Prohlášení biskupa Malého, předsedy rady Iustitia et Pax

Přinášíme vám prohlášení předsedy rady Iustitia et Pax, pražského světícího biskupa Václava Malého: V soupeření mezi "eurooptimisty" a "euroskeptiky" zaniká debata o dalším směřování společného soužití v Evropě.
Publikováno: 6. 2. 2012 13:28

Debatu o společných evropských vizích, zdá se zcela zastínilo řešení dílčích praktických otázek. Bez široké shody na základních východiscích a dlouhodobých vizích, budou ale sebelépe míněné dílčí kroky často vnímány jako diskutabilní a nedostatečně legitimní.

Události donedávna chápané jako milníky na úspěšné cestě – jako kohezní politika (dotace méně rozvinutým regionům), možnost volného pohybu osob (Schengenská dohoda), společná měna či možnost pracovat v té zemi, kde chceme, jsou najednou vnímány rozpačitě, ne-li rovnou odsuzovány jako cesta špatným směrem.

Přitom, jak se zdá, není na vině jenom krize společné měny, léta fungující bez dostatečně provázané fiskální politiky. Někteří politici a snad i část veřejnosti vnímají citlivě i volný pohyb lidí – když jde například o uprchlíky, kteří pronikli do jižních zemí Evropy a snadno mohou zamířit na sever. Nezávisle na tom se obávají nekontrolovaného pohybu mafiánů a také nejsou nijak nadšeni z toho, jak snadno – alespoň slovně – mohou slovenští lékaři zanechat své pacienty a vyrazit podobně jako jejich čeští kolegové za lepším živobytím dál na západ.  

Ostatně politici často citují politology a právní experty, kteří evropské smlouvy charakterizují jako smlouvy odlišné od smluv "národních" i mezinárodních. Jde o novou, nevyzkoušenou podobu vztahů, které možná usilují zlepšit život Evropanů, zároveň však jejich originalita živí značné pochybnosti. Výsledkem je, že debata o budoucnosti Evropy se v médiích zplošťuje na podporu společné měny v rámci více integrovaného Starého kontinentu, či na posílení role národních států a rozvolnění unijních smluv na klasické mezinárodní dohody. Skutečně je ale cílem desetiletí vytvářené společné Evropy "jen" ta či ona podoba státního uspořádání? Netápeme v debatách o dalším směřování společné věci prostě proto, že považujeme samotný cíl procesu sjednocování za samozřejmý, aniž by o něm panovala shoda mezi starými a novými členskými zeměmi? Mezi bohatými i chudšími regiony? Shodnou se vůbec Evropané, jimž záleží na budoucnosti jejich dětí a jejich země, na tom, k čemu by principiálně měla unie směřovat – bez ohledu na politické uspořádání?

Smysl Evropské unie bývá jedněmi zdůvodňován rozšířením vnitřního trhu, hospodářským růstem a větší rolí v globalizujícím se světě. Druzí zdůrazňují, že jedině vzájemná provázanost napříště zabrání bratrovražedným válkám mezi evropskými zeměmi. Jiní vidí evropské vazby spíš jako doplněk individuálních a svrchovaných států. Protože lidé "potřebují hranice" a demokracie je možná jen v rámci klasických evropských států. Jde ovšem v posledku o politické uspořádání či výhodná pravidla volného obchodu? Nenaznačuje sama Charta lidských práv OSN, že cílem není ta či ona podoba monarchie, demokracie, svrchovanosti či federace a tak dále, ale životní podmínky lidí, zabezpečení lidské důstojnosti pro všechny?

O sjednocení Evropy usilovali mnozí panovníci a diktátoři. Existoval i koncept komunistické Evropy. Prosadila se však jiná varianta. Robert Schuman a Jean Monet svoji vizi postavili na smíření evropských národů a odpuštění (namísto poválečné odplaty), na vytváření vztahů na základě soutěživé spolupráce, solidarity a subsidiarity. Je zvykem při vzpomínání na kořeny Evropské unie a "otce zakladatele" vyzdvihovat, že jejich záměrem bylo, aby už nikdy nedošlo k vzájemným válkám v Evropě. Jejich touha přirozeně vyplývala z jejich pojetí lidské svobody, jež je výsostným projevem lidské důstojnosti, o jejíž docenění jim šlo především.

