Kirikute Öö - Noc kostelů poprvé v Estonsku

Dvanáct kostelů v estonském Tartu a katedrála v Tallinu se druhý červnový pátek premiérově otevře nejširší veřejnosti. Na tiskové konferenci k Noci kostelů, která proběhla včera v Brně, to novinářům řekla koordinátorka Noci kostelů z Tartu paní Tiina Viirelaid.
Publikováno: 30. 5. 2012 11:57

Brno: KIRIKUTE ÖÖ – Noc kostelů se bude poprvé konat v Estonsku. Otevře se 13 kostelů ve dvou největších estonských městech – v hlavním městě Tallinu na severu země a v druhém největším estonském městě Tartu, které se nachází na východě země v blízkosti hranice s Ruskem. Pro návštěvníky je připraveno na 60 programů, které budou zahrnovat komentované prohlídky, výstavy,  možnost vystoupit na věže kostelů nebo nahlédnout do běžně nepřístupných prostor.

O Estoncích se říká, že si svobodu nevybojovali, ale vyzpívali. Několikatisícové pěvecké sbory jsou zde už více než sto let tradicí, kterou nepřerušily roky těžkých represí. Proto ani v programu Noci kostelů nebudou chybět hudební vystoupení, kdy zazní skladby od starobylých estonských duchovních písní až po moderní improvizace.

Přípravy Noci kostelů v Estonsku probíhají v úzké spolupráci s koordinačním týmem z Brna, jehož členové prezentovali myšlenku Noci kostelů při své návštěvě v Tallinu i v Tartu a v pátek 1. června přivítají zástupce z Estonska, kteří přijedou prožít Noc kostelů a získat zkušenosti.

Uvedení myšlenky Noci kostelů do Estonska podpořil biskup Mons. Philippe-Jean Charles Jourdan (*1960), který je původem Bask a od 16. století je teprve druhým římskokatolickým biskupem působícím v Estonsku. Jeho předchůdce, biskup Eduard Profittlich, S. J. zemřel v roce 1942 jako mučedník v sovětském vězení.

 

Základní údaje

Estonsko (estonsky Eesti), plným oficiálním názvem Estonská republika (Eesti Vabariik) je území a stát v severní Evropě, nejsevernější z pobaltských zemí. Jde o přímořský stát, jehož hranici tvoří z větší části Baltské moře; 80 km široký Finský záliv na severu je odděluje od Finska. Hlavním městem je Tallinn, ležící na severním pobřeží.

Většinu obyvatelstva Estonska tvoří Estonci, kteří hovoří estonštinou, uralským jazykem blízkým finštině; Estonci tvoří pouze 70% z 1,4 mil. obyvatel. Od sovětské okupace však v zemi žije početná ruská menšina. Převládajícím náboženstvím Estonců je křesťanství.

Z historie

Po Velké říjnové revoluci si Estonsko uhájilo svoji nezávislost na 22 let jako parlamentní republika. Na základě tzv. tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov uzavřeného mezi Sovětským svazemnacistickým Německem byla země v červnu 1940 obsazena sovětskými vojsky a byla vyhlášena Estonská sovětská socialistická republika, která byla oficiálně počátkem srpna 1940 připojena k SSSR. Poté nastala doba těžkých represí, kdy bylo mnoho intelektuálních a politických vůdců popraveno, uvězněno nebo deportováno na Sibiř. Následovalo 46 let sovětské okupace.

Estonsko obnovilo svou nezávislost 20. srpna 1991, přičemž právně navázalo na předválečnou Estonskou republiku. Poslední ruské jednotky opustily zemi 31. srpna 1994. Estonsko se stalo součástí NATO a EU v roce 2004.

Autor článku:
Martina Jandlová

Související články

Další aktuality

Papež: Pohostinnost je ekumenická ctnost

Helsinský luteránský biskup Teemu Laajasalo vedl finskou ekumenickou delegaci, která dnes navštívila papeže Františka, a v níž byly kromě finské evangelicko-luteránské a pravoslavné církve zastoupeni též římští katolíci. Každoroční audience, jejíž tradice se datuje rokem 1985, předznamenala Týden modliteb za jednotu křesťanů, který začíná v sobotu. Finské náboženské představitele při jejich ekumenické pouti do Vatikánu doprovází chlapecký sbor Cantores Minores z helsinské katedrály.
18.01.2020

V Římě začal bohatý program Týdne modliteb za jednotu křesťanů

Dneškem začíná Týden modliteb za jednotu křesťanů, který vyvrcholí svátkem Obrácení sv. Pavla, 25. ledna. Ve Věčném městě se ekumenické akce konají zejména v bazilice sv. Pavla za hradbami, ale také na jiných místech. Duchovní a liturgické podněty na tento rok připravili křesťané na Maltě.
18.01.2020

Pražská arcidiecéze vstupuje do nového roku s dvěma generálními vikáři

Od 17. ledna 2020 má pražská arcidiecéze dva generální vikáře. Pomocný biskup Mons. ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer, Th.D., se bude zaobírat kněžstvem, duchovním životem arcidiecéze, zdravotnictvím a posílením péče o farnosti. Mons. ThDr. Jan Balík, PhD., bude odpovídat za ekonomickou a hospodářskou činnost arcidiecéze a charitu.
17.01.2020

Programové tipy Radia Proglas na 4. týden 2020

V týdnu od 20. ledna se můžete těšit na premiérové Čtení na pokračování z knihy Radka Habáně Hádej, kdo se vrátil, nebo na speciální Myšlenky na den k týdnu modliteb za jednotu křesťanů.
17.01.2020

Open Doors: Každý osmý křesťan je pronásledovaný

260 milionů křesťanů bylo v minulém roce vystaveno nátlaku a násilí kvůli své víře. Píše o tom výroční zpráva evangelické nevládní organizace Open Doors.
17.01.2020