Církvi majetek nikdy nepatřil?

V současné diskusi kolem tzv. "církevních restitucí" je často, mimo jiné, nastolována otázka historického vlastnictví církevního majetku. K tomuto tématu jsme připravili komentář historika a politologa PhDr. Michala Pehra:
Publikováno: 1. 3. 2012 12:11

Církvi majetek stejně nepatřil

Nejenom v našem prostředí se velmi často setkáváme s demagogickým argumentem, že církev nikdy majetek nevlastnila, protože to byl majetek panovníka respektive státu a církev ho měla jen propůjčený, a tudíž stát si ho mohl kdykoliv přivlastnit. Tento „oblíbený“ argument kritiků církve využívá skutečnosti, že vývoj vlastnictví církevního majetku prošel po právní stránce složitým procesem, a navíc mnohdy se stal cílem zájmu nejrůznějších „nenechavců“ nebo chceme-li nejednoho státu, panovníka či diktátora, protože církev se mnohdy jevila jako snadnou obětí, nemající často žádné mocenské prostředky.

Pravdou je, že ve středověku nebo i později skrze patronátní právo jsme svědky nejrůznějších interpretací církevního majetku a snad právě proto jsme v této době svědky i boje duchovní a světské moci o nadvládu.

Historický vývoj však potvrdil vlastnictví církve, která získala majetek v průběhu staletí různým způsobem. To nebyly jen dary panovníka či knížete, který mohl církvi majetek odejmout. Velmi často totiž církev majetek získala historickým vývojem na základě nejrůznějších intencí, příspěvků věřících, odkazů, darů ale i koupí a také na základě své vlastní hospodářské činnosti.

O tom, že církev je právoplatným vlastníkem svého majetku, nepochybovalo ani prvorepublikové Československo, který ač někdy protikatolicky naladěno uvádělo vždy příslušnou církevní instituci jako právoplatného vlastníka. Je nepochybné, že kdyby existovaly jakékoliv pochybnosti o vlastnictví, tak už meziválečné Československo by tento majetek zpochybnilo a snažilo se jej získat ve svůj prospěch, ale to se nikdy nestalo. To až v pozdější době jsme svědky nemístného zpochybňování, kdy komunistický režim zabavil podstatnou část církevního majetku s cílem ji ekonomicky ovládnout. Stále platné (proti) církevní zákony z roku 1949 jsou toho dokladem.

                                                                                      Autor: PhDr. Michal Pehr

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

„Skoky do Božího dobrodružství“ - rozhovor s biskupem Kročilem v Katolickém týdeníku

V souvislosti s 60. narozeninami biskupa Vlastimila Kročila, které oslaví 10. května, přinášíme rozhovor, který vyšel v Katolickém týdeníku č. 19.
06.05.2021

50 let diplomatických vztahů Svatého stolce s Evropskou unií

50. výročí navázání diplomatických vztahů Evropské unie se Svatým stolcem připomene ve Věčném městě projekt nazvaný Iter Europaeum. Každou neděli, počínaje 9. květnem, se zástupci jednotlivých členských států zúčastní “historických vycházek” do římských kostelů, ve kterých budou připraveny expozice připomínající dějiny diplomatických vztahů jednotlivých zemí s Vatikánem.
06.05.2021

Tuto neděli se koná sbírka na pomoc křesťanům v zemích Blízkého východu

Čeští a moravští biskupové i letos vyzývají věřící ke sbírce na pomoc křesťanům v zemích Blízkého východu. Tato sbírka se bude konat v neděli 9. května, kdy si připomínáme Den modliteb za pronásledované křesťany.
06.05.2021

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc květen 2021

Modleme se za pokojné řešení sporu na Ukrajině, jeho oběti a ty, které zasáhla bolest.
06.05.2021

Oslava premonstrátského jubilea na Strahově

Premonstrátský řád o letošních Vánocích oslaví 900 let od svého vzniku a prvních slibů svatého Norberta a jeho následovníků. V sobotu 1. května 2021, o svátku přenesení ostatků sv. Norberta na pražský Strahov roku 1627 se uskutečnily právě v této kanonii první z několika řádových oslav jubilea. Slavnou mši svatou v opatské bazilice Nanebevzetí Panny Marie v 10 hodin celebroval litoměřický biskup Jan Baxant.
05.05.2021