Arcibiskupství pražské oslavilo 450 let od svého obnovení

Ve svatovítské katedrále 12. května 2012 vyvrcholily oslavy obnovení pražského arcibiskupství po husitských válkách v roce 1562. V den výročí posvěcení pražské katedrály celebroval kardinál Christoph Schönborn OP jako papežský legát spolu s biskupy z mnoha koutů světa mši svatou.

Praha: Vídeňský arcibiskup nebyl jedinou významnou osobností, která při této příležitosti přicestovala do Prahy. Spolu s ním celebrovalo kromě českých a moravských biskupů v čele s kardinálem Dominikem Dukou také mnoho biskupů ze zemí, kde Arcidiecézní charita Praha rozvíjí své aktivity. Přítomni byli arcibiskupové a biskupové z Běloruska, Ugandy, Indie a Rakouska, ale také Německa, Polska, Slovenska a dalších zemí. Při příležitosti výročí obnovení svatovojtěšského stolce se totiž den před samotnou slavností ve Velkém sále Černínského paláce uskutečnila mezinárodní konference k charitnímu dílu pražské arcidiecéze. Charitativní činnost arcibiskupství byla symbolicky zpřítomněna také během sobotní mše svaté při obětním průvodu, kdy jsou obvykle přinášeny chléb a víno k nejsvětější oběti. Tentokrát byly přinášeny také symboly darů, které Bohu odevzdává pražské charitní dílo v zahraničí. Pecen chleba tak symbolizoval např. Bělorusko, sárí, typický oděv používaný indickými ženami, zase Indii, Kongo zastupoval africký bubínek a Ugandu panenka z banánového listí.

Hlavním tématem oslav ovšem byla „obnova“. A jak ve svém kázání naznačil kardinál Schönborn, nejen obnova arcibiskupství. Před 450 lety se podle něho jednalo o „obnovu, která vedla k mocnému rozkvětu baroka, jehož symbolem se stal kult svatého Jana Nepomuckého a jehož stopy jsou v zemi stále dalekosáhle patrné v množství staveb“. Ukončení sedisvakance nebylo jen institucionální restaurací, nýbrž „byla to také doba hluboké náboženské obnovy s důsažnou působností na život a srdce lidí,“ prohlásil papežský legát. Ačkoliv přelomové okamžiky svatořečení Anežky Přemyslovny v roce 1989 znamenaly naději veliké obnovy, „přesto dosud,“ podle něho, „nedošlo ke srovnatelnému rozmachu jako tenkrát před čtyřmi sty padesáti lety“. Díky pádu komunismu sice došlo v naší zemi k nepopiratelnému rozvoji, ale podle vídeňského arcibiskupa „nová svoboda jen posílila starou komunistickou sekularizaci.“ Co nám tím Bůh říká? Není třeba svou naději upřít k něčemu jinému, než k tomu, že církev zažije obnovu své dávné nádhery, ptá se kardinál Schönborn. Zkušenost české církve může být podle něj pomocí pro církev v celé současné silně sekularizované Evropě. Hovoří o tom prý i slova Benedikta XVI., která zazněla v ohlédnutí se za pastorační návštěvou v roce 2009. „Důležité je pro mne především, aby nám na lidech, kteří se považují za agnostiky nebo ateisty, záleželo jako na věřících… otázka po Bohu zůstává přítomná i u nich,“ citoval papeže jeho vyslanec.

V úvodu bohoslužby přečetl biskup Václav Malý list papeže Benedikta XVI., který pověřil kardinála Schönborna, aby předsedal jménem papeže liturgickým oslavám a předal přítomným jeho srdečný pozdrav. K výročí pražského arcibiskupství napsal své slovo také prezident republiky Václav Klaus. Ten pražskému arcibiskupovi a jeho spolupracovníkům popřál, aby se jim dařilo „zajistit další kvalitní fungování instituce, které patří respekt a úcta“. Při mši svaté zněla v katedrále hudba Jana Ev. Antonína Koželuha a Georga Friedricha Händela v podání Pražského katedrálního sboru a orchestru, které řídil Josef Kšica. Během oslav byla představena a požehnána nová vlajka Arcibiskupství pražského, kterou za zvuku fanfár přinesl Milan Novák, rytíř papežského řádu svatého Řehoře Velikého. Poté promluvil také první místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, který vyzdvihl práci charity. Připomněl také všem přítomným, že kardinál Schönborn je prasynovcem kardinála Františka de Paula Schönborna, pražského arcibiskupa v letech 1885 – 1899. V závěru bohoslužby se rozeznělo všech sedm katedrálních zvonů, které byly nedávno doplněny o tři nové.

Celý text homilie kardinála Schönborna je v příloze.