O restitucích bez frustrace i jásotu

Přinášíme vám komentář vedoucího české sekce Vatikánského rozhlasu, P. Milana Glasera SJ, k debatě o církevních restitucích.
Publikováno: 14. 8. 2012 15:32

Mediální rozruch uplynulých dní ohledně zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými obcemi by asi sotva propuknul, kdyby se jednalo o jakoukoli jinou instituci, žádající nápravu křivd způsobených totalitním režimem. Stačí zmínit třeba příslovečný spolek zahrádkářů. Je ovšem docela dobře možné, že tento rozruch byl důsledkem nejen namyšlené polovzdělanosti a stále ještě živených předsudků, ale také atmosféry u nás intenzivně sledovaného sportovního zápolení a možná i letní sezóny mediálního nedostatku relevantních zpráv. Nyní, po olympiádě snad povolí alespoň ona urputnost, která ze snahy o prosazení vlastního názoru předem vylučuje pravdu.

V každém případě však bylo úsměvné pozorovat, jak odpůrci restitucí, kteří jinak nikdy neopomínají žehrat na to, že platy duchovních plynou ze státního rozpočtu, nyní nemají radost z toho, že se blíží den vykoupení. Naproti tomu velice pozoruhodnou a povzbudivou byla iniciativa četných veřejných osobností různých oblastí, které se vyslovily za co nejrychlejší schválení inkriminovaného zákona. Obyčejných lidí se sice jako obvykle nikdo moc neptá, ale i tak lze vytušit, že náboženství leží na srdci nemálo i té naší - statisticky vzato - nejvíce bezbožné společnosti.

Přineslo to s sebou ovšem i to, že představitelé církví a náboženských obcí byli opět vmanipulováni do pozice, v níž musejí často, obsáhle a takřka výhradně mluvit o tom, co vůbec není prioritou jejich rozjímání a činnosti, totiž o ekonomické stránce chodu institucí, které reprezentují. Je však třeba také zmínit, že rostoucí mediální emise protikladných emocí vyvolala dokonce i mezi ostatními členy zejména katolické církve určitou nejistotu a obavy, pokud jde o aplikaci zmíněného restitučního zákona, pokud by byl schválen, tedy obavy o to, „aby se na tom někdo někde neobohacoval“. Samozřejmě, někdo jiný než ten, koho tyto obavy trápí. Opět stará známá písnička, kterou lze zpívat vždy a všude.

Podaří-li se však celou záležitost dovést do šťastného konce, bude to jistě nemalý krok směrem k plné svobodě a zodpovědnosti náboženských komunit. Pohlédneme-li například k našim severním sousedům, můžeme se přesvědčit, že tento způsob ekonomického chodu církve je možný a velice životný. V Polsku, kde nyní stejně jako během komunismu každý kněz žije výhradně z darů věřících, totiž nepřetržitě vyrůstají nové kostely, které jsou vždycky budovány z peněz místních, nemluvě o obrovské charitativní činnosti, kterou vyvíjí tamější společenství věřících doma i ve světě. Před více než dvaceti lety vykročila církev také u nás tímto směrem spolu s nemalým množstvím lidí nejrůznější náboženské příslušnosti nebo i nepříslušnosti. Lze tedy doufat, že tentokrát snad konečně bude nastolena opravdu normální situace vztahů mezi nejstarší dějinnou institucí a státem také na našem území. A byl by to vlastně jen kosmetický doplněk toho, že na rovině běžných mezilidských vztahů, a dokonce i na půdě některých okresních, krajských či státních institucí už tato normální situace dávno existuje.

Na každý pád však nadále platí, že věřící lidé tuto otázku prožívají spíše jen okrajově. A kdyby se vinou obstrukcí těch, kteří mají utkvělou představu, že reprezentují většinu obyvatel, stalo, že k nápravě křivd ani tentokrát nedojde, nezpůsobí jim to nejspíš žádnou frustraci, a stejně tak by neměli nad čím jásat ani lidé, kteří jsou bez náboženského vyznání.

 
Milan Glaser

Související články

Další aktuality

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020

Přímé přenosy bohoslužeb od 13. do 19. července 2020

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
13.07.2020

Papež František: Přijmout Boží slovo znamená přijmout Krista

Na Svatopetrském náměstí se před polednem sešlo několik stovek lidí, aby si vyslechli pravidelnou papežovu promluvu před mariánskou modlitbou Anděl Páně. Během pravidelné nedělní promluvy se papež František zamýšlel nad dnešním evangelijním úryvkem - Podobenstvím o rozsévači. Vysvětlil, proč jej vnímá jako "matku"všech podobenství a co pro nás symbolizuje v dnešní době.
12.07.2020

Videokázání (nejen) pro děti - 15. neděle v mezidobí

Videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti na 13. neděli v mezidobí.
11.07.2020