Kirikute Öö - Noc kostelů poprvé v Estonsku

Dvanáct kostelů v estonském Tartu a katedrála v Tallinu se druhý červnový pátek premiérově otevře nejširší veřejnosti. Na tiskové konferenci k Noci kostelů, která proběhla včera v Brně, to novinářům řekla koordinátorka Noci kostelů z Tartu paní Tiina Viirelaid.
Publikováno: 30. 5. 2012 9:57

Brno: KIRIKUTE ÖÖ – Noc kostelů se bude poprvé konat v Estonsku. Otevře se 13 kostelů ve dvou největších estonských městech – v hlavním městě Tallinu na severu země a v druhém největším estonském městě Tartu, které se nachází na východě země v blízkosti hranice s Ruskem. Pro návštěvníky je připraveno na 60 programů, které budou zahrnovat komentované prohlídky, výstavy,  možnost vystoupit na věže kostelů nebo nahlédnout do běžně nepřístupných prostor.

O Estoncích se říká, že si svobodu nevybojovali, ale vyzpívali. Několikatisícové pěvecké sbory jsou zde už více než sto let tradicí, kterou nepřerušily roky těžkých represí. Proto ani v programu Noci kostelů nebudou chybět hudební vystoupení, kdy zazní skladby od starobylých estonských duchovních písní až po moderní improvizace.

Přípravy Noci kostelů v Estonsku probíhají v úzké spolupráci s koordinačním týmem z Brna, jehož členové prezentovali myšlenku Noci kostelů při své návštěvě v Tallinu i v Tartu a v pátek 1. června přivítají zástupce z Estonska, kteří přijedou prožít Noc kostelů a získat zkušenosti.

Uvedení myšlenky Noci kostelů do Estonska podpořil biskup Mons. Philippe-Jean Charles Jourdan (*1960), který je původem Bask a od 16. století je teprve druhým římskokatolickým biskupem působícím v Estonsku. Jeho předchůdce, biskup Eduard Profittlich, S. J. zemřel v roce 1942 jako mučedník v sovětském vězení.

 

Základní údaje

Estonsko (estonsky Eesti), plným oficiálním názvem Estonská republika (Eesti Vabariik) je území a stát v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí. Jde o přímořský stát, jehož hranici tvoří z větší části Baltské moře; 80 km široký Finský záliv na severu je odděluje od Finska. Hlavním městem je Tallinn, ležící na severním pobřeží.

Většinu obyvatelstva Estonska tvoří Estonci, kteří hovoří estonštinou, uralským jazykem blízkým finštině; Estonci tvoří pouze 70% z 1,4 mil. obyvatel. Od sovětské okupace však v zemi žije početná ruská menšina. Převládajícím náboženstvím Estonců je křesťanství.

Z historie

Po Velké říjnové revoluci si Estonsko uhájilo svoji nezávislost na 22 let jako parlamentní republika. Na základě tzv. tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov uzavřeného mezi Sovětským svazemnacistickým Německem byla země v červnu 1940 obsazena sovětskými vojsky a byla vyhlášena Estonská sovětská socialistická republika, která byla oficiálně počátkem srpna 1940 připojena k SSSR. Poté nastala doba těžkých represí, kdy bylo mnoho intelektuálních a politických vůdců popraveno, uvězněno nebo deportováno na Sibiř. Následovalo 46 let sovětské okupace.

Estonsko obnovilo svou nezávislost 20. srpna 1991, přičemž právně navázalo na předválečnou Estonskou republiku. Poslední ruské jednotky opustily zemi 31. srpna 1994. Estonsko se stalo součástí NATO a EU v roce 2004.

Autor článku:
Martina Jandlová

Související články

Další aktuality

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022