Představena umělecká díla pro beatifikaci 14 mučedníků

Dnes dopoledne (středa 10. října 2012) proběhla na půdě Arcibiskupství pražského tisková konference představující blížící se beatifikaci františkánských mučedníků z různých úhlů pohledu a umělecká díla, spojená s touto významnou událostí: relikviář 14 pražských mučedníků, beatifikační obraz, pamětní grafický list či při této příležitosti také zhotovenou medaili.
Publikováno: 10. 10. 2012 18:12

Praha: Úvodem se slova ujal kardinál Dominik Duka, který zmínil především aktuální příklad, který nastávající blahoslavení františkáni dávají dnešku - lidem žijícím ve světě celebrit, úspěšných sportovců, naříkajících nad tím, že chybí osobnosti a morální vzory. "Zmínění františkáni jsou hodni následování pro jejich zásadovost. Položili život za své přesvědčení, zásady, víru, druhé. Tito lidé zůstali věrni svému ideálu. Ostatně i dnes si vážíme těch, kteří vydali život za druhé," doplnil kardinál Duka.

Františkánský provinciál Jeroným F. Jurka se následně zaměřil na samotný průběh beatifikace a to, co jí předcházelo. Připomněl, že proces příprav blahoslavení 14 pražských mučedníků začal již v 17. století, byl několikrát přerušen - naposledy v 50. letech dvacátého století, aby byl po pádu komunistické totality znovu obnoven a po více než 400 letech doveden do zdárného konce. "Téměř do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli k blahoslavení dojde, takže nás v několika předcházejících měsících čekala spousta práce. Byli bychom ale rádi, aby nebylo opomenuto to hlavní," poznamenal P. Jurka. Popsal i samotný průběh slavnostní mše, při které k beatifikaci dojde. "Na počátku mše svaté přečte papežem pověřená osoba příslušný dekret o blahořečení, a následně budou přineseny ostatky františkánů takto otitulovaných a bude odhalen beatifikační obraz, který namaloval známý český malíř Tomáš Císařovský. Mše svatá následně pokračuje s tím, že noví blahoslavení již při ní budou v příslušných částech liturgie jmenováni," sdělil dnes J. Jurka. Jaký význam má potom završení procesu blahořečení pro samotné menší bratry-františkány? "Je důležité, že k němu dochází právě dnes, protože zaznamenáváme mnohé podobnosti s obdobím, kdy byli mučedníci . Jsme, stejně jako tehdejší bratři, ve společnosti minoritou, přišli jsme do zdevastovaného kláštera, setkáváme se s odmítavými postoji, naše komunita je přibližně stejně velká a rovněž se zastoupením několika národností. Beatifikace je pro nás výzvou k tomu, abychom žili opravdový život, měli odvahu položit život za dobro, postavit se na stranu utiskovaných. Důležité je i to, že nás přípravy na slavnost jako komunitu sbližují. Vytváříme společenství," doplnil ještě P. Jurka.

Biskup Jednoty bratrské Jan Klas pohlédl na františkánské mučedníky z ekumenického hlediska. Přítomným zástupcům pořadatelů oslav beatifikace mj. popřál, „aby beatifikace nebyla jen otázkou jednoho dne, ale obecně se stala novým začátkem pro hledání pokory, chudoby, lásky či pravdy, impuls pro nasměrování k podstatě.“ Rovněž zdůraznil, že františkánští bratři se stali obětí politického boje a ambicí Rudolfa II. Tehdy se nevedla žádná náboženská válka. J. Klas vidí ve smrti Pražských mučedníků jasný vzkaz: „Smrt 14 františkánů je mementem toho, abychom se vyvarovali rozdmýchávání jakékoli nenávisti. Františkáni přinášeli smíření, naději; nechť tyto hodnoty jsou závazkem a vzorem.“

Na to navázal i historik Vít Vlnas, který ve svých poznámkách k tématu, mimo nastínění dalších paralel tehdejší a dnešní situace, mj. označil připomínané mučedníky za „14 prvních objetí vzplanutí náboženské intolerance, která se následně šíří v globálnějším měřítku.“

Ve druhé části dnešního tiskového setkání byly představeny zmíněné umělecké předměty samotnými autory. Malíře Tomáše Císařovského (autora obrazu), architektku Martinu Portykovou (návrh relikviářové schrány), autora pamětního listu Václava Sokola a medailérku Miladu Othovou spojuje, dle jejich slov, nejen radost z toho, že se na uvedeném díle mohli podílet, ale i splnění určitých snů, vědomí velkého závazku pro tvůrce uměleckého artefaktu k takovéto události, a konečně i vděk za to, že dostali příležitost se zabývat tímto specifickým tématem.

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Zveme na konferenci představující dotační možnosti nového programového období EU

Česká biskupská konference pořádá konferenci "Příležitosti nového programového období Evropské unie 2021 – 2027 pro církevní organizace". Akce se koná 19. listopadu 2020 od 9.30 hodin do 16:30 hodin v Arcibiskupském paláci v Praze.
14.07.2020

Katolický týdeník: Hledání zdravého vztahu k práci

Naše doba je rozporuplná: na jedné straně podporuje trend „udělat si pohodičku“, ale na druhé naopak klade extrémní nároky na výkon. Jak mezi tím najít rovnováhu a klást si přiměřená očekávání? A k čemu nás volá Bůh?
14.07.2020

Karmelská pouť v Bystrém u Poličky

Římskokatolická farnost Bystré u Poličky zve všechny mariánské ctitele na tradiční Karmelskou pouť, která se uskuteční v termínu 16.-19. července.
13.07.2020

Papež k situaci istanbulského chrámu Hagia Sofia

V neděli před pravidelnou modlitbou Anděl Páně se Svatý otec vyjádřil i k situaci ohledně chrámu Hagia Sofia v Istanbulu:
13.07.2020

Kardinál Pell: Svědectví z času vězení

"Ve vězeních je mnoho dobroty. Někdy se však mohou jistě stát peklem na zemi. Měl jsem velké štěstí, byl jsem v bezpečí a zacházeli se mnou dobře. Velký dojem na mě udělala profesionalita dozorců, víra věznů a existence smyslu pro morálku, dokonce i v nejtemnějších místech." Kardinál George Pell o tom píše pro americký časopis “First Things”, v textu nazvaném “Můj čas ve vězení”. Je to první velmi osobní vyznání publikované poté, co strávil 400 dní za mřížemi, aby pak vyšel na svobodu osvobozen od obvinění z pedofilie jednomyslným rozhodnutím Nejvyššího australského soudu.
13.07.2020