Bývalý guvernér ČNB L. Niedermayer k církevním restitucím

Bývalý viceguvernér České národní banky, Luděk Niedermayer, zveřejnil na svém blogu článek k otázce majetkového narovnání vztahů mezi státem a církvemi, který vám zde také přinášíme.
Publikováno: 20. 8. 2012 12:47

Necháme si, co jsme nakradli...

Těžko se hledají rozumné důvody proti navrácení majetku církvím. Pokud ovšem nechceme po více než 20 letech hledat cestu, jak říci a uzákonit, že "to, co jsme si nakradli, si také ponecháme".

Církevní restituce dlouhodobě nepřinesou zemi ekonomické problémy. Zřejmě si to uvědomují i tvůrci dryáčnických útoků na snahu vlády po více než 20 letech tuto otázku uzavřít a netvrdí občanům, že na restituce "nemáme".

Dá se dokonce namítnout, že i z ekonomického hlediska dává návrat majetku církvím, a tím jejich postupné odstoupení z výplatní listiny státu dobrý smysl. Navíc blokační paragraf vsunutý kvůli církevním restitucím do zákona o půdě zabraňuje státu, ale zejména obcím či městům disponovat s tisící hektary půdy, což mnohde omezuje rozvoj země. Chybou nebyla tato zákonná pojistka - většina zemí se s touto více či méně společensky citlivou otázkou vyrovnala -, ale nečinnost vlád a parlamentů.

Mechanismus vyrovnání, na kterém pracovaly různorodé pracovní skupiny, také dává smysl. Vrácení majetku, jejž lze snadno vydat, a finanční kompenzace za zbytek zní rozumně. Vždyť rozsah tolik diskutované roční finanční náhrady je v řádu 2-3 miliard ročně (dle inflace). To je o něco málo více, než kolik dnes platí stát církvím v souladu se zákonem přijatým komunisty. I když zpočátku bude stát hradit obě částky. Postupně však má dojít k poklesu státních plateb na provoz církví. V dlouhém horizontu tedy jde o dobrý "obchod" s církvemi.

Zmíněné finanční náhrady představují ve státním rozpočtu desetiny procenta a v poměru k ročnímu HDP se dostáváme na nějakých pět setin procenta. Co za to stát dostane? Mimo jiné odblokování majetku, vyjasnění právní situace. Už teď je jasné, že by se církve o nevydaný majetek soudily. A zejména vyšší finanční stabilitu církví, a tím zřejmě i posílení jejich působení v oblastech, kde to nejen státu, ale hlavně občanům naší země pomůže. Bez ohledu na to, zda je primitivní protirestituční billboardy těší, nebo iritují.

Nezanedbatelný je i fakt, že stát ve správě svého majetku neexceluje. A proto není nereálné očekávat, že církev si se získaným majetkem poradí dobře. Církve se vyznačují obvykle dlouhým horizontem pro investování i rozhodování. Toto je v dnešním "rychlém světě" vítaná vlastnost. Snad obden jsme totiž svědky toho, jak je rozhodování "ze dne na den" v řadě oblastí někdy i vysloveně špatné.

Těžko se hledají rozumné důvody proti navrácení majetku církvím. Pokud ovšem nechceme po více než 20 letech hledat cestu, jak říci a uzákonit, že "to, co jsme si nakradli, si také ponecháme". Pokud by toto provedla dnešní skandály, nedůvěryhodností a někdy i nekompetencí se vyznačující politická reprezentace, byl by to velmi smutný obrázek o stavu naší společnosti. Nekonstruktivní blokování vládního návrhu není přitom chováním o moc lepším.

Happy end (ne pro církve, ale pro celou společnost) je však daleko. To, že druhá nejsilnější strana si toto téma vybrala jako nejlepší cestu z korupčního skandálu svého vedoucího představitele a cestu k co nejvyššímu počtu křesel hejtmanů, není dobrá zpráva. Na část veřejnosti to možná zabere. Možná by se ale ČSSD měla zamyslet, zda chce v takové zemi vládnout.

Luděk Niedermayer

 
 

Související články

Další aktuality

Papež: Obchodování s lidmi nahradit péčí

Na dnešek připadá Světový den boje proti obchodování s lidmi, který roku 2013 vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Papež František jej připomenul na sociální sítí Twitter: „Vyzývám všechny ke společné práci spolu s oběťmi obchodu s lidmi, abychom ekonomiku založenou na obchodu přeměnili v ekonomiku péče," píše na svém twitterovém účtu.
30.07.2021

Stop Start se svatými - sv. Jan Maria Vianney

30.07.2021

V Karakoši vysvětí nový kostel, na který přispěla katolická církev z České republiky

Křesťané z iráckého města Karakoš budou mít od soboty 31. července nový kostel. Na jeho stavbu významně finančně přispěla i česká katolická církev díky sbírce ČBK na pomoc křesťanům na Blízkém východě. Nový kostel bude zasvěcený Panně Marii, Matce naděje, jako výraz poděkování, že se mohli po válce s Islámským státem v roce 2018 vrátit do svých domovů.
30.07.2021

Vatikán zveřejnil oficiální obraz Světového setkání rodin 2022

Ve čtvrtek Vatikán zveřejnil oficiální obraz 10. světového setkání rodin, které proběhne ve dnech 22.-26. června 2022 v Římě. Malba, jejímž autorem je slovinský jezuita P. Marko Ivan Rupnik, byla představena 28. července Dikasteriem pro laiky, rodinu a život a římskou diecézí, kteří setkání rodin organizují.
29.07.2021

Správa kostela sv. Kajetána v Nerudově ulici svěřena Arcidiecézní charitě Praha

Pražská provincie kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (Redemptoristé) svěřují od srpna 2021 provoz kostela sv. Kajetána a Panny Marie Matky ustavičné pomoci v Nerudově ulici 22 v Praze 1 Arcidiecézní charitě Praha. Úvodní mši svatou bude v úterý 3. srpna od 17 hodin celebrovat rektor kostela P. Stanislav Přibyl, CSsR, generální sekretář České biskupské konference.
29.07.2021