Pražští mučedníci – příběh v čase vzdálený i velmi aktuální

Dne 24. září 2012 byla v pražském klášteře při kostele Panny Marie Sněžné zahájena odborná konference a výstava přibližující historické souvislosti událostí kolem roku 1611, kdy došlo k zabití čtrnácti františkánů, jejichž beatifikace se blíží. Historici se shodli, že příběh františkánských mučedníků může být varováním pro současnost. Ukazuje, k čemu může dojít, když společnost nehledá konsensus.
Publikováno: 25. 9. 2012 16:21

Praha: Slavnostní mše, při níž bude blahořečeno 14 pražských mučedníků, se bude konat v chrámu sv. Víta na Pražském hradě 13. října 2012 od 10.00 hodin. Hlavní celebrantem bude kardinál Angelo Amato, prefekt Kongregace pro svatořečení. Přípravy, které nyní vrcholí, začaly však už před 400 lety. V současnosti probíhá např. výroba uměleckých předmětů. "Uskutečnil se mj. konkurs na beatifikační obraz," říká františkán P. Antonín Klaret. Veřejnosti bude představen až při samotném procesu v pražské katedrále, zatím je znám pouze autor, jímž je Tomáš Císařovský. "Vznikl i pamětní list Václava Sokola, pamětní medaile, nový relikviář a v klášteře byla opravena kaple sv. Michala a refektář," dodává P. Klaret.

Od té doby, co byly vyzvednuty ostatky bratří, proběhl na místě archeologický průzkum a antropologický ústav Národního muzea zkoumal samotné kosti zabitých bratří. "V Národní knihovně se zase zkoumal pergamenový list, který byl vložen v kovové schránce spolu s ostatky. Veřejnost vnímá, že tato událost je nejen pro Prahu kulturně i historicky významná, a proto je na ni navázána celá řada kulturních akcí," shrnul další františkán žijící v klášteře u kostela Panny Marie Sněžné P. Regalát Beneš na tiskové konferenci. Viditelným znamením bude například přejmenování klášterního nádvoří na Nádvoří čtrnácti mučedníků.

Do dobového kontextu uvedl účastníky tiskové konference historik Petr Hlaváček. Realitou té doby byla z velké části protestantská Praha s menšinou římských katolíků. Panoval strach z mezikonfesních konfliktů. "Ve vzduchu byla obava, aby toto křehké klima rudolfinské doby nebylo řešeno násilně," říká Petr Hlaváček. Když potom po vpádu katolického vojska pasovských začala v ulicích města řádit lůza, došlo k celé řadě krvavých potyček. Tato lůza však podle historika nemůže být chápána jako většina nekatolického společenství v Praze. "Tato doba může otevírat rány v našem národě. Ukazuje, k čemu může dojít, když společnost nehledá kompromis, konsensus. Něco, na čem může společnost stát," řekl a dodal: "Události beatifikace se mohou stát možností k diskusi i mezi kolegy historiky na jednotlivých teologických fakultách. Začíná se pracovat na společném projektu dějin křesťanství."

I historik Dušan Foltýn chápe příběh františkánských mučedníků, jakkoli vzdálený v čase, jako jakési varování. Radikální akce jedné strany podle jeho slov vyvolala protiakci druhé strany. "Myslím, že když se tyto staré rány otevřou, vyčistí se prostor pro dialog." Připomněl, že kromě františkánů, byly v únoru 1611 napadeny i další katolické instituce v Praze - například Emauzský klášter Na Slovanech nebo Vyšehradská kapitula. "K masakru došlo i na hoře svatého Karla na Karlově. V Praze tehdy nezahynulo pouze 14 františkánských mučedníků, ale ještě minimálně tři řeholníci na Karlově a na následky týrání zemřel další františkán," upřesnil historik. Františkáni u Panny Marie Sněžné byli podle historika viditelným cílem.  "Byla to nová komunita, aktivní, katolicky reformní, dost cizinců bez nějakého užšího propojení s českým prostředím," charakterizuje tamní osazenstvo kláštera Dušan Foltýn. Františkáni přišli do Prahy v roce 1604, obsadili trosky kláštera u Panny Marie Sněžné a začali ho renovovat. Pocházeli z různých evropských národů - byli mezi nimi Italové, Němci, Španělé i Nizozemci. "Od těch ostatních celkem asi padesáti zabitých měšťanů mučedníky odlišoval fakt, že se vůbec nebránili. Nezemřeli v souboji,“ dodává P. Klaret. 

Související články

Další aktuality

8 milionů od českých křesťanů zvyšuje soběstačnost potřebných na Blízkém východě

Oblast Blízkého východu se dlouhodobě potýká s ozbrojenými konflikty, humanitární a uprchlickou krizí. Díky finanční podpoře od českých věřících pomáhá Charita Česká republika lidem v Iráku a Libanonu zajistit zdroj obživy a uživit sebe i svoje rodiny. Desítky žen rozjely vlastní podnikání, desítky farmářů získaly znalosti a vybavení, a dokáží tak hospodařit i s rostoucím nedostatkem vody. Desítky mladých lidí mohou díky příspěvkům na školné a dopravu pokračovat ve studiu. V Libanonu prostředky pomohou s obnovou infrastruktury. Letošní kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí proběhne už tuto neděli 22. května.
18.05.2022

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022