Za mír mezi církvemi, za odpuštění a právo

Přinášíme text příspěvku k diskusi vyvolané vystoupením punkové skupiny Pussy-Riot v moskevském chrámu Krista Spasitele. Své stanovisko k tématu v něm zveřejnili zástupci  Německé diecéze Ruské pravoslavné církve v zahraničí. Článek je z časopisu Christ in der Gegenwart, titulek je původní. Článek přináší jeden z úhlů pohledu na celou záležitost.
Publikováno: 26. 9. 2012 15:26

Dne 21. února 2012 došlo v moskevském kostele Krista Spasitele – symbolické katedrále Ruské pravoslavné církve – k narušení klidu a církevního pořádku kvůli vystoupení punkové skupiny („P… Riot“). Během něho i v následně předváděném videoklipu došlo k vulgárním a blasfemickým vyjádřením této skupiny zaměřeným proti zástupcům Ruské pravoslavné církve jako celku. Též se vysmívali všem křesťanským věřícím. To se odehrálo zády k oltáři, před ikonostasem katedrálního kostela, na jeho vyvýšeném prostoru, tedy na centrálním liturgickém místě, které je určeno pro církevní pastorační a slavnostní obřady. (…)

Dnes má každý ruský občan, stejně jako my v Německu, právo a nárok na státní ochranu svobodného a nerušeného výkonu svého náboženství.

Je tedy politováníhodné, že jsme při různých vyjádřeních k této PR akci slyšeli mnohé výroky od umělců, poslanců, ministrů a dokonce i od spolkové kancléřky, které byly na úkor církve, ale vůbec nezaznělo žádné slovo soucitu, nemluvě o solidaritě, s ruskými věřícími. (…) Jakoby samozřejmě se ignorovaly historické souvislosti. Ve 20. století zažil ruský věřící lid nejprve výsměch ze své víry s podobným zaměřením a záhy nato vytrpěl znesvěcení a zničení desetitisíců kostelů (z 56 000 asi na 100) a klášterů (z 1 200 na nulu). To se odehrálo při největším pronásledování křesťanů všech dob s více než milionem mučedníků (biskupové, kněží, mniši, řádové sestry, laici, muži, ženy i děti). Boží dům, vybraný pro uvedenou akci, byl v roce 1931 vyhozen do povětří a srovnán se zemí (fotografie viz na www.xxc.ru/destruct). V roce 2000 byl znovu vybudován a zasvěcen novým ruským mučedníkům. Tak se stal symbolem bolesti Golgoty i radosti ze zmrtvýchvstání.

Pochybujeme, že by zaznívaly podobné jednostranně poučující požadavky „svobody umění“, kdyby výtržníci zpívali např. v památníku koncentračního tábora Buchenwald nebo v berlínské synagoze a vysmívali se přitom státu Izrael; anebo kdyby se v kolínské mešitě opičili po modlitebních úkonech a hanobili vůdčí osobnosti islámu či provozovali podobný tanec na Plötzensee (20. července) nebo na hrobech členů „Bílé růže“. (…) 5. února 2012 byl v našem katedrálním kostele v Mnichově přijat do řad novomučedníků člen naší obce Alexander Schmorell. Většinu naší diecéze tvoří němečtí státní občané a je pro nás zahanbující, když zjišťujeme, že v Německu byl znevážen význam kostela Krista Spasitele jako památného místa, i když se jeho původ váže k tisícům padlých při osvobozenecké válce proti Napoleonovi, a tím i k rusko-německému svazku obou národů při jejich touze po svobodě a sebeurčení. V roce 2012 by si 200. výročí společného boje německých, rakouských a ruských vojáků za svobodu, rovněž i zápasu mnoha dalších národů zasluhovalo respekt nejen ruské státní moci, ale i německých poslanců a ministrů.

Při cíleném proniknutí do prostoru křesťanské tradice se v žádném případě nejedná o „umění“, a tím méně o „modlitbu“, ale spíše o těžké charakterové, sociální a duchovní pochybení. (…) Při tomto demonstrovaném výsměchu tradicím pravoslavné modlitby taktéž došlo v chrámovém prostoru k vyslovení nadávek v souvislosti se jmény Krista, našeho Pána, a Boží Matky. (…)

Od každého legitimního a demokratického právního státu smíme očekávat ochranu mezicírkevního a mezináboženského míru. Zároveň s ohledem na očekávané odvolání můžeme prosit o zmírnění výměry trestu.

V našich kostelech se neustále modlíme „za ruskou zemi, za její věřící, kteří tam na všech místech žijí, i za naši německou zemi a za ty, kdo jí vládnou a ochraňují ji“, i „za blaho všech Božích svatyní“ a „za všechny, kteří tam s vírou, Boží bázní a zbožností vcházejí a odtud vycházejí“.

Nikolaj Artemoff (arcikněz, sekretář Německé diecéze Ruské pravoslavné církve v zahraničí)

André Sikojev (kněz, pověřenec u sídla německé vlády a německého parlamentu)

Německý originál článku je v příloze.

Soubory ke stažení

Související články

Další aktuality

125. plenární zasedání ČBK proběhlo opět částečně online

Biskupové Čech, Moravy a Slezska jednali v rámci 125. plenárního zasedání 19. - 20. ledna 2021 v Praze na Arcibiskupství pražském. Z důvodu protipandemických opatření ze strany Vlády ČR se část biskupů setkala osobně a část se připojila na jednání formou online konference stejně jako na podzimním jednání loni. Hlavním tématem tohoto plenárního zasedání byly ekonomické záležitosti, jejichž schválení bylo nezbytné pro další chod církevních institucí v roce 2021.
20.01.2021

Papež František: Jednota je dar, o nějž je třeba prosit modlitbou

Dopoledne pronesl Petrův nástupce v přímém přenosu z knihovny Apoštolského paláce pravidelnou katechezi. Jako každý rok zaměřil papež pozornost na probíhající Týden modliteb za jednotu křesťanů (18. - 25. ledna), což dobře zapadlo do cyklu, ve kterém již od 6. května loňského roku pojednává o modlitbě. Ve své katechezi připomněl, že jednoty je dosaženo pouze s Boží milostí, a ne naší vlastní silou vůle.
20.01.2021

Akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ schválila Vláda ČR

Vláda ČR na svém zasedání 11. ledna 2021 schválila Akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ pro roky 2021 a 2022, na jehož tvorbě se podíleli i zástupci České biskupské konference.
20.01.2021

Katolický týdeník: Sociální izolace drtí vztahy

Za poslední rok jsme to slyšeli bezpočtukrát: buďte doma, s nikým se nepotkávejte. Zvláště jste-li vyššího věku, nemocní nebo s někým takovým žijete.
20.01.2021

IROP podpoří projekty v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb a IZS

Evropská unie poskytne ČR dodatečné prostředky z nového investičního nástroje REACT-EU. Celkem se jedná o cca 21,7 mld. Kč, které budou rozděleny prostřednictvím nových výzev Integrovaného regionálního operačního programu.
19.01.2021