F. Mikeš: Církvím se to vrátit musí

Přinášíme vám článek prvního náměstka ministra kultury Františka Mikeše, ve kterém na názorové straně včerejší MF Dnes (MF Dnes, 21. 6. 2012, s. A17)zdůvodňuje nutnost majetkového narovnání, v médiích označovaného jako tzv. církevní restituce. Text naleznete níže v plném znění.
Publikováno: 22. 6. 2012 19:40

Církvím se to vrátit musí

V současné době projednává parlament návrh takzvaného církevního zákona. Nejvýstižnější vyjádření obsahu této normy však je, že jde o vypořádání některých křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody. Životy a léta kriminálu duchovním již vrátit nelze.

Jsme poslední postkomunistickou zemí, která se ještě s minulostí úplně nevypořádala. Je to možná i tím, že jsme jedinou postkomunistickou zemí, kde si bývalá vládnoucí strana ponechala nejenom své jméno, ale i svůj ideologický vliv.

Ti, kteří v minulosti porušili demokratická práva, budou nyní nejvíc proti tomu, aby právo bylo navráceno. Demokracie, kterou v minulosti pošlapávali, jim to dnes umožňuje. Chtít od nich trochu pokory je asi představa zpozdilá.

Řešit se to musí

Když byl před 21 lety, v roce 1991, přijat vládní návrh zákona o půdě, tak se vláda a parlament v tomto zákoně zavázaly, že historický majetek církví bude vypořádán, a to jiným zákonem než zákonem o půdě.

Komunistický režim sebral církvím majetek, aby si je plně podřídil. Zákonem z roku 1949 se zavázal, že bude hradit platy duchovním a některé další náležitosti. Stávající systém financování církví, kdy duchovním poskytuje platy stát, ačkoli zaměstnavatelem je příslušná církev, je zřejmě na hraně ve vztahu k principu autonomie církví zakotvené v českém ústavním pořádku zejména Listinou základních práv a svobod. Tento systém byl přijat v období stalinismu jako nástroj státní kontroly nad církvemi. Citovaný návrh zákona finanční vazbu státu a církví postupně odbourává a fakticky ji zachová do budoucna pouze tam, kde si ji stát speciálně vyžádá, například působení duchovních v armádě, věznicích, nemocnicích, krizových intervenčních týmech a podobně. Jenom pro úplnost je dobré uvést, že stát ročně vynakládá na platy duchovních 17 církví 1,4 miliardy ročně. Zaregistrováno je dalších 11 církví. I ty se budou po uplynutí zákonné lhůty o peníze ucházet.

Všechny vlády po roce 1989, včetně těch sociálnědemokratických, ve svých programových prohlášeních vyrovnání s církvemi slibovaly. Po dvaceti letech už Ústavnímu soudu došla trpělivost a ve svém usnesení prohlásil, že když odmítá konat parlament, tak musí konat soudy. To znamená, že církvím bude jejich bývalý majetek vrácen bez ohledu na rozhodnutí Poslanecké sněmovny, a to na základě hromadných žalob. Zůstane ovšem v platnosti zákon o hospodářském zabezpečení církví z roku 1949, takže stát bude nadále proplácet náklady na církve, jak je již výše uvedeno. Další důvod, proč o zákonu jednat.

Ve Sněmovně zase budou znít slova o prolamování hranice pro nároky, kterou je 25. 2. 1948. Všichni poslanci samozřejmě vědí, že návrh zákona nic takového nepřipouští. Ale někteří z nich věří, že na tuto záměrnou dezinterpretaci zákona někoho nachytají.

Bude řeč i o neúměrné finanční náhradě za nevydatelný majetek. Církve si nárokují celkovou náhradu škody ve výši 134 miliard Kč. Vzhledem k tomu, že při projednávání zákona v roce 2008 byly údaje o rozsahu původního církevního majetku dodané Církevní komisí zpochybňovány, ministerstvo kultury provedlo ve spolupráci s Národním archivem rozsáhlé šetření archivních materiálů k církevnímu majetku. Takto získané údaje vycházejí přímo z originálních dokumentů, nejsou převzaty z žádné literatury, a tudíž jsou pro účel zákona oprávněné.

