Slavnost Zjevení Páně (sv. Tři králové) - 6. leden

Na pátek 6. ledna připadá slavnost Zjevení Páně - lidově sv. Tří králů. Přinášíme vám pohled do její historie a významu.
Publikováno: 5. 1. 2012 16:10

Liturgické knihy označují již od 4. století tento den jako svátek Zjevení Páně. Ke spojení se "třemi králi" přispělo naplnění již starozákonních proroctví: Iz 60, 6 a Žalmu 72, 10n. Nejednalo se však o „krále" ale o magoi, přičemž tímto výrazem byli zpravidla označováni perští mudrci a kněží, kteří rozuměli hvězdám, vykládání snů a ovládali veškeré tehdejší vědění. Pocházeli z Východu. Znalost židovských proroctví by poukazovala nejvíce na Babylónii.

V evangeliu sv. Matouše stojí: "Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě... Vešli do domu; padli na zem, klaněli se mu a obětovali přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu."

Nikde se v Písmu neuvádí počet mudrců, natož jejich jména. Ve výkladu starokřesťanského prostředí kolísal jejich počet od dvou až po dvanáct. Teprve později se ustálil na třech, počtu odvozeném pravděpodobně ze tří darů.

O mudrcích jakožto o "králích" hovoří už například Tertulián nebo Caesarius z Arles. Jména Kašpar, Baltasar a Melichar jsou poprvé doložena na Západě v 6. stol. (v Excerpta Latina Barbari) a z téže doby je vyobrazení třech na fresce v S. Apolinare Nuovo v Raveně, čímž je dán i počet „tří králů.

Kromě přesvědčení o naplnění starozákonních proroctví to také byla drahocennost jejich darů, která vedla k postupnému přesvědčení, že se jednalo o „krále“.

Z prvních písmen jejich jmen pochází i zkratka K(C)+M+B, psané spolu s datem svěcenou křídou na dveře. Podle některých badatelů však může být její původní význam jiný, zřejmě šlo o požehnání "Christus mansionem benedicat" - "Kristus ať požehná příbytek".

Obchůzka duchovního, doprovázeného ministranty, často i kostelníkem, učitelem a žáky, měla nejméně od třicetileté války stejnou podobu. S modlitbou a zpěvem se dům vykuřoval kadidlem a vykropoval svěcenou vodou, na dveře či rám nad nimi se psala písmena K(C)+M+B a datum. Později se v některých vsích ujal této povinnosti kantor, který za ni dostával výslužku.

Divadelní hry o narození Krista a příchodu Tří králů hráli v barokní době žáci jezuitských kolejí. Některé verše převzali malí koledníci, kteří obcházeli domy a recitovali různá přání. Masky "Tří králů" byly jednoduché - papírová koruna, vousy z koudele nebo vaty, místo vzácného roucha dlouhá bílá košile přepásaná provazem, červeným šátkem nebo stuhou. A pochopitelně začerněné tváře třetího krále.

Na neděli po 6. lednu, kdy se slaví slavnost Zjevení Páně (lidově sv. Tří králů), připadá svátek Křtu Páně, kterým končí vánoční doba v rámci církevního roku. Poté následuje první část liturgického mezidobí.

Související články