Arcibiskupství pražské oslavilo 450 let od svého obnovení

Ve svatovítské katedrále 12. května 2012 vyvrcholily oslavy obnovení pražského arcibiskupství po husitských válkách v roce 1562. V den výročí posvěcení pražské katedrály celebroval kardinál Christoph Schönborn OP jako papežský legát spolu s biskupy z mnoha koutů světa mši svatou.
Publikováno: 12. 5. 2012 17:00

Praha: Vídeňský arcibiskup nebyl jedinou významnou osobností, která při této příležitosti přicestovala do Prahy. Spolu s ním celebrovalo kromě českých a moravských biskupů v čele s kardinálem Dominikem Dukou také mnoho biskupů ze zemí, kde Arcidiecézní charita Praha rozvíjí své aktivity. Přítomni byli arcibiskupové a biskupové z Běloruska, Ugandy, Indie a Rakouska, ale také Německa, Polska, Slovenska a dalších zemí. Při příležitosti výročí obnovení svatovojtěšského stolce se totiž den před samotnou slavností ve Velkém sále Černínského paláce uskutečnila mezinárodní konference k charitnímu dílu pražské arcidiecéze. Charitativní činnost arcibiskupství byla symbolicky zpřítomněna také během sobotní mše svaté při obětním průvodu, kdy jsou obvykle přinášeny chléb a víno k nejsvětější oběti. Tentokrát byly přinášeny také symboly darů, které Bohu odevzdává pražské charitní dílo v zahraničí. Pecen chleba tak symbolizoval např. Bělorusko, sárí, typický oděv používaný indickými ženami, zase Indii, Kongo zastupoval africký bubínek a Ugandu panenka z banánového listí.

Hlavním tématem oslav ovšem byla „obnova“. A jak ve svém kázání naznačil kardinál Schönborn, nejen obnova arcibiskupství. Před 450 lety se podle něho jednalo o „obnovu, která vedla k mocnému rozkvětu baroka, jehož symbolem se stal kult svatého Jana Nepomuckého a jehož stopy jsou v zemi stále dalekosáhle patrné v množství staveb“. Ukončení sedisvakance nebylo jen institucionální restaurací, nýbrž „byla to také doba hluboké náboženské obnovy s důsažnou působností na život a srdce lidí,“ prohlásil papežský legát. Ačkoliv přelomové okamžiky svatořečení Anežky Přemyslovny v roce 1989 znamenaly naději veliké obnovy, „přesto dosud,“ podle něho, „nedošlo ke srovnatelnému rozmachu jako tenkrát před čtyřmi sty padesáti lety“. Díky pádu komunismu sice došlo v naší zemi k nepopiratelnému rozvoji, ale podle vídeňského arcibiskupa „nová svoboda jen posílila starou komunistickou sekularizaci.“ Co nám tím Bůh říká? Není třeba svou naději upřít k něčemu jinému, než k tomu, že církev zažije obnovu své dávné nádhery, ptá se kardinál Schönborn. Zkušenost české církve může být podle něj pomocí pro církev v celé současné silně sekularizované Evropě. Hovoří o tom prý i slova Benedikta XVI., která zazněla v ohlédnutí se za pastorační návštěvou v roce 2009. „Důležité je pro mne především, aby nám na lidech, kteří se považují za agnostiky nebo ateisty, záleželo jako na věřících… otázka po Bohu zůstává přítomná i u nich,“ citoval papeže jeho vyslanec.

V úvodu bohoslužby přečetl biskup Václav Malý list papeže Benedikta XVI., který pověřil kardinála Schönborna, aby předsedal jménem papeže liturgickým oslavám a předal přítomným jeho srdečný pozdrav. K výročí pražského arcibiskupství napsal své slovo také prezident republiky Václav Klaus. Ten pražskému arcibiskupovi a jeho spolupracovníkům popřál, aby se jim dařilo „zajistit další kvalitní fungování instituce, které patří respekt a úcta“. Při mši svaté zněla v katedrále hudba Jana Ev. Antonína Koželuha a Georga Friedricha Händela v podání Pražského katedrálního sboru a orchestru, které řídil Josef Kšica. Během oslav byla představena a požehnána nová vlajka Arcibiskupství pražského, kterou za zvuku fanfár přinesl Milan Novák, rytíř papežského řádu svatého Řehoře Velikého. Poté promluvil také první místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, který vyzdvihl práci charity. Připomněl také všem přítomným, že kardinál Schönborn je prasynovcem kardinála Františka de Paula Schönborna, pražského arcibiskupa v letech 1885 – 1899. V závěru bohoslužby se rozeznělo všech sedm katedrálních zvonů, které byly nedávno doplněny o tři nové.

 

Celý text homilie kardinála Schönborna je v příloze.

 

 

Související články

Další aktuality

Programové tipy Radia Proglas na 35. týden 2019

V týdnu od 26. srpna naladíte na Proglasu například reportáž o projektu Dobrokáva nebo pořad věnovaný organizaci Sananim, která pomáhá lidem se závislostí na hazardu.
23.08.2019

Historická poutní cesta do Říma kandiduje na zařazení do fondu světového dědictví UNESCO

Via Francigena, poutní cesta vedoucí přes celý starý kontinent od Canterbury do Říma, kandiduje na zápis do fondu světového dědictví UNESCO. Kromě Itálie kandidaturu podpořily Velká Británie, Francie a Švýcarsko.
23.08.2019

Kustod Svaté země: Sýrie byla před válkou příkladem integrace křesťanů i muslimů

Františkánský kustod Svaté země, otec Francesco Patton, který se v těchto dnech účastní mítinku v Rimini, kde měl přednášku, mluvil s redaktorem Vatikánského rozhlasu o situaci ve Svaté zemi, jež zahrnuje stát Izrael, Palestinu, Sýrii, Jordánsko a Libanon, a to v souvislosti s migrací.
22.08.2019

Církevní školy - známka kvalitního vzdělání

Celkem 95 katolických škol otevře opět své brány v pondělí 2. září. Nově mezi nimi bude také Gymnázium sv. Augustina v Praze, to naváže na mateřskou a základní školu, které již řád augustiniánů na Praze 4 provozuje.
22.08.2019

Karlovy Vary mají biskupa. V největším českém lázeňském městě bude nově působit František Radkovský.

Obyvatelé Karlovarského kraje mají od tohoto týdne nového souseda. Je jím emeritní plzeňský biskup František Radkovský, který se z Plzně přesunul do Karlových Varů. Bydlí na faře u kostela Povýšení sv. Kříže v Rybářích. Některé své plzeňské aktivity si i přesto ponechá. Při této příležitosti jsme biskupovi Františkovi položili několik otázek.
22.08.2019