Křesťané různých denominací v Evropě by měli usilovat o společné svědectví tváří v tvář novým duchovním výzvám, demografickým, politickým a ekonomickým změnám, kterým Starý kontinent v současnosti čelí. Vyplynulo to z jednání Společného výboru Konference evropských církví (KEK) a Rady evropských biskupských konferencí (CCEE), které se konalo ve dnech 26. až 28. ledna v Ženevě.
Ženeva: Společný výbor zasedá každý rok a letos oslavil 40. výročí vzniku. Na úvod lednového zasedání předseda KEK, metropolita Emmanuel z Francie, označil současnou hospodářskou krizi za jednu z věcí, 'které vyvolávají otazníky o schopnosti Evropy uskutečňovat udržitelnou politiku Evropské unie.'
Alister McGrath přednášející teologii na londýnské King’s College hovořil o laicistickém postoji v Evropě, který vidí náboženství jako soukromou záležitost, jež by neměla mít dopad ve veřejné sféře. Přes všechny obtíže však podle McGratha 'nový ateismus' v některých částech Evropy vyvolal u veřejnosti velký zájem o otázku Boha. 'Církve tedy mají možnost podílet se na intelektuální debatě a ukázat, že křesťanská víra je silou dobra ve společnosti.'
Dalšími tématy jednání Společného výboru Konference evropských církví (KEK) a Rady evropských biskupských konferencí (CCEE) byl například demografický vývoj v Evropě, to, jak mají křesťané vydávat svědectví v pracovním prostředí, nebo solidarita s křesťany v obtížných situacích v různých částech světa.