Francouzský kardinál „Spravedlivým mezi národy“

Izraelský památník holocaustu udělil nyní posmrtně titul „Spravedlivý mezi národy“ francouzskému kardinálovi Jules-Gerardovi Saliége. Významnou měrou se za druhé světové války angažoval ve prospěch francouzských židů.
Publikováno: 20. 7. 2012 14:50

Paříž: Cyklistický stadion francouzského hlavního města Vélodrome d'Hiver se právě před sedmdesáti lety stal smutně proslulým shromaždištěm židovské komunity před deportací do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. Šestnáctého a sedmnáctého července zde bylo internováno přes 13 tisíc pařížských židů, včetně 4 tisíc dětí. Přesto se až 10 tisíc židů podařilo před největší hromadnou židovskou deportací z území Francie včas varovat.

Významnou měrou se ve prospěch francouzských židů angažoval arcibiskup z Toulouse, kard. Jules-Gerard Saliége, který byl již roku 1970 za svou činnost oceněn čestným vyznamenáním památníku Jad Vašem. Nyní mu byl posmrtně udělen titul “Spravedlivý mezi národy”. Izraelský památník holocaustu a stát Izrael jím vyznamenává lidi nežidovského původu, kteří riskovali vlastní život na záchranu židů. Kardinál Saliége v srpnu 1942 napsal pastýřský list, ve kterém vyzýval křesťany k obraně židů. Apeloval na katolíky, aby nezapomínali, že „všichni židé jsou jejich bratry“. Vichystický režim publikaci pastýřského listu zakázal, čímž ovšem naopak napomohl jeho šíření.

O ocenění toulouského arcibiskupa informuje vatikánský deník L´Osservatore Romano, který zároveň dodává, že činnost kardinála Saliégeho nebyla individuálním rozhodnutím, nýbrž kolektivní strategií francouzského episkopátu - jak dokládá publikace Sylvie Berneyové o katolické církvi ve Francii ve čtyřicátých letech minulého století (L´Eglise de France face á la persécution des juifs, 1940-1944, Paris, Cnrs Éditions, 2012). Na základě dosud nezveřejněných dokumentů z diecézních, biskupských a řádových archívů a soukromé korespondence autorka dokazuje, že od roku 1942 katolíci v neokupovaných regionech jižní Francie podporovali židovskou síť protiněmeckého odporu. Jejich činnost koordinoval na přímý popud Pia XII. apoštolský nuncius Mons. Valerio Valeri. Francouzští katoličtí biskupové tehdy nařídili všem řádovým společenstvím na území svých diecézí, aby poskytovaly pomoc pronásledovaným židům.

Související články

Další aktuality

Gänswein: Emeritní papež sleduje dění v Německu

Emeritní papež Benedikt XVI. brzy oslaví 94. narozeniny. Navzdory pokročilému věku Benedikt XVI pozorně sleduje dění v církvi v Německu, informoval jeho osobní sekretář arcibiskup Georg Gänswein.
14.04.2021

Papež František: Církev je velkou školou modlitby

Papež František dnes dopoledne z knihovny Apoštolského paláce pronesl devětadvacátou katechezi z cyklu o modlitbě. Nazval ji „Církev jako učitelka modlitby“ a zahájilo ji čtení ze Skutků apoštolů, které popisuje důvěryplnou modlitbu prvotní církve, ohrožené pronásledováním.
14.04.2021

Vzpomínky řeholníků a studentů na tragickou noc - tzv. Akci K

„Uprostřed noci nás vzbudili a nahnali do autobusu se zalepenými okny. Neřekli nám, kam nás vezou.” Řeholníci a bývalí studenti církevních škol vzpomínají na tragickou noc ze 13. na 14. dubna 1950.
14.04.2021

Katolický týdeník: Co nám covid dal a vzal

Jak se pandemie podepisuje na životě církve a samotných věřících? Přibylo online přenosů bohoslužeb, na řadě míst se lidé aktivněji zapojili do služby.
14.04.2021

Tramvajový tunel ke kampusu zdobí socha sv. Barbory

Brněnský biskup Vojtěch Cikrle dnes v poledne požehnal v katedrále sv. Petra a Pavla sochu svaté Barbory, kterou Dopravní podnik města Brna následně umístil u portálu vznikajícího tramvajového tunelu v ulici Netroufalky.
13.04.2021