Schuman, jakožto politik, usiloval především o vymanění těžkého průmyslu z politicko-mocenských her a o podporu evropského občanství formou vytvoření evropského parlamentu. Otázku konkrétní institucionální podoby unie nechával otevřenou. Monet, ekonom a národohospodář, zdůrazňoval ekonomické přínosy volného obchodu a viděl evropskou budoucnost v konkrétním federativním uspořádání. Jaksi samozřejmou hybnou myšlenkou obou mužů ovšem byl křesťanský důraz na respekt k lidské důstojnosti člověka jako obrazu Božího a odtud vycházející křesťanské pojetí svobody spjaté s osobní odpovědností, schopností odpouštět, solidárností a odvahou přenechávat rozhodnutí na úroveň těch, jichž se týká (subsidiarita).    

Stojí-li dnes Evropa na rozcestí, nejde „jen“ o krach společné měny a jí zosobněné důvěry, nejde „jen“ o riziko poklesu HDP o desítky procent a o hry tržního mechanizmu. Nejde dokonce ani „jen“ o zřetelný pokles životní úrovně.

Jde o debatu o vizi Evropy hájící svobodu a bezpečnost jednotlivců: Pokud se nedokážeme přihlásit k tomu nejlepšímu z živého historického odkazu Evropy včetně výše uvedených hodnot, těžko dokážeme nalézat trvalá řešení aktuálních naléhavých výzev.  

 

Václav Malý

biskup,  předseda rady Iustitia et Pax při ČBK

Praha 6. 2. 2012

 

 

 

Související články

Další aktuality

Papež vyzval k modlitbě za jednotu křesťanů a bratrskému dialogu s Židy

V poledne pronesl papež v přímém přenosu z knihovny Apoštolského paláce pravidelnou promluvu před mariánskou modlitbou Anděl Páně. Komentoval nedělní evangelium (srov. Jan 1,35-42) a zdůraznil, že každé Boží povolání je iniciativou Jeho lásky.
17.01.2021

Videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti - 2. neděle v mezidobí

16.01.2021

Tříkrálová sbírka nekončí, do kasiček je možné přispívat až do 24. ledna. Děkujeme!

Jen v našich regionech Charity zapečetily přes tři tisíce pokladniček, do kterých mohou lidé ještě celý příští týden darovat na pomoc nemocným a potřebným ve svých regionech. Kasičky jsou umístěné v charitních centrech a také na dalších veřejně přístupných místech jako jsou úřady, kostely, obchody, lékárny, různé provozovny a instituce. Mapu těchto míst a kontakty najdou dárci na našich stránkách www.hk.caritas.cz. Online koledníci na tříkrálovém webu www.trikralovasbirka.cz budou rozdávat radost a pomáhat dokonce až do Velikonoc.
15.01.2021

Syndrom vyhoření a jeho prevence - lektor PhDr. František Hroník

Jak hořet ve svém poslání a nevyhořet? Co je syndrom vyhoření, proč k němu dochází a jak mu předejít? Poslání je víc než jen práce. Poslání si žádá celého člověka a pracovní doba prakticky neexistuje. Aby byl člověk schopný něco takového zvládat, potřebuje se naučit vnímat sebe a včas detekovat příznaky stresu a nadměrné zátěže.
15.01.2021

Open Doors: 340 milionů pronásledovaných křesťanů

Křesťané jsou jako první propouštění z práce a jako poslední adresáti podpory a humanitární pomoci. Covid se stal jedním z faktorů zhoršené situace křesťanů v zemích, kde je jejich situace tradičně křehká. Nárůst pronásledování a zabíjení pro víru je však celosvětovým trendem, ukazuje nový raport mezinárodního sdružení Open Doors. Počet křesťanů zavražděných z náboženských důvodů se loni zvýšil o 60%. “Křesťané prosí, aby se na ně nezapomínalo v modlitbě a na platformách mezinárodní diplomacie,” říká Cristian Nani, ředitel italské větve nadace.
15.01.2021