Politolog a nakladatel A. Tomský k restitucím

Zveřejňujeme článek politologa a nakladatele Alexandra Tomského, který na téma částečného narovnání vztahů mezi státem a církvemi napslal pro Týždeň.
Publikováno: 24. 8. 2012 14:56

Hysterie jako politický program

V divoké vřavě, kterou sociální demokraté svou nepokrytě nacionálně socialistickou plakátovou kampaní rozproudili kolem zákona o částečné restituci a postupné finanční odluce církve a církví od státu, samozřejmě nemá věcná, klidná a rozumná argumentace nejmenší naději...

Socdemokraté poškozeni úplatkářskou aférou svého hejtmana Davida Ratha (chycen in flagranti se sedmi milióny v krabici) a z nedostatku volitelného programu před krajskými volbami – těžko slibovat natož prosazovat další výhody sociálního státu, zdaňování a rozdávání v ekonomické recesi - vsadili na české ahistorické nacionální protiřímské zaujetí. Nepochybně jejich manažeři uvažovali: jsme v recesi a církev chce peníze, vyčíslili si, že je 80 % populace proti (přestože 4, 5 milionů voličů, při sčítání lidu neuvedlo žádnou konfesi), a chamtivá ruka preláta s briliantovým prstenem, co přijímá 134 restitučních miliard, bude v převážně světském prostředí českých zemí bomba.

A výbuch hysterie při nejmenším mediální skutečně nastal. Ve veřejném prostoru zavládly zuřivé verbální emoce, osobní resentimenty, účelový historicismus i odpudivý pomlouvačný jazyk. Od převratu jsem neslyšel větší absurdity. Spisovatelka Lenka Procházková se obává rekatolizace a mluví o spolupráci církve s nacisty, nařkla církev z (potenciální) korupce, falšování katastrálních knih a podala na arcibiskupa Dominika Duku trestní oznámení. Jeden politolog omlouvá protináboženskou kampaň socdemokratů politickou nadsázkou „řecké lži“ minulých voleb. Pravice nesmyslným srovnáním našeho rostoucího deficitu s řeckým krachem minulé volby vyhrála. Nadsázka do politiky patří! To jistě: vzpomeňme si „na spálenou zemi“ nebo „mobilisaci proti hrozbě staronových pučistů,“ jenomže tu může každý brát s úsměvem. Tady šlo především o nenávistný útok na samou náboženskou víru (pokrytectví) a identitu věřících a nikoli o těch ubohých 59 miliard v hotovosti v průběhu dlouhých 30 let, které nezvyšují státní deficit, jak kdosi tvrdil. Jaké znevýhodnění restituentů, když už dávno většina hospodaří na svém? Bohuslav Sobotka, toho času lídr ČSSD, se obává tzv. prolomení Benešových konfiskačních dekretů, ačkoli to zákon výslovně vylučuje, a poukazuje na sníženou valorizaci důchodů a napadá církev (ve skutečnosti jde o církve), že si vůbec dovoluje žádat zpátky (svůj) majetek. Spor se táhne už dvě desetiletí a jednání s církvemi se jeho strana zúčastnila a mohla všechno dávno vyřešit. Korunu všemu ovšem jako obvykle nasadil místopředseda strany nevzdělaný Lubomír Zaorálek. Ten nesrovnává jen nesrovnatelné, ale do všeho zatáhl rovnou Husa, Bílou horu, šlechtu, Masaryka, „farskou“ slovenskou republiku a spolupráci s německými nacisty (konkordát).

Když se katolická církev s Ekumenickou radou a Federací židovských obcí proti demagogii nenávistné kampaně ozvala a totalitní slovník i plakáty s “neblahou reminiscencí na antisemitské a antiklerikální slogany třetí říše“ odsoudila, ozval se z vedení strany řev podle leninského hesla „ne vrah, ale zavražděný je vinen. Církev se obranou věřících prý plete do politiky a nárokuje si mocenskou pozici ve státě. Arcibiskup má „využít svého práva mlčet“ – na evangelíky a židy raději nikdo nekorektně neútočil.

