O restitucích bez frustrace i jásotu

Přinášíme vám komentář vedoucího české sekce Vatikánského rozhlasu, P. Milana Glasera SJ, k debatě o církevních restitucích.
Publikováno: 14. 8. 2012 15:32

Mediální rozruch uplynulých dní ohledně zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými obcemi by asi sotva propuknul, kdyby se jednalo o jakoukoli jinou instituci, žádající nápravu křivd způsobených totalitním režimem. Stačí zmínit třeba příslovečný spolek zahrádkářů. Je ovšem docela dobře možné, že tento rozruch byl důsledkem nejen namyšlené polovzdělanosti a stále ještě živených předsudků, ale také atmosféry u nás intenzivně sledovaného sportovního zápolení a možná i letní sezóny mediálního nedostatku relevantních zpráv. Nyní, po olympiádě snad povolí alespoň ona urputnost, která ze snahy o prosazení vlastního názoru předem vylučuje pravdu.

V každém případě však bylo úsměvné pozorovat, jak odpůrci restitucí, kteří jinak nikdy neopomínají žehrat na to, že platy duchovních plynou ze státního rozpočtu, nyní nemají radost z toho, že se blíží den vykoupení. Naproti tomu velice pozoruhodnou a povzbudivou byla iniciativa četných veřejných osobností různých oblastí, které se vyslovily za co nejrychlejší schválení inkriminovaného zákona. Obyčejných lidí se sice jako obvykle nikdo moc neptá, ale i tak lze vytušit, že náboženství leží na srdci nemálo i té naší - statisticky vzato - nejvíce bezbožné společnosti.

Přineslo to s sebou ovšem i to, že představitelé církví a náboženských obcí byli opět vmanipulováni do pozice, v níž musejí často, obsáhle a takřka výhradně mluvit o tom, co vůbec není prioritou jejich rozjímání a činnosti, totiž o ekonomické stránce chodu institucí, které reprezentují. Je však třeba také zmínit, že rostoucí mediální emise protikladných emocí vyvolala dokonce i mezi ostatními členy zejména katolické církve určitou nejistotu a obavy, pokud jde o aplikaci zmíněného restitučního zákona, pokud by byl schválen, tedy obavy o to, „aby se na tom někdo někde neobohacoval“. Samozřejmě, někdo jiný než ten, koho tyto obavy trápí. Opět stará známá písnička, kterou lze zpívat vždy a všude.

Podaří-li se však celou záležitost dovést do šťastného konce, bude to jistě nemalý krok směrem k plné svobodě a zodpovědnosti náboženských komunit. Pohlédneme-li například k našim severním sousedům, můžeme se přesvědčit, že tento způsob ekonomického chodu církve je možný a velice životný. V Polsku, kde nyní stejně jako během komunismu každý kněz žije výhradně z darů věřících, totiž nepřetržitě vyrůstají nové kostely, které jsou vždycky budovány z peněz místních, nemluvě o obrovské charitativní činnosti, kterou vyvíjí tamější společenství věřících doma i ve světě. Před více než dvaceti lety vykročila církev také u nás tímto směrem spolu s nemalým množstvím lidí nejrůznější náboženské příslušnosti nebo i nepříslušnosti. Lze tedy doufat, že tentokrát snad konečně bude nastolena opravdu normální situace vztahů mezi nejstarší dějinnou institucí a státem také na našem území. A byl by to vlastně jen kosmetický doplněk toho, že na rovině běžných mezilidských vztahů, a dokonce i na půdě některých okresních, krajských či státních institucí už tato normální situace dávno existuje.

Na každý pád však nadále platí, že věřící lidé tuto otázku prožívají spíše jen okrajově. A kdyby se vinou obstrukcí těch, kteří mají utkvělou představu, že reprezentují většinu obyvatel, stalo, že k nápravě křivd ani tentokrát nedojde, nezpůsobí jim to nejspíš žádnou frustraci, a stejně tak by neměli nad čím jásat ani lidé, kteří jsou bez náboženského vyznání.

 
Milan Glaser

Související články

Další aktuality

Poutní balíčky na národní pouť do Říma

Sdělení poutního výboru národní pouti do Říma ohledně tzv. poutních balíčků:
14.10.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 14. do 20. října 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe, Radiu Proglas a Českém rozhlasu.
14.10.2019

Papež na kanonizační mši: Nechť jsou noví svatí vlídným světlem v šeru světa

Papež František dnes na svatopetrském náměstí celebroval mši, při které bylo kanonizováno 5 nových svatých. Jsou jimi kardinál John Newman a 3 řeholnice a 1 terciářka - Giuseppina Vanniniová, Marie Tereza Chiramel Mankidiyanová, Dulce Lopes Pontesová a Markéta Baysová. Ve své homilii papež reflektoval „pouť víry“ podle evangelia sv. Lukáše.
13.10.2019

Noví světci: Markéta Baysová - “svatá od vedle”

Poslední z pěti nových světců je švýcarská františkánská terciářka Markéta Baysová, která žila v 19. století. Tato aktivní zasvěcená laička pracovala jako švadlena a katechetka, chudé nazývala Božími vyvolenými a byla jim láskyplnou přítelkyní.
12.10.2019

Kanonizace Johna Newmana - rozhovor s mediálním koordinátorem Jackem Valerou

Přinášíme vám překlad rozhovoru s mediálním koordinátorem kanonizačního procesu Johna Henry Newmana, kterým je zakladatel mediální sítě Catholic Voices Jack Valero.
12.10.2019