Dr. Jan Stříbrný k problematice vlastenectví církve

K otázce vlastenectví členů katolické církve v době nesvobod se, na základě včerejší TK ČSSD k Prohlášení ČBK, ERC a FŽO, v několika bodech vrací dr. Jan Stříbrný (2. viceprezident České křesťanské akademie). Navazujeme tímto na text T. Petráčka.
Publikováno: 13. 8. 2012 16:00

a) Zpochybňování vlasteneckých postojů církve a dokonce obviňování z kolaborace je věcně nepravdivé a nepoctivé a v podstatě populisticky účelové.

Za kolaboranty lze označit jednotlivce, převážně německé národnosti (prototypem je Franz Werner Bobe), kteří z konjunkturálních důvodů, kariérních ambicí, a přitom vydíráni posloužili nacistickému režimu.

Na české straně jsou to vesměs mravně a osobnostně problematičtí jedinci (např. Frant. Kříž ohledně novoříšských premonstrátů, rajhradský benediktin Adolf Petr Ungar).

O kolaboraci jako takové ze strany hierarchie a představených se nedá hovořit.
Vytrženě ze souvislostí se za ni vydávaly některé vynucené texty z roku 1943 - prohlášení "k ničivému bombardování katolických chrámů" a pastýřský list proti "bezbožectví z Východu"; vstup kanovníka Čiháka v České ligy proti bolševismu v roce 1944 a výzva kapitulního vikáře Opatrného k duchovní péči o tzv. národní hosty na jaře 1945.

Při poctivém čtení lze vidět poctivou a taktickou snahu hierarchů v rámci možného.

b) Katolíci byli samozřejmou součástí rezistence a odboje tak jako každý poctivý a odvážný Čech z jiných názorových skupin:

- mons. Šrámek byl úřadujícím místopředsedou Českosl. nár. výboru v Paříži (1939-1940) a předsedou obou exilových vlád v Londýně (1940-1945), po boku mu vždy stál mons. Hála

- v západní armádě bojovala řada kněží a řeholníků v řadových jednotkách a několik systemizovaných vojenských duchovních; po osvobození Říma v roce 1944 se do armády přihlásili naši mladí kněží a bohoslovci - 11 z nich bylo odvedeno a v únoru 1945 byli transportováni k naší armádě do Velké Británie

- domácího odboje se účastnilo mnoho členů Orla, především v rámci vojenské Obrany národa (10 z jeho představitelů a náčelníků žup bylo popraveno nebo zahynuli v koncentr. táborech; mj. poslední ústřední vzdělavatel Orla P. Augustin Schubert, převor augustiniánů u sv. Tomáše na Malé Straně; členem Orla byli např. oba atentátníci na R. Heydricha Jan Kubiš a Jozef Gabčík a další dva parašutisté, kteří padli v kryptě  chrámu sv. Cyrila a Metoděje 18. června 1942 - Josef Valčík a Josef Bublík.

Kněží byli nápomocni i při přechodech do exilu (1939-1940), zajišťovali podklady pro falešné osobní doklady, podíleli se na výrobě a distribuci ilegálních tiskovin, ukrývání ilegalistů, partyzánů, finančně a materiálně podporovali uprchlíky a perzekvované rodiny apod., v závěru války měli podíl i na bojových akcích při osvobozování našeho území.

c) V letech 1939-1945 bylo z řad českého katolického duchovenstva podle stávajících poznatků perzekvováno celkem 371 osob (diecézní a řeholní kněží, řeholní bratři, ojediněle i řeholnice), z nich asi 75 zahynulo.


dr. Jan Stříbrný, Česká křesťanská akademie, 2. viceprezident

Související články

Další aktuality

Úmysl Apoštolátu modlitby na měsíc říjen 2022

Modleme se, aby církev, věrná evangeliu a odvážná při jeho ohlašování, byla místem solidarity, bratrství a otevřenosti a stále více žila v atmosféře synodality.
03.10.2022

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022