Za mír mezi církvemi, za odpuštění a právo

Přinášíme text příspěvku k diskusi vyvolané vystoupením punkové skupiny Pussy-Riot v moskevském chrámu Krista Spasitele. Své stanovisko k tématu v něm zveřejnili zástupci  Německé diecéze Ruské pravoslavné církve v zahraničí. Článek je z časopisu Christ in der Gegenwart, titulek je původní. Článek přináší jeden z úhlů pohledu na celou záležitost.
Publikováno: 26. 9. 2012 17:26

Dne 21. února 2012 došlo v moskevském kostele Krista Spasitele – symbolické katedrále Ruské pravoslavné církve – k narušení klidu a církevního pořádku kvůli vystoupení punkové skupiny („P… Riot“). Během něho i v následně předváděném videoklipu došlo k vulgárním a blasfemickým vyjádřením této skupiny zaměřeným proti zástupcům Ruské pravoslavné církve jako celku. Též se vysmívali všem křesťanským věřícím. To se odehrálo zády k oltáři, před ikonostasem katedrálního kostela, na jeho vyvýšeném prostoru, tedy na centrálním liturgickém místě, které je určeno pro církevní pastorační a slavnostní obřady. (…)

Dnes má každý ruský občan, stejně jako my v Německu, právo a nárok na státní ochranu svobodného a nerušeného výkonu svého náboženství.

Je tedy politováníhodné, že jsme při různých vyjádřeních k této PR akci slyšeli mnohé výroky od umělců, poslanců, ministrů a dokonce i od spolkové kancléřky, které byly na úkor církve, ale vůbec nezaznělo žádné slovo soucitu, nemluvě o solidaritě, s ruskými věřícími. (…) Jakoby samozřejmě se ignorovaly historické souvislosti. Ve 20. století zažil ruský věřící lid nejprve výsměch ze své víry s podobným zaměřením a záhy nato vytrpěl znesvěcení a zničení desetitisíců kostelů (z 56 000 asi na 100) a klášterů (z 1 200 na nulu). To se odehrálo při největším pronásledování křesťanů všech dob s více než milionem mučedníků (biskupové, kněží, mniši, řádové sestry, laici, muži, ženy i děti). Boží dům, vybraný pro uvedenou akci, byl v roce 1931 vyhozen do povětří a srovnán se zemí (fotografie viz na www.xxc.ru/destruct). V roce 2000 byl znovu vybudován a zasvěcen novým ruským mučedníkům. Tak se stal symbolem bolesti Golgoty i radosti ze zmrtvýchvstání.

Pochybujeme, že by zaznívaly podobné jednostranně poučující požadavky „svobody umění“, kdyby výtržníci zpívali např. v památníku koncentračního tábora Buchenwald nebo v berlínské synagoze a vysmívali se přitom státu Izrael; anebo kdyby se v kolínské mešitě opičili po modlitebních úkonech a hanobili vůdčí osobnosti islámu či provozovali podobný tanec na Plötzensee (20. července) nebo na hrobech členů „Bílé růže“. (…) 5. února 2012 byl v našem katedrálním kostele v Mnichově přijat do řad novomučedníků člen naší obce Alexander Schmorell. Většinu naší diecéze tvoří němečtí státní občané a je pro nás zahanbující, když zjišťujeme, že v Německu byl znevážen význam kostela Krista Spasitele jako památného místa, i když se jeho původ váže k tisícům padlých při osvobozenecké válce proti Napoleonovi, a tím i k rusko-německému svazku obou národů při jejich touze po svobodě a sebeurčení. V roce 2012 by si 200. výročí společného boje německých, rakouských a ruských vojáků za svobodu, rovněž i zápasu mnoha dalších národů zasluhovalo respekt nejen ruské státní moci, ale i německých poslanců a ministrů.

Při cíleném proniknutí do prostoru křesťanské tradice se v žádném případě nejedná o „umění“, a tím méně o „modlitbu“, ale spíše o těžké charakterové, sociální a duchovní pochybení. (…) Při tomto demonstrovaném výsměchu tradicím pravoslavné modlitby taktéž došlo v chrámovém prostoru k vyslovení nadávek v souvislosti se jmény Krista, našeho Pána, a Boží Matky. (…)

Od každého legitimního a demokratického právního státu smíme očekávat ochranu mezicírkevního a mezináboženského míru. Zároveň s ohledem na očekávané odvolání můžeme prosit o zmírnění výměry trestu.

V našich kostelech se neustále modlíme „za ruskou zemi, za její věřící, kteří tam na všech místech žijí, i za naši německou zemi a za ty, kdo jí vládnou a ochraňují ji“, i „za blaho všech Božích svatyní“ a „za všechny, kteří tam s vírou, Boží bázní a zbožností vcházejí a odtud vycházejí“.

Nikolaj Artemoff (arcikněz, sekretář Německé diecéze Ruské pravoslavné církve v zahraničí)

André Sikojev (kněz, pověřenec u sídla německé vlády a německého parlamentu)

Německý originál článku je v příloze.

Soubory ke stažení

Související články

Další aktuality

Kardinál Czerny převzal diakonii sv. Michaela Archanděla ve čtvrti Pietralata

Ve farnosti sv. Michala Archanděla na východním předměstí Říma Pietralata se v neděli 19. ledna konala slavnost převzetí titulu kardinálské diakonie kardinálem Michaelem Czernym, podtajemníkem Sekce pro migranty a uprchlíky dikasteria pro integrální lidský rozvoj. Diakonii sv. Michaela Archanděla mu přidělil Svatý Otec František při konzistoriu 5. října 2019 spolu s kardinálskými insigniemi.
20.01.2020

Papež vyzval k hledání mírového řešení pro Libyi

Svatopetrské náměstí zalité sluncem dnes v poledne zarámovalo shromáždění asi třiceti tisíc poutníků, kteří se sešli k modlitbě s papežem.
19.01.2020

Papež: Pohostinnost je ekumenická ctnost

Helsinský luteránský biskup Teemu Laajasalo vedl finskou ekumenickou delegaci, která dnes navštívila papeže Františka, a v níž byly kromě finské evangelicko-luteránské a pravoslavné církve zastoupeni též římští katolíci. Každoroční audience, jejíž tradice se datuje rokem 1985, předznamenala Týden modliteb za jednotu křesťanů, který začíná v sobotu. Finské náboženské představitele při jejich ekumenické pouti do Vatikánu doprovází chlapecký sbor Cantores Minores z helsinské katedrály.
18.01.2020

V Římě začal bohatý program Týdne modliteb za jednotu křesťanů

Dneškem začíná Týden modliteb za jednotu křesťanů, který vyvrcholí svátkem Obrácení sv. Pavla, 25. ledna. Ve Věčném městě se ekumenické akce konají zejména v bazilice sv. Pavla za hradbami, ale také na jiných místech. Duchovní a liturgické podněty na tento rok připravili křesťané na Maltě.
18.01.2020

Pražská arcidiecéze vstupuje do nového roku s dvěma generálními vikáři

Od 17. ledna 2020 má pražská arcidiecéze dva generální vikáře. Pomocný biskup Mons. ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer, Th.D., se bude zaobírat kněžstvem, duchovním životem arcidiecéze, zdravotnictvím a posílením péče o farnosti. Mons. ThDr. Jan Balík, PhD., bude odpovídat za ekonomickou a hospodářskou činnost arcidiecéze a charitu.
17.01.2020