Hromnice

Ve čtvrtek 2. února oslaví církev svátek Uvedení Páně do chrámu, známého spíše pod lidovým názvem "Hromnice". Nad původem a významem tohoto svátku se před třemi lety na svých webových stránkách zamýšlel také kardinál Miloslav Vlk, jehož článek ve zkrácené podobě přinášíme. 
Publikováno: 31. 1. 2012 17:30

Ten svátek se pouze lidově, druhotně, odvozeně nazývá „Hromnice“. Základ je židovský. Každá Židovka přinesla 40. dne po porodu do chrámu svého prvorozeného syna a podala oběť za očištění - ovečku, chudší dvě holoubata. To byl předpis Zákona. Také Panna Maria s Josefem naplnili 40. dne po Ježíšově narození (po Vánocích) tento příkaz Zákona. Bylo by to prošlo bez povšimnutí, protože takové okamžiky byly v chrámu časté, kdyby tam zrovna v tu chvíli nebyli dva lidé – proroci, starý Simeon a Anna. A ti podle Ducha Božího, který je vedl, rozpoznali v dítěti Ježíšovi Mesiáše, v dějinách Izraele proroky předpovídaného a židy očekávaného. Oba tato proroctví znali a v tu chvíli prorokovali. Simeon nazval Ježíše (podle starých proroctví) „světlem k osvícení pohanů a k slávě izraelského lidu“. Prorok Malachiáš (5. stol. př. Kr.) o tomto okamžiku prorokoval: „Do svého chrámu přijde Pán, kterého vy chcete, anděl smlouvy, kterého žádáte ...“. Církev slavila v liturgii tuto událost, jak je zachycena v evangeliu Lukášově. Svátek se původně v církvi nazýval podle židovské tradice svátkem „Očišťování Panny Marie“, ale v minulém století dostal název „Uvedení Páně do chrámu“. V ten den se shromáždí věřící před začátkem liturgie před vchodem do kostela, kněz posvětí svíce a s nimi v rukou pak věřící slavnostně vstupují do chrámu. Tento obřad připomíná jednak Malachiášovo proroctví „do svého chrámu přijde Pán“ a dále i Simeonovo proroctví, jehož oči viděly „světlo k osvícení pohanů“. Církev tímto obřadem napodobuje a uskutečňuje obě proroctví. Věřící si pak odnášejí posvěcené svíce domů a rozsvěcují je při modlitbě, zvláště při nebezpečných bouřích a „hromobití“, a proto dostaly název „hromničky“ a podle nich se zpětně slavnost lidově nazývala „Hromnice“.

Kardinál Miloslav Vlk

Související články

Další aktuality

Červená středa – připomínka pronásledovaných za víru – již zítra

Mezinárodní iniciativa Červená středa se letos v České republice uskuteční 25. listopadu již potřetí. Program v Praze začne konferencí v Karolinu o pronásledování pro víru ve světě, po ní bude následovat společná křesťansko-židovská modlitba a průvod kolem tří červeně nasvícených budov. Symbolem této iniciativy je nasvícení významných budov na červeno, což odkazuje na utrpení pronásledovaných pro víru. Akci organizuje společně Česká biskupská konference s Ekumenickou radou církví v ČR, Federací židovských obcí v ČR a Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku.
24.11.2020

Vyjádření Stálé rady ČBK k situaci kolem Rady České televize

Přinášíme vyjádření Stálé rady ČBK k situaci ohledně Rady České televize:
24.11.2020

Ekumenická rada církví zvolila generálního sekretáře

Valné shromáždění ekumenické rady církví na svém jednání dnes, 24. 11. 2020, zvolilo generálním sekretářem na další čtyři roky Petra Jan Vinše.
24.11.2020

Papež lékařům: Jste neoslavovanými hrdiny pandemie

Papež František prostřednictvím krátkého videa oslovil lékaře a ošetřovatele ve svojí vlasti u příležitosti tamějšího Dne ošetřovatelů (21.11.) a Dne lékařů (3. 12.), připadajích na tyto dny.
24.11.2020

P. Stanislav Přibyl zve na Červenou středu

„Náboženská svoboda, svoboda vyznání, je sice základní lidské právo, ale není zdaleka samozřejmostí,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. Proto si oběti pronásledování pro víru ve světě připomeneme již tuto středu, na Červenou středu, 25. listopadu.
24.11.2020