Bývalý guvernér ČNB L. Niedermayer k církevním restitucím

Bývalý viceguvernér České národní banky, Luděk Niedermayer, zveřejnil na svém blogu článek k otázce majetkového narovnání vztahů mezi státem a církvemi, který vám zde také přinášíme.
Publikováno: 20. 8. 2012 14:47

Necháme si, co jsme nakradli...

Těžko se hledají rozumné důvody proti navrácení majetku církvím. Pokud ovšem nechceme po více než 20 letech hledat cestu, jak říci a uzákonit, že "to, co jsme si nakradli, si také ponecháme".

Církevní restituce dlouhodobě nepřinesou zemi ekonomické problémy. Zřejmě si to uvědomují i tvůrci dryáčnických útoků na snahu vlády po více než 20 letech tuto otázku uzavřít a netvrdí občanům, že na restituce "nemáme".

Dá se dokonce namítnout, že i z ekonomického hlediska dává návrat majetku církvím, a tím jejich postupné odstoupení z výplatní listiny státu dobrý smysl. Navíc blokační paragraf vsunutý kvůli církevním restitucím do zákona o půdě zabraňuje státu, ale zejména obcím či městům disponovat s tisící hektary půdy, což mnohde omezuje rozvoj země. Chybou nebyla tato zákonná pojistka - většina zemí se s touto více či méně společensky citlivou otázkou vyrovnala -, ale nečinnost vlád a parlamentů.

Mechanismus vyrovnání, na kterém pracovaly různorodé pracovní skupiny, také dává smysl. Vrácení majetku, jejž lze snadno vydat, a finanční kompenzace za zbytek zní rozumně. Vždyť rozsah tolik diskutované roční finanční náhrady je v řádu 2-3 miliard ročně (dle inflace). To je o něco málo více, než kolik dnes platí stát církvím v souladu se zákonem přijatým komunisty. I když zpočátku bude stát hradit obě částky. Postupně však má dojít k poklesu státních plateb na provoz církví. V dlouhém horizontu tedy jde o dobrý "obchod" s církvemi.

Zmíněné finanční náhrady představují ve státním rozpočtu desetiny procenta a v poměru k ročnímu HDP se dostáváme na nějakých pět setin procenta. Co za to stát dostane? Mimo jiné odblokování majetku, vyjasnění právní situace. Už teď je jasné, že by se církve o nevydaný majetek soudily. A zejména vyšší finanční stabilitu církví, a tím zřejmě i posílení jejich působení v oblastech, kde to nejen státu, ale hlavně občanům naší země pomůže. Bez ohledu na to, zda je primitivní protirestituční billboardy těší, nebo iritují.

Nezanedbatelný je i fakt, že stát ve správě svého majetku neexceluje. A proto není nereálné očekávat, že církev si se získaným majetkem poradí dobře. Církve se vyznačují obvykle dlouhým horizontem pro investování i rozhodování. Toto je v dnešním "rychlém světě" vítaná vlastnost. Snad obden jsme totiž svědky toho, jak je rozhodování "ze dne na den" v řadě oblastí někdy i vysloveně špatné.

Těžko se hledají rozumné důvody proti navrácení majetku církvím. Pokud ovšem nechceme po více než 20 letech hledat cestu, jak říci a uzákonit, že "to, co jsme si nakradli, si také ponecháme". Pokud by toto provedla dnešní skandály, nedůvěryhodností a někdy i nekompetencí se vyznačující politická reprezentace, byl by to velmi smutný obrázek o stavu naší společnosti. Nekonstruktivní blokování vládního návrhu není přitom chováním o moc lepším.

Happy end (ne pro církve, ale pro celou společnost) je však daleko. To, že druhá nejsilnější strana si toto téma vybrala jako nejlepší cestu z korupčního skandálu svého vedoucího představitele a cestu k co nejvyššímu počtu křesel hejtmanů, není dobrá zpráva. Na část veřejnosti to možná zabere. Možná by se ale ČSSD měla zamyslet, zda chce v takové zemi vládnout.

Luděk Niedermayer

 
 

Související články

Další aktuality

V Boskovicích odhalili památník kardinála Špidlíka

Srdce obepnuté kovovým křížem připomíná v Boskovicích na Blanensku tamního rodáka, kardinála Tomáše Špidlíka. Od jeho narození letos v prosinci uplyne 100 let, zemřel v dubnu 2010 v Římě. Památník lidé najdou v parčíku s dětským hřištěm v Bělské ulici, poblíž Špidlíkova rodného domku.
19.08.2019

Barma zoufale potřebuje lásku, spravedlnost a milosrdenství, říká kardinál Bo

Barmský kardinál Charles Bo zveřejnil pastorační dopis „o výzvách, kterým dnes čelí lidé v Barmě, zejména v souvislosti s nadcházejícími volbami v příštím roce“. V něm se zamýšlí nad tématem „Boží láska k lidem a národům Asie“.
19.08.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 19. do 25. srpna 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
19.08.2019

Rozhovor s velvyslancem Václavem Kolajou v italském tisku

Tento týden publikovala italská tisková agentura ACI Stampa v souvislosti s blížícím se výročím sametové revoluce a českou národní poutí do Říma obsáhlý rozhovor s českým velvyslancem ve Vatikánu Václavem Kolajou. Jakým způsobem fungovaly vztahy mezi Svatým stolcem a Československem v období komunismu? A proč si v době železné opony Československo vysloužilo titul jednoho z nejvíce protikatolicky zaměřených států? To jsou některé z otázek, na které český velvyslanec odpovídal.
16.08.2019

Tři novici Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele složili dočasné sliby

Během včerejší slavnosti Nanebevzetí Panny Marie složili v bazilice na Svaté Hoře u Příbrami novici br. Pavel Hudousek, P. Jan Kuník a br. Lukáš Michalovič do rukou provinciála Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele P. Václava Hypiusa dočasné sliby čistoty, chudoby a poslušnosti.
16.08.2019