Italové se loučí s kardinálem Martinim

V milánské katedrále se dnes konalo poslední rozloučení s kardinálem Carlo Maria Martinim. Někdejší milánský metropolita odešel 31. srpna 2012 ve věku 85 let. Jak připomněl P. Federico Lombardi, zesnulý byl biskupem, který slovem, perem i novátorskými pastoračními postupy dokázal hlásat víru lidem naší doby. Díky tomu získal uznání ze strany blízkých i vzdálených a stal se vzorem pro mnoho biskupů na celém světě.
Publikováno: 3. 9. 2012 17:53

Milán: Někdejší milánský arcibiskup byl po své smrti 31. března 2012 vystaven v milánské katedrále, kam se s ním přišla rozloučit řada osobností církevního, politického i společenského života.

Se zármutkem jsem přijal zprávu o smrti kardinála Carla Maria Martiniho, která nastala po dlouhé nemoci prožívané s vnitřním pokojem a v důvěryplné odevzdanosti Pánu,“ píše Benedikt XVI. v kondolenčním telegramu adresovaném milánskému arcibiskupovi, Angelu Scolovi. Papež vyjadřuje upřímnou soustrast příbuzným zemřelého i celé arcidiecézi a kard. Martiniho připomíná jako „drahého bratra, který velkoryse sloužil evangeliu a církvi“.

S vděčností vzpomínám na jeho intenzívní pastorační dílo, které šířil jako horlivý a věrný duchovní syn sv. Ignáce, odborník, učitel, uznávaný biblista, vážený rektor Papežské gregoriánské univerzity a Papežského biblického institutu, a posléze jako bdělý a moudrý arcibiskup ambrosiánské arcidiecéze,“ stojí v papežském telegramu.

Benedikt XVI. dále vyzdvihuje zejména službu Božímu slovu, v níž zemřelý kardinál „otevíral církevnímu společenství poklady Písma svatého, zejména skrze důraz na Lectio Divina.“ Na závěr papež ujišťuje o své modlitbě k Pánu, aby „na přímluvu Panny Marie přijal tohoto svého věrného služebníky a vynikajícího pastýře do nebeského Jeruzaléma“ a uděluje své apoštolské požehnání těm, kdo oplakávají jeho odchod.

Italský prezident Napolitano označil kardinálovu smrt za „bolestivou a velkou ztrátu nejen pro katolickou církev, ale celou Itálii“. I v posledních letech svého života a ve své nemoci kardinál podle něj s Italy komunikoval jako „velký mistr intelektuálního a morálního života“.  Předseda vlády Mario Monti kardinála Martiniho označil za jednoho z „největších Italů a Evropanů, kteří formovali náboženské myšlení a společenský život naší doby“.  Podle jeho slov kardinál zdůrazňoval hodnotu spojené Evropy a hovořil i o těžkých obdobích, které čekají Itálii. „Existuje jen málo lidí, kteří natolik ovlivnili mé zaměření a má rozhodnutí jako Carlo Maria Martini,“ říká Mario Monti.

Kardinál Martini byl vzděláním i charakterem jezuitou, učencem, znalcem Písma svatého. Slovo Boží pro něho bylo výchozím bodem a základem jeho postoje ke všem aspektům skutečnosti,“ uvedl pro Vatikánský rozhlas vedoucí Tiskového střediska Svatého stolce P. Federico Lombardi. „Duchovní cvičení sv. Ignáce z Loyoly byly matricí jeho spirituality a duchovní pedagogie, základem trvalého a konkrétního vztahu mezi četbou Božího Slova a životem.“ Podle Lombardiho projevil Jan Pavel II. mimořádnou intuici, když člověka s tak bohatou osobní kulturou, duchovním životem a vědeckým zápalem postavil do čela jedné z největších diecézí na světě.

Schopnost kardinála Martiniho obracet se také k nevěřícím mu vynesla pověst symbolu pokrokové církve. Předseda Papežské rady pro kulturu kardinál Gianfranco Ravasi k tomu dodává: „Tato s oblibou užívaná schémata jsou jako studená razidla zmrazující vnitřní žár lidí, situací či kontextů. Martiniho pohled byl bezpochyby pohledem upřeným za to, co je prvoplánové, snažil se odhadnout budoucí vývoj.“ Podle Ravasiho byla Martiniho role prorocká: „Prorok je dobře zasazen v dějinách, cítí jejich pohyby a jejich napětí. Tato definice by však měla platit tak trochu pro všechny věřící a pastýře. Jde totiž o schopnost rozlišit a dokázat zařadit do přediva dějin složitost jednotlivých situací.“

Někdy se říkalo, že Martini prohlašoval věci, které byly v rozporu s ortodoxní naukou církve, například v oblasti bioetiky. (Těmto tématům se věnuje např. i poslední uveřejněný rozhovor s kardinálem Martinim v italském deníku Corriere della Serra, který vyšel o tomto víkendu.) „Ve skutečnosti měl skálopevnou víru, která byla zároveň mimořádně pozorná k různým tvářím složité skutečnosti, k mnoha dalším aspektům, které je třeba brát v úvahu. Právě v tomto smyslu lze myslím říci, že jeho pohled mířil vždy dál,“ uvedl k tomu předseda Papežské rady pro kulturu.

Související články

Další aktuality

Úmysl Apoštolátu modlitby na měsíc říjen 2022

Modleme se, aby církev, věrná evangeliu a odvážná při jeho ohlašování, byla místem solidarity, bratrství a otevřenosti a stále více žila v atmosféře synodality.
03.10.2022

Homilie arcibiskupa Jana Graubnera z poutní mše svaté ve Staré Boleslavi

Přinášíme homilii pražského arcibiskupa a předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, kterou pronesl 28. září při příležitosti svátku svatého Václava během poutní mše svaté ve Staré Boleslavi.
29.09.2022

Ve Staré Boleslavi si lidé připomněli poutní mší svatého Václava

Ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí si dnes lidé poutní mší, kterou vyvrcholila Národní svatováclavská pouť, připomněli odkaz českého patrona svatého Václava. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí schovaných pod deštníky a v pláštěnkách. Bohoslužbu sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner, koncelebrovali apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, čeští a moravští biskupové a řada kněží.
29.09.2022

Červená středa 2022 – postavme se za svou víru!

Budovy nasvícené na červeno, lidé se svíčkami v ulicích, všichni propojení modlitbou či jinou připomínkou za ty, kteří trpí ve světě pro svou víru. Více než 130 farností, sborů a synagog se v loňském roce zapojilo k mezinárodní iniciativě Červená středa, která se v České republice letos pořádá již pátým rokem, a to 23. listopadu 2022.
28.09.2022

Před 13 lety navštívil Českou republiku Benedikt XVI.

Ve dnech 26. - 28. září 2009 navštívil Českou republiku papež Benedikt XVI. při své 13. apoštolské cestě. Zavítal sem jako teprve druhý papež v historii.
27.09.2022