Pražští mučedníci – příběh v čase vzdálený i velmi aktuální

Dne 24. září 2012 byla v pražském klášteře při kostele Panny Marie Sněžné zahájena odborná konference a výstava přibližující historické souvislosti událostí kolem roku 1611, kdy došlo k zabití čtrnácti františkánů, jejichž beatifikace se blíží. Historici se shodli, že příběh františkánských mučedníků může být varováním pro současnost. Ukazuje, k čemu může dojít, když společnost nehledá konsensus.
Publikováno: 25. 9. 2012 16:21

Praha: Slavnostní mše, při níž bude blahořečeno 14 pražských mučedníků, se bude konat v chrámu sv. Víta na Pražském hradě 13. října 2012 od 10.00 hodin. Hlavní celebrantem bude kardinál Angelo Amato, prefekt Kongregace pro svatořečení. Přípravy, které nyní vrcholí, začaly však už před 400 lety. V současnosti probíhá např. výroba uměleckých předmětů. "Uskutečnil se mj. konkurs na beatifikační obraz," říká františkán P. Antonín Klaret. Veřejnosti bude představen až při samotném procesu v pražské katedrále, zatím je znám pouze autor, jímž je Tomáš Císařovský. "Vznikl i pamětní list Václava Sokola, pamětní medaile, nový relikviář a v klášteře byla opravena kaple sv. Michala a refektář," dodává P. Klaret.

Od té doby, co byly vyzvednuty ostatky bratří, proběhl na místě archeologický průzkum a antropologický ústav Národního muzea zkoumal samotné kosti zabitých bratří. "V Národní knihovně se zase zkoumal pergamenový list, který byl vložen v kovové schránce spolu s ostatky. Veřejnost vnímá, že tato událost je nejen pro Prahu kulturně i historicky významná, a proto je na ni navázána celá řada kulturních akcí," shrnul další františkán žijící v klášteře u kostela Panny Marie Sněžné P. Regalát Beneš na tiskové konferenci. Viditelným znamením bude například přejmenování klášterního nádvoří na Nádvoří čtrnácti mučedníků.

Do dobového kontextu uvedl účastníky tiskové konference historik Petr Hlaváček. Realitou té doby byla z velké části protestantská Praha s menšinou římských katolíků. Panoval strach z mezikonfesních konfliktů. "Ve vzduchu byla obava, aby toto křehké klima rudolfinské doby nebylo řešeno násilně," říká Petr Hlaváček. Když potom po vpádu katolického vojska pasovských začala v ulicích města řádit lůza, došlo k celé řadě krvavých potyček. Tato lůza však podle historika nemůže být chápána jako většina nekatolického společenství v Praze. "Tato doba může otevírat rány v našem národě. Ukazuje, k čemu může dojít, když společnost nehledá kompromis, konsensus. Něco, na čem může společnost stát," řekl a dodal: "Události beatifikace se mohou stát možností k diskusi i mezi kolegy historiky na jednotlivých teologických fakultách. Začíná se pracovat na společném projektu dějin křesťanství."

I historik Dušan Foltýn chápe příběh františkánských mučedníků, jakkoli vzdálený v čase, jako jakési varování. Radikální akce jedné strany podle jeho slov vyvolala protiakci druhé strany. "Myslím, že když se tyto staré rány otevřou, vyčistí se prostor pro dialog." Připomněl, že kromě františkánů, byly v únoru 1611 napadeny i další katolické instituce v Praze - například Emauzský klášter Na Slovanech nebo Vyšehradská kapitula. "K masakru došlo i na hoře svatého Karla na Karlově. V Praze tehdy nezahynulo pouze 14 františkánských mučedníků, ale ještě minimálně tři řeholníci na Karlově a na následky týrání zemřel další františkán," upřesnil historik. Františkáni u Panny Marie Sněžné byli podle historika viditelným cílem.  "Byla to nová komunita, aktivní, katolicky reformní, dost cizinců bez nějakého užšího propojení s českým prostředím," charakterizuje tamní osazenstvo kláštera Dušan Foltýn. Františkáni přišli do Prahy v roce 1604, obsadili trosky kláštera u Panny Marie Sněžné a začali ho renovovat. Pocházeli z různých evropských národů - byli mezi nimi Italové, Němci, Španělé i Nizozemci. "Od těch ostatních celkem asi padesáti zabitých měšťanů mučedníky odlišoval fakt, že se vůbec nebránili. Nezemřeli v souboji,“ dodává P. Klaret. 

Související články

Další aktuality

Varšavská konference otevřela cesty spolupráce do budoucna

Ve Varšavě skončila mezinárodní konference o ochraně nezletilých. Podle jednoho z členů organizačního výboru P. Żaka SJ její průběh předčil všechna očekávání. Vyplynuly z ní reálné naděje na spolupráci mezi středoevropskými a východoevropskými církvemi v boji proti sexuálnímu zneužívání nezletilých duchovními. Konferenci uspořádala Papežská komise pro ochranu nezletilých ve spolupráci s polskou biskupskou konferencí a za podpory polské Nadace sv. Josefa.
24.09.2021

Poslední rozloučení s biskupem Esterkou

24. září 2021 v 9.30 hodin proběhlo poslední rozloučení s brněnským emeritním pomocným biskupem Mons. ThDr. Petrem Esterkou, který zemřel po dlouhé nemoci v Kalifornii 10. srpna 2021. Mši svaté v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla předsedal apoštolský nuncius v České republice Mons. Charles Daniel Balvo za účasti brněnského diecézního biskupa Vojtěcha Cikrleho. Za Českou biskupskou konferenci se bohoslužby účatnil P. Stanislav Přibyl, generální sekretář ČBK. Připojujeme také pozdrav biskupa americké diecéze Orange v Kalifornii, Kevina W. Vanna, J.C.D, ve kterém vzpomíná na zesnulého biskupa.
24.09.2021

Už vím - Proč Pán Ježíš chce, abychom si ubližovali?

Přinášíme další video v rámci pořadu P. Romana Vlka s názvem "UŽ VÍM", ve kterém odpovídá na otázky dětí.
24.09.2021

O prvním říjnovém víkendu Uherský Brod ožije Růžencovou poutí

Tradiční pouť k Panně Marii Růžencové se v Uherském Brodě uskuteční o víkendu 2. a 3. října 2021. Na programu je kromě řady mší svatých také modlitební bdění pro mládež nebo krojované procesí. Celebrantem hlavní mše svaté v neděli dopoledne bude provinciál dominikánů v ČR P. Lukáš Fošum OP a kazatelem P. Gerard Timoner OP generální představený dominikánského řádu.
24.09.2021

Díky finanční podpoře České biskupské konference získalo 117 iráckých domácností zdroj obživy

Válka v Iráku skončila již před několik lety, velké množství Iráčanů se však stále potýká s následky mnohaletého konfliktu, především ztrátou domova a zdrojů obživy. Řada z nich přišla ve válce takřka o všechno a stojí před nelehkou výzvou, jak zajistit obnovu svých hospodářství, podnikání a živobytí. Stejně náročná je situace i pro navrátilce do válkou zpustošené oblasti Ninive, centra iráckých křesťanů. Česká biskupská konference vloni věnovala na obnovu této oblasti 15 milionů korun, díky nimž se podařilo pomoci 117 iráckým domácnostem zajistit trvalý zdroj obživy.
24.09.2021