Dr. Jan Stříbrný k problematice vlastenectví církve

K otázce vlastenectví členů katolické církve v době nesvobod se, na základě včerejší TK ČSSD k Prohlášení ČBK, ERC a FŽO, v několika bodech vrací dr. Jan Stříbrný (2. viceprezident České křesťanské akademie). Navazujeme tímto na text T. Petráčka.
Publikováno: 13. 8. 2012 18:00

a) Zpochybňování vlasteneckých postojů církve a dokonce obviňování z kolaborace je věcně nepravdivé a nepoctivé a v podstatě populisticky účelové.

Za kolaboranty lze označit jednotlivce, převážně německé národnosti (prototypem je Franz Werner Bobe), kteří z konjunkturálních důvodů, kariérních ambicí, a přitom vydíráni posloužili nacistickému režimu.

Na české straně jsou to vesměs mravně a osobnostně problematičtí jedinci (např. Frant. Kříž ohledně novoříšských premonstrátů, rajhradský benediktin Adolf Petr Ungar).

O kolaboraci jako takové ze strany hierarchie a představených se nedá hovořit.
Vytrženě ze souvislostí se za ni vydávaly některé vynucené texty z roku 1943 - prohlášení "k ničivému bombardování katolických chrámů" a pastýřský list proti "bezbožectví z Východu"; vstup kanovníka Čiháka v České ligy proti bolševismu v roce 1944 a výzva kapitulního vikáře Opatrného k duchovní péči o tzv. národní hosty na jaře 1945.

Při poctivém čtení lze vidět poctivou a taktickou snahu hierarchů v rámci možného.

b) Katolíci byli samozřejmou součástí rezistence a odboje tak jako každý poctivý a odvážný Čech z jiných názorových skupin:

- mons. Šrámek byl úřadujícím místopředsedou Českosl. nár. výboru v Paříži (1939-1940) a předsedou obou exilových vlád v Londýně (1940-1945), po boku mu vždy stál mons. Hála

- v západní armádě bojovala řada kněží a řeholníků v řadových jednotkách a několik systemizovaných vojenských duchovních; po osvobození Říma v roce 1944 se do armády přihlásili naši mladí kněží a bohoslovci - 11 z nich bylo odvedeno a v únoru 1945 byli transportováni k naší armádě do Velké Británie

- domácího odboje se účastnilo mnoho členů Orla, především v rámci vojenské Obrany národa (10 z jeho představitelů a náčelníků žup bylo popraveno nebo zahynuli v koncentr. táborech; mj. poslední ústřední vzdělavatel Orla P. Augustin Schubert, převor augustiniánů u sv. Tomáše na Malé Straně; členem Orla byli např. oba atentátníci na R. Heydricha Jan Kubiš a Jozef Gabčík a další dva parašutisté, kteří padli v kryptě  chrámu sv. Cyrila a Metoděje 18. června 1942 - Josef Valčík a Josef Bublík.

Kněží byli nápomocni i při přechodech do exilu (1939-1940), zajišťovali podklady pro falešné osobní doklady, podíleli se na výrobě a distribuci ilegálních tiskovin, ukrývání ilegalistů, partyzánů, finančně a materiálně podporovali uprchlíky a perzekvované rodiny apod., v závěru války měli podíl i na bojových akcích při osvobozování našeho území.

c) V letech 1939-1945 bylo z řad českého katolického duchovenstva podle stávajících poznatků perzekvováno celkem 371 osob (diecézní a řeholní kněží, řeholní bratři, ojediněle i řeholnice), z nich asi 75 zahynulo.


dr. Jan Stříbrný, Česká křesťanská akademie, 2. viceprezident

Související články