Co na to říct? Že má Duka povinnost chránit křesťany před sprostou nenávistnou propagandou? Že je česká církev chudá a zdevastovaná pronásledováním? Že nejde o dar, jak implikuje plakát, ale o zruinovaný a podhodnocený majetek (směšné dvě promile restitucí), že byl výčet majetku odborně vypracován (VŠE) a má za cíl finanční odluku církve, že je restituce splatná v průběhu 30 let a státní příspěvek na financování bude postupně klesat k nule. Že v právním státě musí být nepopiratelný majetek chráněn, kompenzován, atd? Že je církev největší charitativní organizací v zemi? Že to katolická církev napadla nacistickou ideologii a to dokonce německy psanou encyklikou „Mit brennender Sorge,“ za jejíž rozšiřování v Říši se trestalo smrtí? Že desetitisíce kněží a řeholníku položilo za svou víru zvláště v Německu a Polsku život? Že statisíce židovských životů bylo křesťany a také Vatikánem zachráněno, včetně mého otce, který se ukrýval za války v hradeckém katolickém semináři?

V atmosféře rozbouřených zavilých vášní, je to však houby platné. A to je na celém dění to nejsmutnější. Taková léta po válce i po pádu železné opony a sociální demokracie stále ještě žije ve stínu totalitní minulosti. Účel prostředky nesvětí! Vedení sociálních demokratů otrávilo veřejný prostor a na internetových stránkách komentářů teď chrlí nadávky nenávistná klaka, anonymní spodina společnosti, která cítí příležitost byť jen verbální. Vývoj k civilizaci, byl duchy minula pozastaven.

Nepochopitelná je ta prastará strašlivá zášť proti křesťanům. Snad je dána jejich absurdní vírou, že je možné milovat, co není milováníhodné a odpouštět, co není odpuštěníhodné. Tohle jediné považuje hříšný duch světa za největší skandál.

Alexander Tomský

Více informací k problematice naleznete na webu ČBK zde nebo zde.

Související články

Další aktuality

Papež: Užití atomovové energie k válečným cílům je nemorální

Papež František v poselství, adresovaném prefektovi hirošimské prefektury Hidehikovi Juzakimu, pozdravil účastníky včerejšího vzpomínkového aktu, který se uskutečnil u příležitosti pětasedmdesátého výročí svržení atomové bomby na toto japonské město. Římský biskup se v listě srdečně obrací zejména k obětem, které bombardování přežily a jimž se v japonštině říká „hibakuša“.
07.08.2020

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

Kongregace pro nauku víry dnes zveřejnila věroučnou nótu o slovech, kterými se udílí svátost křtu, a záporně odpověděla na dotaz, zda je platný křest udělený slovy: „My tě křtíme ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého“; zároveň prohlásila, že v případě této změněné formulace je třeba křest vykonat správně znovu. Svatý otec František přijal toto rozhodnutí letos 8. června a nařídil jej zveřejnit.
06.08.2020

Maronitský patriarcha prosí o pomoc

Libanonský kardinál Béchara Boutros Raï požádal mezinárodní společenství o pomoc raněnému Libanonu. V textu nazvaném „Výzva ke státům světa“ volá po vytvoření zvláštního fondu pro Libanon pod záštitou OSN. Maronitský patriarcha zdůrazňuje, že hlavní město Libanonu je zničeno a v důsledku dvou obrovských explozí vypadá, jako by se jím přehnala válka. Stovky rodin naráz přišly o dům.
06.08.2020

Katolický týdeník: Sociální bubliny

Často slýcháme o problému sociálních bublin. Jde o názorově či věkově spřízněné skupiny, do nichž rádi zamíříme a pobudeme zde s ostatními. A rádi. Od přátel se leccos dozvíme, vzájemně si pomáháme, víme, že jsme si nablízku. Jenže platí to i v případě, kdy se ocitneme ve virtuálním světě - kde také máme své „přátele“?
06.08.2020

Charita pro Libanon: sbírka na pomoc Bejrútu

V reakci na výbuch, který ve středu 4. srpna otřásl libanonským Bejrútem a vyžádal si několik desítek mrtvých a tisíce zraněných, vyhlašuje Charita Česká republika veřejnou sbírku na pomoc lidem postiženým katastrofou. Z krizového fondu bylo prozatím uvolněno 300 tisíc Kč na bezprostřední pomoc.
06.08.2020