Jaký bude průběh konzistoře kardinálů?

V sobotu 18. února 2012 v 10.30 hodin bude pražský arcibiskup Dominik Duka OP v bazilice sv. Petra ve Vatikánu během zasedání konzistoře ustanoven kardinálem. Průběh konzistoře ukazuje, že "kardinálství" je Boží dar pro řízení a vedení církve po Božích cestách. Základní charakteristikou je služba.  
Publikováno: 17. 2. 2012 12:45

Slovo konzistoř pochází z latinského consistere („být dohromady s“) a od něj odvozeného consistorium (shromáždění, zasedání, rada). Původně se jím označovalo shromáždění císařových nejbližších spolupracovníků ve starověkém Římě, římská církev je pak převzala jako slavnostní zasedání nejbližších spolupracovníků a poradců papeže – kardinálů. Zatímco původně se na konzistoři projednávaly některé závažné otázky řízení církve, postupem času, především se vznikem kongregací (vatikánských ministerstev), se z ní stalo zasedání čistě formální.

Dnes konzistoř plní především dvě funkce: kardinálové dávají svůj souhlas s navrženými svatořečeními a papež uvádí do úřadu či ustanovuje (doslova „tvoří“) nové členy kardinálského sboru. Svou práci v řízení církve pak kardinálové vykonávají především v rámci zmíněných kongregací. Konzistoř, při níž bude v bazilice sv. Petra mezi kardinály uveden také pražský arcibiskup Dominik Duka, má charakter spíše společné modlitby než bohoslužby, neboť zasedání papežových poradců bylo původně pracovním setkáním a také je třeba vyhnout se dojmu, že se při ustanovení kardinálů jedná o udělení svátosti. Jistou zajímavostí je, že při nadcházející konzistoři bude evangelium zpívat jáhen z pražské arcidiecéze, který v současné době studuje v Římě.

Papež společné zasedání zahájí modlitbou pocházející přibližně z 5. století. V ní bude vyznávat, že Bůh, pramen všeho dobra, nepřestává svou církev zahrnovat dary. Bude také prosit, aby mu byl dán dar moudrosti nezbytný pro vedení církve. Protože církev žije z Božího slova, bude následovat čtení úryvku z Markova evangelia o rozmluvě Ježíše se svými učedníky. Učedníci v něm žádají, aby mohli spolu Ježíšem sedět na trůně ve slávě. A Ježíš jim odpovídá, že kdo chce obsadit nejpřednější místa, musí se stát služebníkem všech. Tento biblický úryvek naznačuje, že uvedení do kardinálské hodnosti není povýšením, ale ustanovením do služby: zatímco služba biskupů je na prvním místě službou lidem v konkrétním místě, služba kardinálů má dimenzi celosvětové církve.

Po papežově proslovu a krátké chvíli ticha začne vlastní moment kreace nových kardinálů. Svatý Otec prosloví starodávnou formuli, v níž mimo jiné zazní věta: „A proto, z autority všemohoucího Boha, svatých apoštolů Petra a Pavla i naší vlastní, tvoříme a slavnostně prohlašujeme kardinály svaté Římské církve tyto naše ctihodné bratry…“ Noví kardinálové před shromážděným Božím lidem vyznají víru církve a slíbí věrnost a poslušnost papeži; po té jim papež osobně předá kardinálský biret a prsten a přidělí kostel v Římě.

Předání kardinálského biretu, červeného čtyřrohého klobouku, papež doprovodí slovy, v nichž se zmiňuje, že červená je barva krve, kterou mají být noví kardinálové ochotni vycedit pro růst křesťanské víry, pokoj Božího lidu a svobodu církve. Prsten, znamení svazku s církví, má novým kardinálům připomínat, že jejich vlastní láska k církvi je posilována láskou nástupce sv. Petra. Na prstenu jsou zobrazeny postavy apoštolů Petra a Pavla inspirované sochami stojícími před vatikánskou bazilikou, s osmicípou hvězdou uprostřed, symbolem Panny Marie. Přidělení kostela v Římě odkazuje na dávnou tradici, kdy papežovými nejbližšími spolupracovníky byli římští faráři; znamená zároveň, že kardinál má své hmatatelné místo v Římě – srdci světové církve. Kreace kardinálů bude zakončena pozdravením pokoje, Otčenášem a další starověkou modlitbou, v níž bude papež prosit, aby Bůh, doplnil svou milostí lidskou slabost nových kardinálů, aby si mohli uchovat neporušenou víru a čistou mysl. Po konzistoři, při níž budou ustaveni noví kardinálové, bude bezprostředně následovat konzistoř týkající se procesu svatořečení sedmi blahoslavených.

Uspořádání konzistoře a zvolené texty zřetelně ukazují, v čem spočívá podstata „kardinálství“: Jedná se o Boží dar pro řízení a vedení církve po Božích cestách. Základní charakteristikou je úzké spojení s římským biskupem a služba celosvětové církvi, ochotná vydat se až k prolití krve. Závěrečná modlitba poukazuje na to, že kardinálové jsou i nadále slabými lidmi, za které je třeba se u Boha přimlouvat.

 

Radek Tichý, www.apha.cz

 

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Kardinál Angelo De Donatis je pozitivní na koronavirus

V pondělí 30. března 2020 byl kardinál Angelo De Donatis, generální vikář římské diecéze, po projevu některých symptomů pozitivně testován na koronavirus (COVID-19). Kardinál byl převezen do nemocnice Gemelli v Římě.
31.03.2020

Zemřel fr. Jordán Vinklárek OP

V pondělí 30. března 2020 ve 23.45 v Charitním domově ve Staré Boleslavi odevzdal svou duši Pánu fr. Jordán Jaromír Vinklárek OP. Zemřel ve věku 95 let, 69 letech řeholních slibů a 55 letech kněžství. Byl posledním dominikánem české provincie, který vstoupil do řádu před násilným přerušením řeholního života v roce 1950. Vynikal velkou horlivostí o spásu duší v době komunistického pronásledování i za nově nabyté svobody. R. I. P.
31.03.2020

Videoseriál Velikonoce v rodině: 4. díl - Vigilie vzkříšení

Jak prožít Vigilii vzkříšení Páně? Nápovědu, komentář a inspiraci najdete ve videu, které pro vás připravila Liturgie.cz.
31.03.2020

Poděkování arcibiskupa Graubnera pracovníkům Charit

Arcibiskup Jan Graubner, předseda Komise pro Charitu při ČBK, napsal děkovný dopis řediteli Charity ČR Mgr. Lukáši Curylovi, ve kterém děkuje všem pracovníkům Charit za jejich mimořádné nasazení v této době.
31.03.2020

Videoseriál Velikonoce v rodině: 3. díl - Velký pátek

Jak prožít Velký pátek? Nápovědu, komentář a inspiraci najdete ve videu, které pro vás připravila Liturgie.cz.
31.03.2020