Za mír mezi církvemi, za odpuštění a právo

Přinášíme text příspěvku k diskusi vyvolané vystoupením punkové skupiny Pussy-Riot v moskevském chrámu Krista Spasitele. Své stanovisko k tématu v něm zveřejnili zástupci  Německé diecéze Ruské pravoslavné církve v zahraničí. Článek je z časopisu Christ in der Gegenwart, titulek je původní. Článek přináší jeden z úhlů pohledu na celou záležitost.
Publikováno: 26. 9. 2012 15:26

Dne 21. února 2012 došlo v moskevském kostele Krista Spasitele – symbolické katedrále Ruské pravoslavné církve – k narušení klidu a církevního pořádku kvůli vystoupení punkové skupiny („P… Riot“). Během něho i v následně předváděném videoklipu došlo k vulgárním a blasfemickým vyjádřením této skupiny zaměřeným proti zástupcům Ruské pravoslavné církve jako celku. Též se vysmívali všem křesťanským věřícím. To se odehrálo zády k oltáři, před ikonostasem katedrálního kostela, na jeho vyvýšeném prostoru, tedy na centrálním liturgickém místě, které je určeno pro církevní pastorační a slavnostní obřady. (…)

Dnes má každý ruský občan, stejně jako my v Německu, právo a nárok na státní ochranu svobodného a nerušeného výkonu svého náboženství.

Je tedy politováníhodné, že jsme při různých vyjádřeních k této PR akci slyšeli mnohé výroky od umělců, poslanců, ministrů a dokonce i od spolkové kancléřky, které byly na úkor církve, ale vůbec nezaznělo žádné slovo soucitu, nemluvě o solidaritě, s ruskými věřícími. (…) Jakoby samozřejmě se ignorovaly historické souvislosti. Ve 20. století zažil ruský věřící lid nejprve výsměch ze své víry s podobným zaměřením a záhy nato vytrpěl znesvěcení a zničení desetitisíců kostelů (z 56 000 asi na 100) a klášterů (z 1 200 na nulu). To se odehrálo při největším pronásledování křesťanů všech dob s více než milionem mučedníků (biskupové, kněží, mniši, řádové sestry, laici, muži, ženy i děti). Boží dům, vybraný pro uvedenou akci, byl v roce 1931 vyhozen do povětří a srovnán se zemí (fotografie viz na www.xxc.ru/destruct). V roce 2000 byl znovu vybudován a zasvěcen novým ruským mučedníkům. Tak se stal symbolem bolesti Golgoty i radosti ze zmrtvýchvstání.

Pochybujeme, že by zaznívaly podobné jednostranně poučující požadavky „svobody umění“, kdyby výtržníci zpívali např. v památníku koncentračního tábora Buchenwald nebo v berlínské synagoze a vysmívali se přitom státu Izrael; anebo kdyby se v kolínské mešitě opičili po modlitebních úkonech a hanobili vůdčí osobnosti islámu či provozovali podobný tanec na Plötzensee (20. července) nebo na hrobech členů „Bílé růže“. (…) 5. února 2012 byl v našem katedrálním kostele v Mnichově přijat do řad novomučedníků člen naší obce Alexander Schmorell. Většinu naší diecéze tvoří němečtí státní občané a je pro nás zahanbující, když zjišťujeme, že v Německu byl znevážen význam kostela Krista Spasitele jako památného místa, i když se jeho původ váže k tisícům padlých při osvobozenecké válce proti Napoleonovi, a tím i k rusko-německému svazku obou národů při jejich touze po svobodě a sebeurčení. V roce 2012 by si 200. výročí společného boje německých, rakouských a ruských vojáků za svobodu, rovněž i zápasu mnoha dalších národů zasluhovalo respekt nejen ruské státní moci, ale i německých poslanců a ministrů.

Při cíleném proniknutí do prostoru křesťanské tradice se v žádném případě nejedná o „umění“, a tím méně o „modlitbu“, ale spíše o těžké charakterové, sociální a duchovní pochybení. (…) Při tomto demonstrovaném výsměchu tradicím pravoslavné modlitby taktéž došlo v chrámovém prostoru k vyslovení nadávek v souvislosti se jmény Krista, našeho Pána, a Boží Matky. (…)

Od každého legitimního a demokratického právního státu smíme očekávat ochranu mezicírkevního a mezináboženského míru. Zároveň s ohledem na očekávané odvolání můžeme prosit o zmírnění výměry trestu.

V našich kostelech se neustále modlíme „za ruskou zemi, za její věřící, kteří tam na všech místech žijí, i za naši německou zemi a za ty, kdo jí vládnou a ochraňují ji“, i „za blaho všech Božích svatyní“ a „za všechny, kteří tam s vírou, Boží bázní a zbožností vcházejí a odtud vycházejí“.

Nikolaj Artemoff (arcikněz, sekretář Německé diecéze Ruské pravoslavné církve v zahraničí)

André Sikojev (kněz, pověřenec u sídla německé vlády a německého parlamentu)

Německý originál článku je v příloze.

Soubory ke stažení

Související články

Další aktuality

Papež navštívil zařízení pro migranty na ostrově Lesbos

Papeže Františka po příletu na třetí největší řecký ostrov Lesbos přivítala řecká prezidentka a arcibiskup několika ostrovních diecézí Josif Printezis, kteří jej poté doprovodil do mytilénského zařízení pro migranty.
05.12.2021

Papež vybídl řecké katolíky, aby následovali příkladu svatého Pavla

Papež František se první den své návštěvy Řecka setkal s malou katolickou komunitou v Aténách. Během svého projevu povzbudil katolíky v Řecku, aby následovali příkladu svatého Pavla, který obrátil svatého Dionýsia na Aeropagu a zasel tak hořčičné semínko křesťanské víry v Řecku.
04.12.2021

Papež v Řecku: Obnovené lidstvo respektuje život, projevuje zájem o druhé a o stvoření

Papež František na začátku své apoštolské cesty do Řecka promluvil k řeckým státním představitelům, vedoucím osobnostem a diplomatickému sboru a vyzval evropské lídry, aby usilovali o novou lidskost, která respektuje život jako právo.
04.12.2021

UŽ VÍM - Jak mám připravit cestu Pánu Ježíši?

Proč Pána Boha nevidíme? Jak se někdo stane knězem? Jak mám připravit cestu Pánu Ježíši? Nejen na tyto otázky odpovídá ve videu P. Roman Vlk.
04.12.2021

Byl zahájen prodej „Požehnaného ležáku“ z Budvaru

V pátek 3.12, na počátku druhého adventního víkendu, byl ve vyhlášené českobudějovické restauraci Masné krámy slavnostně zahájen prodej „Požehnaného ležáku“ uvařeného v národním pivovaru Budějovický Budvar.
04.12.2021