Zjevení a vidění je třeba přezkoumávat obezřetně

Vatikán vydal Normy pro rozlišování údajných vidění a zjevení.  Argumenty pro přijetí takových jevů je rozvoj života v modlitbě, obrácení či svědectví lásky k bližnímu. Proti opravdovosti zjevení hovoří mj. těžké nemorální činy, kterých se jasnovidci či léčitelé a jejich přívrženci dopouštějí.

Vatikán: Kongregace pro nauku víry publikovala na svých internetových stránkách Normy pro rozlišování údajných vidění a zjevení. Vydány byly 25. února roku 1978, ale teprve nyní byly zpřístupněny pro širší veřejnost. Kromě latiny jsou k přečtení i v dalších v pěti jazycích (anglicky, francouzsky, italsky, německy a španělsky) s novou předmluvou prefekta kongregace, kardinála Williama Levady.

Biskupové jsou v dokumentu vyzýváni, aby nadpřirozené jevy posuzovali s co největší péčí a starostlivostí. Při pozitivním vyhodnocení mohou podpořit určitou formu kultu či uctívání – jak to církev udělala v případě Lurd, Fatimy či Guadalupe. Biskupové mají zároveň povinnost zabránit zneužití uctívání či falešnému mysticismu. V případě pochybností by se příslušné církevní autority měly zdržet soudu. 'Soukromá zjevení nemohou nikdy doplnit či pozměnit konečné zjevení Krista,' zdůrazňuje kardinál William Levada. 'Mohou ale dát nové akcenty, či nové směry zbožnosti anebo prohloubit ty staré. Proto by se neměly ani lehkovážně přehlížet.'

Za „negativní kritérium“ pro hodnocení nadpřirozených jevů označují vatikánské normy jasnou snahu o zisk, psychické onemocnění či psychopatické tendence dané osoby, stejně jakou davovou hysterii. Proti pravosti vidění hovoří i rozpory s učením církve, které jsou připisovány Bohu či Boží Matce. Argumenty pro přijetí takových jevů je rozvoj života v modlitbě, obrácení či svědectví lásky k bližnímu.

„Kongregace pro nauku víry přistoupila k publikaci Norem pro rozlišování údajných vidění a zjevení, protože doufá, že pomůže pastýřům katolické církve v náročném úkolu rozlišování údajných vidění, zjevení, poselství, vzkazů a vůbec mimořádných jevů případně i nadpřirozeného původu,“ končí svou předmluvu kardinál Levada. Kromě zvláštních otázek a hloubání o takzvaných plodech údajných zjevení a jejich hodnocení vyniká ze zveřejněných norem bod číslo 2. Praví se v něm, že teprve „v závislosti na úsudku, který vynese zodpovědná církevní autorita je místnímu biskupu umožněno autorizovat či zakázat také veřejný kult či jiné formy zbožnosti související s místem zjevení podle toho, zda je uznán jejich nadpřirozený charakter (constat de supernaturalitate), anebo nikoli (non constat de supernaturalitate)“.

Je známo, že o Medžugorije zvláštní komise zřízená v roce 1991 tehdejší jugoslávskou biskupskou konferencí vydala prohlášení ve městě Zara a znělo non constat de supernaturalitate, přičemž ponechala možnost dalšího zkoumání. Nynější komise Svatého stolce prošetřuje otázku Medžugorije pod vedením kardinála Camilla Ruiniho, který v nedávném rozhovoru uvedl, že předpokládá zveřejnění závěrů ještě v letošním roce.