Právně je to jasné

Za nevydaný majetek bude církvím vyplacena náhrada ve výši 59 miliard korun. Církve strpí, že jim tato částka bude splácena po dobu 30 let ve výši cca dvou miliard ročně (0,002 procenta státního rozpočtu. Tato částka představuje hodnotu církevního majetku, který po provedení "církevních restitucí" zůstane stávajícím držitelům bývalého církevního majetku. Zatímco tedy v letech 2013–2043 bude stát církvím tuto částku se zohledněním inflace splácet (o inflaci či deflaci se bude jednat dle aktuální ekonomické situace státu), bude ihned s platností zákona odblokováno 44 procent historického církevního majetku (v hodnotě 59 miliard, s nímž zejména obce budou moct nakládat ve prospěch svých území (například starosta Červené Řečice by o tom uměl hodně vyprávět).

Ještě dva údaje stojí za zmínku. Výdaje státu na církve v letech 1948–2007 činily 60,6 miliardy Kč. Nerealizované výnosy církví za toto období činily z majetku 141,4 miliardy a z patronátů 87,8 miliardy. Saldo činí 168,6 miliardy. Kdo mluví o tom, že církvím se bude vydávat ohromný majetek, tak ať se podívá, jak vypadá většina vydávaného majetku po čtyřiceti letech komunistického hospodaření. Sociální demokracie vydala jakési desatero otázek, pro které nemohou o zákonu hlasovat. Není těžké na tyto otázky odpovědět. Protože někteří z odpůrců zákona citují ve Sněmovně svaté knihy, tak by se nad tím "pravým" Desaterem měli zamyslet.

Vypořádáním křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody se bude muset zabývat každá vláda. S přibývajícím časem bude přibývat i církví, a tedy i subjektů, se kterými bude muset být jednáno, a to i o penězích podle komunistického zákona z roku 1949. Je otázka, zda nové církve budou stejně tolerantní jako ty stávající. Zkrátka v budoucnosti bude řešení vždy jenom dražší. Ekonomicky i politicky.

František Mikeš
 

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Programové tipy Radia Proglas na 43. týden 2019

V týdnu od 21. října se můžete těšit na pořad věnovaný poutnímu místu Zlatice v Podkrkonoší nebo rozhovor s novinářem Josefem Pazderkou.
18.10.2019

Apoštolský vikář Aleppa: Turci napadli region s mučednickou minulostí

Mučednickou minulost regionu na turecko-syrské hranici připomíná také apoštolský vikář Aleppa Georges Abou Kazen. Jak říká v rozhovoru pro Vatican News, Kurdové nejsou jedinou obětí tureckého útoku.
18.10.2019

John Henry Newman: Světec pro dnešní dobu

Papež František v neděli 13. října v Římě svatořečil Johna Henryho Newmana (1801–1890). Nový světec prožil téměř celé 19. století, první polovinu svého života jako anglikán a druhou polovinu jako katolík. Byl knězem, oblíbeným kazatelem, spisovatelem a význačným teologem obou církví. Ačkoli žil už před delší dobou, stále má dnešním lidem co říct, jak to dosvědčuje také následujících devět oblastí, které nastínil Jack Valero, koordinátor Výboru pro Newmanovu kanonizaci zodpovědný za tisk a média.
18.10.2019

Beatifikační proces Chiary Lubichové postupuje do Vatikánu

Beatifikační proces zakladatelky hnutí fokokoláre Chiary Lubichové vstupuje do druhého stupně. V neděli 10. listopadu bude v katedrále sv. Petra ve Frascati u Říma zakončena diecézní fáze procesu. Pokračovat bude ve Vatikánu, na Kongregaci pro svatořečení.
17.10.2019

Justitia et Pax: Žít společně v Evropě - poučení ze Slovenska

Zveřejňujeme text závěrečného prohlášení mezinárodní Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír, které se konalo 11. – 14. října 2019 v Bratislavě.
17.10.2019