Od kdy se slaví vánoce?

Po velikonocích jsou vánoce druhým nejstarším křesťanským svátkem. Jeho zavedení spadá minimálně do 4. století.
Publikováno: 15. 12. 2011 13:50

První zmínku o nich nacházíme v kalendáři pro rok 354. Furius Dionisius Philocal  v něm ke dni 25. prosince napsal „Natalis Invicti“  (svátek Mithrův ke dni slunce) a přidal poznámku:  „VIII. Kal. Ianuarii natus Christus in Betlehem Iudae“. Zápis byl pořízen pravděpodobně roku 336, proto se předpokládá, že v Římě se Kristovo narození slavilo už kolem roku 330.

Podle odborníků bylo v antickém Římě zvykem slavit narozeniny významných mužů symbolicky v jiný významný den, nebylo-li známo skutečné datum jejich narození. 25. prosinec byl dnem slunovratu. V Římě byl ve 4. století kult slunce ještě dosti rozšířený a oslava znovuzrozeného slunce, nepřemoženého zimou se dobře hodila pro oslavu narození Krista, který přemohl smrt. Slavením Ježíšova narození v den oslav slunce a dokonce na stejném místě, kde se tehdy prokazovala božská pocta slunci – na Vatikánském pahorku, kde dnes stojí bazilika sv. Petra -  chtěl římský lid prokázat božskou poctu Kristu.

Motivem tohoto svátku byla tedy oslava Krista jako přemožitele pohanství, ale byl zde i motiv druhý. Tehdy rozšířený arianismus popíral Kristovo Božství a svátek narození Krista jako vtěleného Boha měl ukázat také triumf nad touto  herezí. 

Podle novějších poznatků o datu 25. prosince hovoří i dřívější prameny, například římský historik Sextus Iulius Africanus ve svém díle Chronografiai z roku 221. Více se dočtete zde.

(zpravováno podle: Posvěcení času - Doc. ThDr. Josef Bradáč)

Související články

Další aktuality

Největší příběhy všech dob

Jeden z největších myslitelů, spisovatelů, pedagogů Jan Amos Komenský napsal: „Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost.“ Za nejvýznamnější zdroj moudrosti tento „učitel národů“ považoval Bibli.
04.03.2021

Papež František osobně podpoří při návštěvě Iráku komunity, kterým pomáhá Charita Česká republika

Papež František navštíví 5. – 8. března 2021 jako první nejvyšší představitel katolické církve v historii Irák. Chce podpořit mírovou obnovu země, která se ještě nedávno zmítala v krvavém konfliktu. Nábožensky založené útoky vyhnaly ze země mimo jiné stovky tisíc křesťanů, především z oblasti Ninivské nížiny. Její obnovu přijede papež osobně podpořit. Charita Česká republika v Ninive dlouhodobě pomáhá navrátivším se uprchlíkům zajistit si trvalou obživu.
04.03.2021

František v Iráku – fakta a čísla

Historicky ojedinělá, výjimečná svým pandemickým kontextem, nepopiratelně riskantní – všechny tyto přívlastky vystihují nadcházející návštěvu papeže Františka v Iráku, včetně autonomního Kurdistánu, která bude 33. mezinárodní cestou jeho pontifikátu. Čtyřiaosmdesátiletý papež se na ni vydá v pátek ráno, po patnáctiměsíční „internaci“ ve Vatikánu, jak karanténní omezení pohybu označil v jednom z nedávných rozhovorů.
04.03.2021

Výkonný výbor Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír podpořil obyvatele Myanmaru

Přinášíme prohlášení výkonného výboru Justitia et Pax Europe, kterým vyjadřuje solidaritu obraně demokracie a pokojným demonstracím v Myanmaru, a připojuje se tím i k nedávné výzvě papeže Františka.
04.03.2021

Svatý otec: Dialog s Bohem je milost naší víry

Při pravidelné středeční audienci hovořil papež František o tom, že díky Ježíši a modlitbě máme přístup k Nejsvětější Trojici. Pokračoval tak ve svém cyklu katechezí věnovaných právě tématu modlitby, přičemž tento týden se zaměřil na vztah mezi modlitbou a Trojicí.
03.03.2021