730 let od úmrtí svaté Anežky Přemyslovny

V těchto dnech si připomínáme důležité výročí - 730 let od úmrtí významné české světice - Anežky Přemyslovny.
Publikováno: 1. 3. 2012 12:06

Svatá Anežka Česká  byla dcerou krále Přemysla Otakara I. Ten ji zaslíbil následníku císaře Fridricha II., pozdějšímu králi Jindřichu VII, a poslal ji na dvůr Babenberků do Rakous, aby se naučila dvorským mravům. Leopold VI. Babenberský však přemluvil císaře, aby dal svého syna místo Anežce jeho dceři Markétě; a tak byla poslána zpátky do Čech. Přemysl Otakar I. odpověděl na tuto urážku vpádem do Rakous. Anežka však už dávno toužila vstoupit do kláštera, ale pro otcův odpor se to mohlo uskutečnit až po jeho smrti 1230. 

Příkladem jí byli František a Klára z Assisi, kteří opustili vznešené příbytky svých rodičů a bydleli v klášterech menších bratří a sester na okraji města, kde se dělili s chudými o jejich úděl. Mezi pražskými minority byli dva mniši, jeden z Wormsu, druhý Dětřich z Kutné Hory, kteří Anežku doporučili svaté Kláře, jež k ní našla brzy tak srdečný vztah, že ji nazývala "polovinou své duše". Uchovaly se čtyři láskyplné listy, které napsala Klára Anežce. Týkají se fundace a vnitřního uspořádání kláštera klarisek, které Anežka v Praze založila; klarisky jsou ženská odnož františkánů. Z jejího podnětu postavil její bratr Václav I. klášter, zvaný České Assisi, jehož první abatyší se stala právě Anežka. Tam byla roku 1282 pohřbena, ale její hrob nebyl dosud přes usilovné pátrání objeven. Při ženském klášteře byl současně založen menší klášter františkánů, což vedlo k postavení dvou sousedících kostelů, sv. Františka, ženského, a sv. Salvátora, mužského.

Neobyčejný význam v tom rozlehlém komplexu budov měla nemocnice, jejíž špitální bratrstvo povýšil papež Alexandr IV. na řád křižovníků s červenou hvězdou. Klášter klarisek, jehož srdcem i duší byla Anežka, měl takovou přitažlivost, že do něho vstupovaly dcery nejvyšší české šlechty, které vyrůstaly v hojnosti, nadbytku, a nyní vedry život krajní chudoby, odříkání a pokání.

O kanonizaci Anežky České usilovala již její praneteř, královna Eliška Přemyslovna. Z jejího podnětu byl mezi léty 1316 - 1328 sepsán latinsky Anežčin životopis (přeložený do češtiny roku 1932). Na lokální oslavu Anežky navázal také císař Karel IV., ale ani jeho snaha nebyla dovršena procesem papežské kurie.

Také v době baroka, již od konce třicetileté války byla Anežka oslavována, nejprve jezuity a dále členy řádu křižovníků s červenou hvězdou, z nichž Jan František Beckovský sepsal českou legendu. Teprve roku 1874 byla Anežka z podnětu pražského arcibiskupa a kardinála Bedřicha Josefa Schwarzenberga papežem Piem IX. prohlášena za blahoslavenou. Po dalším úsilí ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil.

Anežka Česká je patronkou Čech, nemocných, chudých a trpících

Atributy:
model kostela v ruce. Je zobrazována v řeholních šatech s korunkou, někdy má odložený královský šat a korunu; u nohou ubožáka; ošetřuje nemocné; uděluje almužnu; sytí hladové.

Související články

Další aktuality

Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy

Karmelitánské nakladatelství ve spolupráci s Komisí pro nauku víry České biskupské konference vydalo v češtině již druhou publikaci Národní služby pro ochranu nezletilých Italské biskupské konference nazvanou Prevence a ochrana nezletilých ve farnosti: osvědčené postupy.
20.05.2022

Drtinová/Hošek, nejen o Dívčí katolické střední škole

O Dívčí katolické střední škole Praze, a nejen o ní, hovoří v rozhovoru s Danielou Drtivou pro DVTV bývalý ředitel této školy Luboš Hošek.
20.05.2022

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční (ta letos připadá na 22. května), zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční 23. listopadu.
17.05.2022