Odpovědi na otázky týdeníku Ekonom

V posledním čísle týdeníku Ekonom (11/2012) byla zveřejněna značně podjatá tematická reportáž o církevních restitucích. I generální sekretář ČBK Mons. Tomáš Holub odpovídal na dotazy redaktora Josefa Pravce, které měly být zapracovány do článku, nicméně ve výsledné reportáži jsou značně vytrženy z kontextu nebo nebyly vůbec uveřejněny. Z toho důvodu, i pro lepší orientaci v této problematice, přínášíme otázky a odpovědi tak, jak byly do tohoto periodika zaslány.
Publikováno: 19. 3. 2012 13:51

1. Jaký je hlavní argument pro to, že katolická církev svůj majetek opravdu vlastnila?

Subjekty katolické církve byly jako vlastníci zapsány v pozemkových knihách, tedy v předchůdci dnešního katastru nemovitostí. Žádný režim nikdy nezpochybnil fakt, že církvi majetek patřil. I komunistický režim znárodňoval majetek církví stejným způsobem jako každý jiný majetek v soukromém vlastnictví. Nehledě na to, že žádná seriózní právní analýza, která byla na toto téma zpracována, nezastává názor, že by církev nebyla vlastníkem svého majetku.

S tím souvisí i nález ústavního soudu Pl. ÚS 9/07 z 1. července 2010, který prohlašuje legislativní nečinnost Parlamentu za protiústavní – v odůvodnění Ústavní soud odmítá názory, že by majetek církvi kdysi nepatřil.

2. Měl církevní majetek za první republiky veřejnoprávní charakter?

Až do roku 1950 u nás žádné „veřejnoprávní“ vlastnictví neexistovalo. Vlastnické právo bylo pouze jedné povahy. Československý stát po roce 1918 považoval církev za vlastníka svého majetku. Důkazem toho je i pozemková reforma, která zacházela s církevními majiteli jako s kterýmkoli jiným soukromým vlastníkem a tzv. veřejné vlastnictví, tedy vlastnictví státu, krajů či obcí bylo naopak ze záboru vyloučeno. Konfiskovat něco sobě samotnému (tedy státu) nelze.

3. Je představitelné, že by i dnes hospodaření církví s majetkem, který jim bude vydán, podléhalo podobným omezením a státnímu dohledu jako za první republiky, respektive za Rakousko-Uherska?

Teoreticky by to mohlo být představitelné, kdyby stát nejen navrátil církevní majetek, ale i přispíval na církve a platy duchovních (tzv. kongrua) jako za Rakousko-Uherska nebo za první republiky. Pokud však bude současný návrh zákona o majetkovém narovnání schválen a tím bude ukončeno financování církví, tak to jako představitelné nevidíme. Nicméně omezení platná pro ostatní právnické osoby, budeme plně respektovat.

4. Bude dohoda o majetkovém vyrovnání podléhat souhlasu Svatého stolce?

Ano, bude, ale neznamená to, že se Svatý stolec stane majitelem navráceného majetku. Majitelem budou jednotlivé farnosti, řády a kongregace, které tento majetek také vlastnily v roce 1948.

5. Proč katolická církev usiluje o tak rozsáhlý majetek, když počet věřících klesá?

Interpretace údajů z posledních výsledků sčítání lidu je velmi složitá, zvláště proto, že téměř polovina národa odmítla otázku náboženské víry stejně jako i státní příslušnosti ve sčítacích formulářích vůbec vyplnit. Nicméně na základě našich údajů, které máme k dispozici (což ostatně potvrzuje i sociolog Zdeněk Nešpor), příslušnost k etablovaným církvím jak v České republice, tak i ve zbytku Evropy, klesá jen pozvolna. Vrácením majetku budou také alespoň částečně napraveny křivdy, které byly vůči církvím spáchány totalitním komunistickým režimem a snad i pro církev bude tedy platit, že co bylo ukradeno, musí být vráceno. Je zapotřebí také dodat, že podíl na navráceném majetku, který historicky patřil katolické církvi, bude rozdělen i mezi nové církve, které v roce 1948 neexistovaly.

Související články

Další aktuality

Při setkání dominikánské rodiny se bude slavit stotřicítka

Tématem tradičního podzimního setkání dominikánské rodiny, které se uskuteční 12. října 2019 v prostorách pražského kláštera bratří dominikánů v Husově ulici, bude letos 130. výročí vzniku „jedné z malých ratolestí na velkém a starobylém kmeni řádu sv. Dominika“, České kongregace sester dominikánek. Hlavním celebrantem zahajovací mše svaté, která začne v 9.15 hod v kostele sv. Jiljí, bude Dominik kardinál Duka OP.
23.09.2019

Národní svatováclavská pouť 2019

Již tuto sobotu 28. září se ve Staré Boleslavi uskuteční Národní svatováclavská pouť. Hlavním celebrantem mše svaté v 10.00 bude apoštolský nuncius v ČR, arcibiskup Charles D. Balvo. Letos si připomeneme také deset let od návštěvy papeže Benedikta XVI.v České republice.
23.09.2019

Benefiční koncert podpoří Adopci na dálku

Ve středu 25. září budou Boni pueri pod vedením sbormistra Marka Štilce zpívat pro chudé indické děti v hradecké katedrále Sv. Ducha od 19:45. Výtěžek z dobrovolného vstupného bude věnován na vzdělávání školáků z nejchudších indických rodin zapojených do Adopce na dálku®. Na benefiční koncert, kterým vyvrcholí indická návštěva, jsou srdečně zváni všichni dárci i široká veřejnost.
23.09.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 23. do 29. září 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v TV Noe, Radiu Proglas, České televizi a Českém rozhlasu.
23.09.2019

Vatikánská varování k německé synodální cestě

Církev v Německu nastoupila vlastní synodální cestu. Její počínání vzbuzuje otazníky v jiných místních církvích a rovněž ve Vatikánu, jak dosvědčuje papežův list Němcům a naposled list kardinála Marca Ouelleta německému episkopátu. Situaci přibližuje berlínský korespondent Vatikánského rozhlasu Tomasz Kycia.
20.09.2019