Církvi majetek nikdy nepatřil?

V současné diskusi kolem tzv. "církevních restitucí" je často, mimo jiné, nastolována otázka historického vlastnictví církevního majetku. K tomuto tématu jsme připravili komentář historika a politologa PhDr. Michala Pehra:
Publikováno: 1. 3. 2012 13:11

Církvi majetek stejně nepatřil

Nejenom v našem prostředí se velmi často setkáváme s demagogickým argumentem, že církev nikdy majetek nevlastnila, protože to byl majetek panovníka respektive státu a církev ho měla jen propůjčený, a tudíž stát si ho mohl kdykoliv přivlastnit. Tento „oblíbený“ argument kritiků církve využívá skutečnosti, že vývoj vlastnictví církevního majetku prošel po právní stránce složitým procesem, a navíc mnohdy se stal cílem zájmu nejrůznějších „nenechavců“ nebo chceme-li nejednoho státu, panovníka či diktátora, protože církev se mnohdy jevila jako snadnou obětí, nemající často žádné mocenské prostředky.

Pravdou je, že ve středověku nebo i později skrze patronátní právo jsme svědky nejrůznějších interpretací církevního majetku a snad právě proto jsme v této době svědky i boje duchovní a světské moci o nadvládu.

Historický vývoj však potvrdil vlastnictví církve, která získala majetek v průběhu staletí různým způsobem. To nebyly jen dary panovníka či knížete, který mohl církvi majetek odejmout. Velmi často totiž církev majetek získala historickým vývojem na základě nejrůznějších intencí, příspěvků věřících, odkazů, darů ale i koupí a také na základě své vlastní hospodářské činnosti.

O tom, že církev je právoplatným vlastníkem svého majetku, nepochybovalo ani prvorepublikové Československo, který ač někdy protikatolicky naladěno uvádělo vždy příslušnou církevní instituci jako právoplatného vlastníka. Je nepochybné, že kdyby existovaly jakékoliv pochybnosti o vlastnictví, tak už meziválečné Československo by tento majetek zpochybnilo a snažilo se jej získat ve svůj prospěch, ale to se nikdy nestalo. To až v pozdější době jsme svědky nemístného zpochybňování, kdy komunistický režim zabavil podstatnou část církevního majetku s cílem ji ekonomicky ovládnout. Stále platné (proti) církevní zákony z roku 1949 jsou toho dokladem.

                                                                                      Autor: PhDr. Michal Pehr

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Při setkání dominikánské rodiny se bude slavit stotřicítka

Tématem tradičního podzimního setkání dominikánské rodiny, které se uskuteční 12. října 2019 v prostorách pražského kláštera bratří dominikánů v Husově ulici, bude letos 130. výročí vzniku „jedné z malých ratolestí na velkém a starobylém kmeni řádu sv. Dominika“, České kongregace sester dominikánek. Hlavním celebrantem zahajovací mše svaté, která začne v 9.15 hod v kostele sv. Jiljí, bude Dominik kardinál Duka OP.
23.09.2019

Národní svatováclavská pouť 2019

Již tuto sobotu 28. září se ve Staré Boleslavi uskuteční Národní svatováclavská pouť. Hlavním celebrantem mše svaté v 10.00 bude apoštolský nuncius v ČR, arcibiskup Charles D. Balvo. Letos si připomeneme také deset let od návštěvy papeže Benedikta XVI.v České republice.
23.09.2019

Benefiční koncert podpoří Adopci na dálku

Ve středu 25. září budou Boni pueri pod vedením sbormistra Marka Štilce zpívat pro chudé indické děti v hradecké katedrále Sv. Ducha od 19:45. Výtěžek z dobrovolného vstupného bude věnován na vzdělávání školáků z nejchudších indických rodin zapojených do Adopce na dálku®. Na benefiční koncert, kterým vyvrcholí indická návštěva, jsou srdečně zváni všichni dárci i široká veřejnost.
23.09.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 23. do 29. září 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v TV Noe, Radiu Proglas, České televizi a Českém rozhlasu.
23.09.2019

Vatikánská varování k německé synodální cestě

Církev v Německu nastoupila vlastní synodální cestu. Její počínání vzbuzuje otazníky v jiných místních církvích a rovněž ve Vatikánu, jak dosvědčuje papežův list Němcům a naposled list kardinála Marca Ouelleta německému episkopátu. Situaci přibližuje berlínský korespondent Vatikánského rozhlasu Tomasz Kycia.
20.09.2019