Kirikute Öö - Noc kostelů poprvé v Estonsku

Dvanáct kostelů v estonském Tartu a katedrála v Tallinu se druhý červnový pátek premiérově otevře nejširší veřejnosti. Na tiskové konferenci k Noci kostelů, která proběhla včera v Brně, to novinářům řekla koordinátorka Noci kostelů z Tartu paní Tiina Viirelaid.
Publikováno: 30. 5. 2012 9:57

Brno: KIRIKUTE ÖÖ – Noc kostelů se bude poprvé konat v Estonsku. Otevře se 13 kostelů ve dvou největších estonských městech – v hlavním městě Tallinu na severu země a v druhém největším estonském městě Tartu, které se nachází na východě země v blízkosti hranice s Ruskem. Pro návštěvníky je připraveno na 60 programů, které budou zahrnovat komentované prohlídky, výstavy,  možnost vystoupit na věže kostelů nebo nahlédnout do běžně nepřístupných prostor.

O Estoncích se říká, že si svobodu nevybojovali, ale vyzpívali. Několikatisícové pěvecké sbory jsou zde už více než sto let tradicí, kterou nepřerušily roky těžkých represí. Proto ani v programu Noci kostelů nebudou chybět hudební vystoupení, kdy zazní skladby od starobylých estonských duchovních písní až po moderní improvizace.

Přípravy Noci kostelů v Estonsku probíhají v úzké spolupráci s koordinačním týmem z Brna, jehož členové prezentovali myšlenku Noci kostelů při své návštěvě v Tallinu i v Tartu a v pátek 1. června přivítají zástupce z Estonska, kteří přijedou prožít Noc kostelů a získat zkušenosti.

Uvedení myšlenky Noci kostelů do Estonska podpořil biskup Mons. Philippe-Jean Charles Jourdan (*1960), který je původem Bask a od 16. století je teprve druhým římskokatolickým biskupem působícím v Estonsku. Jeho předchůdce, biskup Eduard Profittlich, S. J. zemřel v roce 1942 jako mučedník v sovětském vězení.

 

Základní údaje

Estonsko (estonsky Eesti), plným oficiálním názvem Estonská republika (Eesti Vabariik) je území a stát v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí. Jde o přímořský stát, jehož hranici tvoří z větší části Baltské moře; 80 km široký Finský záliv na severu je odděluje od Finska. Hlavním městem je Tallinn, ležící na severním pobřeží.

Většinu obyvatelstva Estonska tvoří Estonci, kteří hovoří estonštinou, uralským jazykem blízkým finštině; Estonci tvoří pouze 70% z 1,4 mil. obyvatel. Od sovětské okupace však v zemi žije početná ruská menšina. Převládajícím náboženstvím Estonců je křesťanství.

Z historie

Po Velké říjnové revoluci si Estonsko uhájilo svoji nezávislost na 22 let jako parlamentní republika. Na základě tzv. tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov uzavřeného mezi Sovětským svazemnacistickým Německem byla země v červnu 1940 obsazena sovětskými vojsky a byla vyhlášena Estonská sovětská socialistická republika, která byla oficiálně počátkem srpna 1940 připojena k SSSR. Poté nastala doba těžkých represí, kdy bylo mnoho intelektuálních a politických vůdců popraveno, uvězněno nebo deportováno na Sibiř. Následovalo 46 let sovětské okupace.

Estonsko obnovilo svou nezávislost 20. srpna 1991, přičemž právně navázalo na předválečnou Estonskou republiku. Poslední ruské jednotky opustily zemi 31. srpna 1994. Estonsko se stalo součástí NATO a EU v roce 2004.

Autor článku:
Martina Jandlová

Související články

Další aktuality

Úmysl Apoštolátu modlitby na měsíc říjen 2022

Modleme se, aby církev, věrná evangeliu a odvážná při jeho ohlašování, byla místem solidarity, bratrství a otevřenosti a stále více žila v atmosféře synodality.
03.10.2022

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022