Papež ukončil cestu apelem na mezináboženský dialog

Zrak mnoha lidí byl v posledních třech dnech upřen do Libanonu, kde Benedikt XVI. opakovaně vyzýval k mezináboženskému dialogu. Svou 24. apoštolskou cestu pak ukončil ekumenickým setkáním s tamními náboženskými představiteli a závěrečným ceremoniálem na bejrútském letišti.   

Bejrút: Svatý otec cestu po Libanonu ukončil apelem na křesťansko-muslimský dialog. Arabský svět a vůbec celý svět mohl v posledních dnech vidět, jak dobře spolu v Libanonu vycházejí jednotlivé církve a náboženství. 'Kéž je Libanon nadále prostorem, ve kterém muži a ženy žijí ve vzájemném souladu a pokoji a nabízejí tak světu nejenom svědectví Boží existence, což bylo první téma skončeného synodu, ale rovněž svědectví mezilidského společenství – druhé téma tohoto synodu nezávisle na politické, společenské a náboženské sensibilitě!,“ řekl papež v neděli v Bejrútu. 'Přeji Libanonu, aby nadále umožňoval pluralitu náboženských tradic a nenaslouchal hlasu těch, kteří tomu chtějí bránit. Přeji Libanonu, aby posílil společenství mezi všemi svými obyvateli, ať už patří k jakékoli komunitě či náboženství, rezolutně odmítají všechno to, co by mohlo vést k nejednotě a s rozhodností volte bratrství. Toto jsou květy hodné Boha, ctnosti, které jsou uskutečnitelné a které je záhodno upevňovat a stále více zakořeňovat.' Papež poděkoval za pohostinnost libanonskému lidu, který podle jeho slov tvoří 'pestrou a krásnou mozaiku“.

Ve své promluvě Benedikt XVI. vyzdvihl i krok libanonské vlády, která v roce 2010 zavedla Zvěstování Páně jako státní svátek.  'Panna Maria, vroucně a něžně ctěná věřícími zde přítomných náboženských vyznání je bezpečným vzorem nadějného pokračování v cestě autentického a žitého bratrství. Libanon to dobře pochopil, když před časem prohlásil 25. březen za státní svátek a umožnil tak všem svým obyvatelům více a v klidu prožívat vlastní jednotu. Kéž Panna Maria, jejíž starobylé svatyně jsou ve vaší zemi tak početné, vás nadále provází a inspiruje!“

Odpoledne před odletem 16. září 2012 se papež setkal v sídle syrsko-katolického patriarchátu v Charfet se zástupci křesťanských konfesí Libanonu.  Přítomni byli pravoslavní patriarchové - totiž řeckopravoslavný antiochijský patriarcha Ignatius IV. Hazim a syrsko-pravoslavný antiochijský patriarcha Mar Ignatius I Zakka Iwas - představitelé protestantských vyznání a nechyběli samozřejmě ani tři v Libanonu sídlící katoličtí patriarchové. Syrsko-katolický antiochijský patriarchát vznikl v roce 1783, když se část věřících syrské pravoslavné církve pod vedením patriarchy Jarweha vrátila do společenství s Římem. Patriarcha se nejprve uchýlil do Iráku, ale roku 1801 se vrátil do Libanonu do klášteru Naší Paní Osvoboditelky v Charfet. Tam také přivítal Benedikta XVI. současný syrsko-katolický patriarcha Ignace Youssif III. Younan.

Během svého pobytu papež opakovaně vyzýval k ekumenickému dialogu. Podíl  křesťanů klesl v posledních osmi desetiletích v Libanonu z 54 procent na 40 procent. Největším společenstvím tu zůstávají maronité. K této církvi, jež je spojena s Římem, se hlásí zhruba čtvrtina obyvatel Libanonu.