Prohlášení biskupa Malého, předsedy rady Iustitia et Pax

Přinášíme vám prohlášení předsedy rady Iustitia et Pax, pražského světícího biskupa Václava Malého: V soupeření mezi "eurooptimisty" a "euroskeptiky" zaniká debata o dalším směřování společného soužití v Evropě.
Publikováno: 6. 2. 2012 14:28

Debatu o společných evropských vizích, zdá se zcela zastínilo řešení dílčích praktických otázek. Bez široké shody na základních východiscích a dlouhodobých vizích, budou ale sebelépe míněné dílčí kroky často vnímány jako diskutabilní a nedostatečně legitimní.

Události donedávna chápané jako milníky na úspěšné cestě – jako kohezní politika (dotace méně rozvinutým regionům), možnost volného pohybu osob (Schengenská dohoda), společná měna či možnost pracovat v té zemi, kde chceme, jsou najednou vnímány rozpačitě, ne-li rovnou odsuzovány jako cesta špatným směrem.

Přitom, jak se zdá, není na vině jenom krize společné měny, léta fungující bez dostatečně provázané fiskální politiky. Někteří politici a snad i část veřejnosti vnímají citlivě i volný pohyb lidí – když jde například o uprchlíky, kteří pronikli do jižních zemí Evropy a snadno mohou zamířit na sever. Nezávisle na tom se obávají nekontrolovaného pohybu mafiánů a také nejsou nijak nadšeni z toho, jak snadno – alespoň slovně – mohou slovenští lékaři zanechat své pacienty a vyrazit podobně jako jejich čeští kolegové za lepším živobytím dál na západ.  

Ostatně politici často citují politology a právní experty, kteří evropské smlouvy charakterizují jako smlouvy odlišné od smluv "národních" i mezinárodních. Jde o novou, nevyzkoušenou podobu vztahů, které možná usilují zlepšit život Evropanů, zároveň však jejich originalita živí značné pochybnosti. Výsledkem je, že debata o budoucnosti Evropy se v médiích zplošťuje na podporu společné měny v rámci více integrovaného Starého kontinentu, či na posílení role národních států a rozvolnění unijních smluv na klasické mezinárodní dohody. Skutečně je ale cílem desetiletí vytvářené společné Evropy "jen" ta či ona podoba státního uspořádání? Netápeme v debatách o dalším směřování společné věci prostě proto, že považujeme samotný cíl procesu sjednocování za samozřejmý, aniž by o něm panovala shoda mezi starými a novými členskými zeměmi? Mezi bohatými i chudšími regiony? Shodnou se vůbec Evropané, jimž záleží na budoucnosti jejich dětí a jejich země, na tom, k čemu by principiálně měla unie směřovat – bez ohledu na politické uspořádání?

Smysl Evropské unie bývá jedněmi zdůvodňován rozšířením vnitřního trhu, hospodářským růstem a větší rolí v globalizujícím se světě. Druzí zdůrazňují, že jedině vzájemná provázanost napříště zabrání bratrovražedným válkám mezi evropskými zeměmi. Jiní vidí evropské vazby spíš jako doplněk individuálních a svrchovaných států. Protože lidé "potřebují hranice" a demokracie je možná jen v rámci klasických evropských států. Jde ovšem v posledku o politické uspořádání či výhodná pravidla volného obchodu? Nenaznačuje sama Charta lidských práv OSN, že cílem není ta či ona podoba monarchie, demokracie, svrchovanosti či federace a tak dále, ale životní podmínky lidí, zabezpečení lidské důstojnosti pro všechny?

O sjednocení Evropy usilovali mnozí panovníci a diktátoři. Existoval i koncept komunistické Evropy. Prosadila se však jiná varianta. Robert Schuman a Jean Monet svoji vizi postavili na smíření evropských národů a odpuštění (namísto poválečné odplaty), na vytváření vztahů na základě soutěživé spolupráce, solidarity a subsidiarity. Je zvykem při vzpomínání na kořeny Evropské unie a "otce zakladatele" vyzdvihovat, že jejich záměrem bylo, aby už nikdy nedošlo k vzájemným válkám v Evropě. Jejich touha přirozeně vyplývala z jejich pojetí lidské svobody, jež je výsostným projevem lidské důstojnosti, o jejíž docenění jim šlo především.

Schuman, jakožto politik, usiloval především o vymanění těžkého průmyslu z politicko-mocenských her a o podporu evropského občanství formou vytvoření evropského parlamentu. Otázku konkrétní institucionální podoby unie nechával otevřenou. Monet, ekonom a národohospodář, zdůrazňoval ekonomické přínosy volného obchodu a viděl evropskou budoucnost v konkrétním federativním uspořádání. Jaksi samozřejmou hybnou myšlenkou obou mužů ovšem byl křesťanský důraz na respekt k lidské důstojnosti člověka jako obrazu Božího a odtud vycházející křesťanské pojetí svobody spjaté s osobní odpovědností, schopností odpouštět, solidárností a odvahou přenechávat rozhodnutí na úroveň těch, jichž se týká (subsidiarita).    

Stojí-li dnes Evropa na rozcestí, nejde „jen“ o krach společné měny a jí zosobněné důvěry, nejde „jen“ o riziko poklesu HDP o desítky procent a o hry tržního mechanizmu. Nejde dokonce ani „jen“ o zřetelný pokles životní úrovně.

Jde o debatu o vizi Evropy hájící svobodu a bezpečnost jednotlivců: Pokud se nedokážeme přihlásit k tomu nejlepšímu z živého historického odkazu Evropy včetně výše uvedených hodnot, těžko dokážeme nalézat trvalá řešení aktuálních naléhavých výzev.  

 

Václav Malý

biskup,  předseda rady Iustitia et Pax při ČBK

Praha 6. 2. 2012

 

 

 

Související články

Další aktuality

Papež František: Přijmout Boží slovo znamená přijmout Krista

Na Svatopetrském náměstí se před polednem sešlo několik stovek lidí, aby si vyslechli pravidelnou papežovu promluvu před mariánskou modlitbou Anděl Páně. Během pravidelné nedělní promluvy se papež František zamýšlel nad dnešním evangelijním úryvkem - Podobenstvím o rozsévači. Vysvětlil, proč jej vnímá jako "matku"všech podobenství a co pro nás symbolizuje v dnešní době.
12.07.2020

Videokázání (nejen) pro děti - 15. neděle v mezidobí

Videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti na 13. neděli v mezidobí.
11.07.2020

Střední odborná škola sociální u Matky Boží Jihlava hledá učitele/ku

Střední odborná škola sociální u Matky Boží Jihlava hledá od 1. 9. 2020 učitele/učitelku hudební výchovy. Informace na telefonním čísle: 567 213 915 nebo 608 974 737, více na https://web.sosmb.cz.
10.07.2020

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
10.07.2020

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020