Biskup Morossini navštíví Vranov u Brna

Zářijové poutě 2012 k Panně Marii Vranovské jsou letos také poděkováním za dvacetileté působení paulánů ve Vranově u Brna.
Publikováno: 16. 9. 2012 11:03

Vranov u Brna: Prvním představeným, který ve Vranově u Brna v novodobé historii paulánského řádu působil a zasloužil se o obnovení řeholní komunity i oživení významného poutního místa byl P. Giuseppe Fiorini Morosini (nar. 1945). V brněnské diecézi působil v letech 1992 - 1994, později byl zvolen hlavním přestaveným Řádu nejmenších bratří sv. Františka z Pauly  a vrátil se zpět do Itálie. V roce 2008  jej Svatý otec Benedikt XVI. jmenoval biskupem a  byla mu svěřena diecéze v Locri v italské Kalábrii.

Biskup Morossini se v těchto dnech vrací do Vranova podruhé jako biskup a bude zde předsedat poutní bohoslužbě 23. září 2012 v 11.00 hodin.

Z historie působení paulánů u nás

Roku 1635  přijali Vranov s kostelem i s klášterem jako dar Liechtensteinů otcové pauláni, kteří přišli na Vranov z Burgundska. Počet bratří rychle rostl a již o sedm let později měl vlastního korektora. Až do zrušení konventu císařem Josefem II. roku 1789 se na Vranově vystřídalo 144 řeholníků. 

Kdo vlastně jsou pauláni? Jejich zakladatelem je sv. František z Pauly, poustevník pocházející z Pauly v Kalábrii v jižní Itálii. Narodil se v roce 1416, už jako mladý žil přísným životem, připojili  se k němu stejně smýšlející muži a v Paule vystavěli klášter. Během života získal sv. František pověst divotvorce díky četným zázrakům, které Bůh skrze něho konal. Byl nazýván světcem ohně, lásky a zázraků. Současníci říkali, že byl „člověkem přísného života, plně oddaný rozjímání“ a církev ho nazvala „světlem k osvícení kajícníků“. Své duchovní poselství předal ve spiritualitě „postního způsobu života“. Proto jeho bratři až dodnes skládají čtvrtý slib trvalého postního způsobu života. Přestože byl sv. František poustevníkem, mužem modlitby a odříkavého života v ústraní, měl velký vliv na dobový život. Posledních dvacet let života prožil na francouzském královském dvoře. Zemřel na Velký pátek roku 1507 v Tours. Jeho řád se velmi rozrůstal a ještě za života sv. Františka přišli jeho bratři na naše území.

Třicátého srpna 1992 se pauláni – téměř po 208 letech – na pozvání brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho do Vranova vrátili a  začali budovat Duchovní centrum sv. Františka z Pauly. Dům měl být rekonstrukcí původního paulánského kláštera z poloviny 17. století. Díky dobrodincům z Itálie, věřícím a poutníkům, kteří pomohli, byla od září Jubilejního roku 2000 dána do provozu první etapa centra, které dnes slouží jako vyhledávané místo pro exercicie i semináře.

(S použitím publikace Biskupství brněnské - historie a vzpomínky).

Autor článku:
Martina Jandlová

Související články

Další aktuality

6. neděle velikonoční - neděle modliteb za pronásledované křesťany

Blíží se 6. neděle velikonoční (9.5.), která bude v katolické církvi věnována modlitbám za pronásledované křesťany.
23.04.2021

Papež ke Dni země: Příroda nás potřebuje

Pandemie a klimatické problémy ukazují, že nemáme času na zbyt, přišel čas jednat, říká papež František ve videoposelství u příležitosti Dne země, který se tradičně slaví měsíc a dva dny po jarní rovnodennosti.
23.04.2021

Biskup Josef Nuzík k Roku rodiny Amoris laetitia

V době, kdy Svatý otec, stejně jako veliká část křesťanů, věnuje velkou pozornost současné pandemii a tomu, aby se při hledání řešení nezapomínalo na nejpotřebnější, současně vyhlašuje Rok rodiny připomínající jeho exhortaci Radost z lásky. K prožívání Roku rodiny Amoris laetitia v české a moravské církevní provincii zve delegát pro rodinu České biskupské konference Mons. Josef Nuzík.
22.04.2021

Globální „maraton“ modlitby růžence v měsíci květnu za ukončení pandemie COVID-19

Papežská rada pro novou evangelizaci ve středu 21. dubna uvedla, že „pro hlubokou touhu Svatého otce bude měsíc květen věnován modlitebnímu maratonu na téma ‘Modlitba k Bohu stoupala ustavičně z celé církve'“.
22.04.2021

Osmdesát let od skonu prvního československého kardinála Karla Kašpara

Ve středu 21. dubna uplynulo 80 let od úmrtí prvního československého kardinála Karla Kašpara. Jak významnou roli sehrál 32. pražský arcibiskup v našich moderních dějinách?
22.04.2021