J. Leschtina k majetkovému vyrovnání

Komentátor HN Jiří Leschtina se pro ihned.cz zamýšlí nad současnou situací kolem zákona o majetkovém vyrovnání. Text článku ze včerejšího dne (9. 8. 2012) přinášíme v plném znění.
Publikováno: 10. 8. 2012 18:33

ČSSD ve vodách extremismu

Pokud hodlá ČSSD dál hlásat, že církev nemá na restituce právní nárok, popírá zákon z roku 1990, jímž parlament vrátil církvi 170 budov a zavázal se v něm k přijetí zvláštního restitučního zákona. Zároveň Lidový dům útočí i na Ústavní soud.

Už samotný nápad sociálních demokratů zatáhnout české církve do krajských a senátních voleb je stejně ubohý, jako když občanští demokraté operovali v kampani 2002 sudetskými Němci. Navíc v předstihu zveřejněný billboard, na němž ruka v modrém obleku předává pytel s penězi do ruky anonymního preláta, je nejen daleko za hranicí vkusu. Ale možná i na hranici zákona.

Agitku jak z padesátých let totiž doplňuje text: "134 miliard chtějí ODS a TOP 09 darovat církvím." ČSSD se tak už ani nesnaží předstírat, že nemá nic proti církevním restitucím, ale jen odmítá vládní podobu zákona. Vždyť pokud její plakát mluví o daru, a nikoliv o vrácení vyvlastněného majetku, říká tím, že k žádné krádeži nedošlo. Sociální demokraté vlastně popírají jeden z největších komunistických zločinů. A noří se tak po kolena do vod extremismu.

Oranžové přitakání libovůli

Z tohoto obvinění se ideologové Lidového domu nevykroutí ani oblíbeným argumentem odpůrců církve, že majetek jí nikdy nepatřil a měla ho pouze ve správě. Čímž mimo jiné ignoruje základní historický fakt, že od roku 1873 až do komunistického převratu byl veškerý majetek zapisován do takzvaných pozemkových knih, v nichž je církev uváděna jako právoplatný vlastník veškerých svých polí, lesů i budov. Zápisy v knihách mají charakter zákona a podle nich také bude majetek církvi vydáván.

Pokud hodlá ČSSD dál hlásat, že církev nemá na restituce právní nárok, popírá zákon z roku 1990, jímž parlament vrátil církvi 170 budov a zavázal se v něm k přijetí zvláštního restitučního zákona. Zároveň Lidový dům útočí i na Ústavní soud, jenž před dvěma lety označil dlouhodobé oddalování přislíbeného zákona o církevních restitucích za neospravedlnitelný projev "legislativní libovůle". Další přitakávání takovéto libovůli je rovněž projevem spíš extremistické než demokratické strany.

Když ČSSD předstírala, že není proti restitucím, žádala navrácení majetku církvím podle výčtového zákona. Což byl jen průhledný trik, jak vrácení komunistického lupu dokonale sabotovat. Takový zákon, v jehož příloze by byly uvedeny veškeré nemovitosti, by musel obsahovat asi sto tisíc položek. Což označil za nereálné i samotný Český úřad zeměměřický a katastrální, jenž se podobný seznam pokoušel vytvořit před deseti lety. A došel k závěru, že je vyloučeno, aby se v něm nevyskytly chyby.

Koho praštit přes pracky?

Sociální demokraté se zřejmě pokoušejí ukout podobně účinnou zbraň do krajských voleb, jakou objevili před čtyřmi lety ve zdravotních poplatcích. Tehdy šlo sice o populistický argument, ale bylo to pořád ještě klasické levicové téma. Dnes šermují víc než stamiliardou, po níž se chtivě natahuje prelátova ruka, ozdobená masivním prstenem. Co jiného to je než poněkud xenofobní pokus podnítit a živit v ateistických Čechách závist nebo rovnou nenávist k zástupcům jedné z tradičních institucí?

Jde ale také o snahu odvrátit pozornost od množících se informací o zneužívání evropských dotací v regionech. A že nejde jen o střední Čechy nebo Ústecký kraj, potvrzuje i čerstvá zpráva NKÚ, jež zaznamenala škody dosahující miliard i v jižních a západních Čechách a v Moravskoslezském kraji. To také do jisté míry vysvětluje zlověstnou větu, kterou v rozhovoru pro Hospodářské noviny pronesl šéf protikorupční policie Tomáš Martinec: "Skupin podobných Rathově bylo víc."

A tak spíš než na chtivé ruce prelátů by lidé u voleb měli myslet na nenechavé pracky lidí pracujících pro oranžové hejtmany.

 

Jiří Leschtina

Související články

Další aktuality

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022