Arcibiskupství pražské oslavilo 450 let od svého obnovení

Ve svatovítské katedrále 12. května 2012 vyvrcholily oslavy obnovení pražského arcibiskupství po husitských válkách v roce 1562. V den výročí posvěcení pražské katedrály celebroval kardinál Christoph Schönborn OP jako papežský legát spolu s biskupy z mnoha koutů světa mši svatou.
Publikováno: 12. 5. 2012 17:00

Praha: Vídeňský arcibiskup nebyl jedinou významnou osobností, která při této příležitosti přicestovala do Prahy. Spolu s ním celebrovalo kromě českých a moravských biskupů v čele s kardinálem Dominikem Dukou také mnoho biskupů ze zemí, kde Arcidiecézní charita Praha rozvíjí své aktivity. Přítomni byli arcibiskupové a biskupové z Běloruska, Ugandy, Indie a Rakouska, ale také Německa, Polska, Slovenska a dalších zemí. Při příležitosti výročí obnovení svatovojtěšského stolce se totiž den před samotnou slavností ve Velkém sále Černínského paláce uskutečnila mezinárodní konference k charitnímu dílu pražské arcidiecéze. Charitativní činnost arcibiskupství byla symbolicky zpřítomněna také během sobotní mše svaté při obětním průvodu, kdy jsou obvykle přinášeny chléb a víno k nejsvětější oběti. Tentokrát byly přinášeny také symboly darů, které Bohu odevzdává pražské charitní dílo v zahraničí. Pecen chleba tak symbolizoval např. Bělorusko, sárí, typický oděv používaný indickými ženami, zase Indii, Kongo zastupoval africký bubínek a Ugandu panenka z banánového listí.

Hlavním tématem oslav ovšem byla „obnova“. A jak ve svém kázání naznačil kardinál Schönborn, nejen obnova arcibiskupství. Před 450 lety se podle něho jednalo o „obnovu, která vedla k mocnému rozkvětu baroka, jehož symbolem se stal kult svatého Jana Nepomuckého a jehož stopy jsou v zemi stále dalekosáhle patrné v množství staveb“. Ukončení sedisvakance nebylo jen institucionální restaurací, nýbrž „byla to také doba hluboké náboženské obnovy s důsažnou působností na život a srdce lidí,“ prohlásil papežský legát. Ačkoliv přelomové okamžiky svatořečení Anežky Přemyslovny v roce 1989 znamenaly naději veliké obnovy, „přesto dosud,“ podle něho, „nedošlo ke srovnatelnému rozmachu jako tenkrát před čtyřmi sty padesáti lety“. Díky pádu komunismu sice došlo v naší zemi k nepopiratelnému rozvoji, ale podle vídeňského arcibiskupa „nová svoboda jen posílila starou komunistickou sekularizaci.“ Co nám tím Bůh říká? Není třeba svou naději upřít k něčemu jinému, než k tomu, že církev zažije obnovu své dávné nádhery, ptá se kardinál Schönborn. Zkušenost české církve může být podle něj pomocí pro církev v celé současné silně sekularizované Evropě. Hovoří o tom prý i slova Benedikta XVI., která zazněla v ohlédnutí se za pastorační návštěvou v roce 2009. „Důležité je pro mne především, aby nám na lidech, kteří se považují za agnostiky nebo ateisty, záleželo jako na věřících… otázka po Bohu zůstává přítomná i u nich,“ citoval papeže jeho vyslanec.

V úvodu bohoslužby přečetl biskup Václav Malý list papeže Benedikta XVI., který pověřil kardinála Schönborna, aby předsedal jménem papeže liturgickým oslavám a předal přítomným jeho srdečný pozdrav. K výročí pražského arcibiskupství napsal své slovo také prezident republiky Václav Klaus. Ten pražskému arcibiskupovi a jeho spolupracovníkům popřál, aby se jim dařilo „zajistit další kvalitní fungování instituce, které patří respekt a úcta“. Při mši svaté zněla v katedrále hudba Jana Ev. Antonína Koželuha a Georga Friedricha Händela v podání Pražského katedrálního sboru a orchestru, které řídil Josef Kšica. Během oslav byla představena a požehnána nová vlajka Arcibiskupství pražského, kterou za zvuku fanfár přinesl Milan Novák, rytíř papežského řádu svatého Řehoře Velikého. Poté promluvil také první místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, který vyzdvihl práci charity. Připomněl také všem přítomným, že kardinál Schönborn je prasynovcem kardinála Františka de Paula Schönborna, pražského arcibiskupa v letech 1885 – 1899. V závěru bohoslužby se rozeznělo všech sedm katedrálních zvonů, které byly nedávno doplněny o tři nové.

 

Celý text homilie kardinála Schönborna je v příloze.

 

 

Související články

Další aktuality

První kroky k portugalským Světovým dnům mládeže a panamská statistika

Světové dny mládeže po loňské panamské etapě míří do Portugalska a tamní organizátoři podnikají první přípravné kroky. V dubnu do Fatimy připutují symboly těchto celosvětových setkání mladých lidí – dřevěný kříž a mariánská ikona, sdělil organizační výbor. V portugalské Coimbře se v těchto dnech konala první organizační schůzka, které se účastnil o. João Chagas, vedoucí sekce pro mládež vatikánského Úřadu pro laiky, rodinu a život.
29.01.2020

Papež: Blahoslavenství jsou mnohem více než normy

Dopoledne se ve vatikánské aule Pavla VI. za účasti asi sedmi tisíc lidí konala generální audience. Byla zahájena čtením osmera blahoslavenství z Matoušova evangelia (Mt 5,1-11), která papež František zvolil za téma nového cyklu středečních katechezí. Celé znění katecheze naleznete v článku.
29.01.2020

Publicista Ziegler: Návrat Mariánského sloupu je porážkou nenávisti a vítězstvím zdravého rozumu

Pražští zastupitelé revokovali své dřívější usnesení a na Staroměstské náměstí by se měla vrátit replika Mariánského sloupu od sochaře Petra Váni. Je to náprava neomluvitelného barbarského činu.
29.01.2020

Na Velehradě se hovořilo o aktuálních otázkách pastorace povolání

Tento týden se na Velehradě setkalo skoro 60 řeholníků, kněží a laiků, aby spolu hovořili o pastoraci povolání v současném světě. Setkání zaštítil pomocný biskup brněnský Pavel Konzbul. Ze Slovenska navštívil konferenci biskup žilinské diecéze Tomáš Galis. Účastníkům konference byly mimo jiného prezentovány výsledky dotazníku, na který odpovědělo přes 250 mladých lidí hledajících svoji životní cestu.
29.01.2020

Katolický týdeník: Třicet let svobody řeholníků

Na tuto neděli připadá svátek Uvedení Páně do chrámu (2. února), který papež Jan Pavel II. spojil s oslavami Dne zasvěcených osob. Je tomu také třicet let, kdy se lidé v České republice začali po čtyřech dekádách komunistické vlády setkávat s řeholními hábity ve veřejném prostoru.
29.01.2020