Rok víry a my

Dne 11. října 2012 zahájí Svatý otec slavením mše svaté na Svatopetrském náměstí Rok víry, který bude trvat do slavnosti Krista Krále příštího roku, do 24. listopadu 2013. Přinášíme úvahu karmelitána P. Vojtěcha Kodeta o tom, co konkrétního následující rok přináší a co od nás očekává.     
Publikováno: 5. 10. 2012 17:17

Zůstává otázkou, jak se k Roku víry postavíme my. V apoštolském listě Porta fidei k vyhlášení Roku víry papež Benedikt XVI. zdůraznil nutnost znovu objevit cestu víry, tak jak o tom mluvil už od samého začátku svého pontifikátu. Hned v druhém článku píše: "Často se stává, že křesťané mají větší starost o sociální, kulturní a politické důsledky své činnosti a o víře uvažují jako o samozřejmém předpokladu života společnosti. Ve skutečnosti však už tento předpoklad nejenže není samozřejmý, ale často je i veřejně popírán. V minulosti bylo patrné jednotící tkanivo kultury, obecně přijímané jako odkaz k obsahu víry a jí inspirovaných ctností. Dnes se však zdá, že ve značné části společnosti už tomu tak není. Důvodem je hluboká krize víry, která postihla množství lidí. Nelze se smířit s tím, že by sůl ztratila svou chuť a světlo zůstalo skryto." 

Podle Svatého otce je Rok víry "pozvánkou ke skutečnému a novému obrácení se k Pánu, jedinému Spasiteli našeho světa" (čl. 6). Nejde tedy jen o hlubší seznámení se s poklady naší víry, ale především o oživení naší osobní víry ve smyslu konkrétní důvěry a ochoty ke svědectví. Možná víc než kdy jindy je potřeba právě v této době znovu objevit radost z víry a jejího předávání. "Misijní nasazení věřících, jež nikdy nemůže zeslábnout, čerpá moc a sílu z každodenního objevování Boží lásky“, píše Benedikt XVI. Jde tedy o každodenní rozhodnutí „svěřovat se stále dokonaleji do náruče lásky, která se zdá být vždy větší, neboť má svůj původ v Bohu“ (čl. 7).

Konkrétně je tento rok příležitostí, abychom se věnovali na jedné straně sami sobě – udělali něco pro oživení naší víry –, a na straně druhé se otevřeli Duchu svatému, který nám dá sílu ke svědectví i touhu šířit poznání Ježíše uprostřed světa, ve kterém žijeme. K oživení našeho křesťanského života včetně misijního zápalu je možné prožít nějakou duchovní obnovu, seminář obnovy víry, farní misie nebo farní exercicie všedního dne, založit ve farnosti společenství nebo obnovit to, co se rozpadlo. V každém případě ani při organizování něčeho navenek nesmíme zapomenout, že každá skutečná obnova začíná uvnitř, v srdci každého z nás.

Druhým velkým tématem Roku víry je připomenutí II. vatikánského koncilu, jeho odkazu a poselství. Benedikt XVI. upozorňuje (čl. 5), jaká je to vynikající příležitost k tomu, abychom hlouběji pochopili, že texty koncilních otců, slovy blahoslaveného Jana Pavla II., "neztrácejí svou hodnotu ani výkonnost. Je nezbytné, aby se vhodným způsobem pročítaly, abychom se s nimi seznamovali a přijímali je jako kvalifikované a normativní texty učitelského úřadu v rámci tradice církve… Cítím víc než kdy v minulosti povinnost poukázat na koncil jako na velkou milost, kterou církev ve 20. století obdržela; je pro nás bezpečným kompasem, který nám umožňuje, abychom se dobře orientovali ve století, které se před námi otevírá.“1

Mnozí z našich věřících už koncil nepamatují a ani nevědí, čím koncil ovlivnil život církve. Málokdo zvládne přečíst obsáhlé dokumenty koncilu a dobře se v nich zorientovat. Začínající Rok víry je příležitostí vrátit se k výkladům a učení těchto dokumentů v přednáškách, seminářích, ve společenství, a tak hlouběji pochopit význam koncilu, tohoto velikého daru současné církvi. Je dobré si připomenout, že se v průběhu koncilu odehrály události, které se nikdy během předešlých 20 ekumenických koncilů nestaly, a že dokumenty vzešlé z koncilu představují názorovou shodu největšího počtu biskupů, kteří kdy byli v historii shromážděni na jednom místě.

V církvi existuje určité napětí ohledně chápání posledního koncilu a mnozí dnes prožíváme určité znepokojení nad tím, že ona symbolická okna do církve, která II. vatikánský koncil otevřel dokořán, se znovu přivírají. Bolestné je, kolik přibylo za poslední léta kritiků koncilu, často z řad těch, kteří ani pořádně koncil neznají. Mnoho myšlenek vzešlých z koncilu se kritizuje a opouští bez jejich hlubší znalosti a významu. Dnes, padesát let od zahájení koncilu, můžeme také snadněji vidět určité chybné tendence, které v letech těsně po koncilu nebylo možné ani spatřit ani posoudit. Mnohde se otevřel prostor pro spíš sekulární než křesťanský humanismus, který narušil křesťanskou praxi a mnohé aspekty víry.

To však neznamená, že by koncil nebyl dílem Ducha svatého a neměl nám už co říct. Už během koncilních jednání docházelo k mnohým názorovým sporům, ale cenné bylo, že otcové koncilu s vírou naslouchali tomu, co Duch svatý chtěl sdělit církvi. Církev sama se začala vnímat spíše jako živý organismus, modlící se společenství věřících na cestě víry, a ne jako organizace. K tomu je třeba se opět vrátit a ve světle Ducha svatého toto znovu objevit. K tématu koncilu a jeho významu pro nás se na těchto stránkách ještě vrátíme. S důvěrou prosme Matku Boží, které bylo celé dílo koncilní obnovy svěřeno, aby nás vedla i v Roce víry, aby se stal skutečnou obnovou našeho osobního vztahu s Bohem i obnovou našeho života v církevním společenství.

Celý článek ZDE 

Související články

Další aktuality

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022

Novým pražským arcibiskupem byl jmenován J. Exc. Jan Graubner

Jeho Svatost papež František o dnešním poledni jmenoval 37. pražským arcibiskupem J. Exc. Mons. Jana Graubnera, doposavadního arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského. Stává se tak 25. primasem českým.
13.05.2022