Noví kanovníci pro staroboleslavskou kapitulu

Během nešpor v bazilice sv. Václava ve Staré Boleslavi uvede 4. března 2012 v 18.00 hodin probošt Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána P. Vladimír Kelnar za přítomnosti pražského arcibiskupa kardinála Duky nové kanovníky. Budou to P. Michal Procházka a P. Zdeněk Wasserbauer.

Stará Boleslav: Michal Procházka se narodil 3. září 1973. Na kněze byl vysvěcen 26. června 1999. Působil jako výpomocný duchovní v Římskokatolické farnosti Brandýs nad Labem. Dnes je farářem Římskokatolické farnosti Stará Boleslav a okrskovým vikářem vikariátu Stará Boleslav. Od roku 2010 působí též jako poutní referent Arcidiecéze pražské. Sídelní kanovníkem Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi se stal 15. ledna 2012.

Zdenek Wasserbauer se narodil 15. června 1966. Kněžské svěcení přijal 30. září 1996. Působil nejprve jako farní vikář v pražských farnostech. Roku 2000 se stal spirituálem Arcibiskupského semináře v Praze a roku 2009 kaplanem Katolické teologické fakulty UK. Od roku 2010 je farářem Římskokatolické farnosti u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně Praha-Vinohrady. Čestným kanovníkem Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi se stal 15. ledna 2012.

Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi je po pražské metropolitní kapitule druhou nejstarší dosud existující kapitulou u nás. Krátce po roce 1039 ji založil český kníže Břetislav I. spolu s bazilikou sv. Václava. Byl to akt pokání, které mu uložil papež Benedikt IX. za válečnou výpravu do Polska, odkud přinesl ostatky sv. Vojtěcha. Úkolem kapituly bylo od počátku pečovat o poutní místo spojené s mučednickou smrti sv. Václava.

Významně Boleslav i kapitulu podpořil císař Karel IV. Husitské bouře však vyhnaly do zahraničí. Ti se sice vrátili již v roce 1434, ale ke zlepšení situace došlo až za Ferdinanda I., kdy byl proboštem jmenován kronikář Václav Hájek z Libočan, který se o tři léta později stal i jejím děkanem. Kapitula se snažila o obnovu katolické víry v kraji ovlivněném do té doby výrazně Jednotou bratrskou.

Po vydání Rudolfova majestátu v létě roku 1609 byl mariánský reliéf, k němuž směřovalo stále větší množství poutníků, za svou záštitu – Palladium země České. Roku 1613 zahájila kapitula ve spolupráci s jezuity stavbu nynějšího poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, kde je Palladium dodnes uchováváno. Při saském vpádu 1631 bylo Palladium uloupeno, vyhořela budova děkanství i v ní uložený kapitulní archiv. Po ukončení bojů nastává ovšem doba největší slávy poutního místa.

V roce 1929 proběhly ve Staré Boleslavi mileniové svatováclavské oslavy. V rámci tohoto výročí navštívil Starou Boleslav vedle množství poutníků také papežský legát Angelo Roncalli, pozdější papež Jan XXIII. Komunistický režim odebral kapitule veškerý pozemkový majetek a soustavně pracoval na její destabilizaci, která by vedla také k postupnému zániku samotného poutního místa. Lidé ovšem do Boleslavi putovat nepřestali.

Skutečná obnova poměrů po znovunabyté svobodě nastala až po roce 2001. Kapitula byla jedním z iniciátorů Národní svatováclavské pouti, která povznesla každoroční poutní oslavu smrti hlavního českého patrona na celostátní úroveň. V roce 2009 přivítala kapitula ve svém kapitulním chrámu papeže Benedikta XVI., který se zde poklonil ostatkům českého dědičného knížete sv. Václava.