Představena umělecká díla pro beatifikaci 14 mučedníků

Dnes dopoledne (středa 10. října 2012) proběhla na půdě Arcibiskupství pražského tisková konference představující blížící se beatifikaci františkánských mučedníků z různých úhlů pohledu a umělecká díla, spojená s touto významnou událostí: relikviář 14 pražských mučedníků, beatifikační obraz, pamětní grafický list či při této příležitosti také zhotovenou medaili.
Publikováno: 10. 10. 2012 16:12

Praha: Úvodem se slova ujal kardinál Dominik Duka, který zmínil především aktuální příklad, který nastávající blahoslavení františkáni dávají dnešku - lidem žijícím ve světě celebrit, úspěšných sportovců, naříkajících nad tím, že chybí osobnosti a morální vzory. "Zmínění františkáni jsou hodni následování pro jejich zásadovost. Položili život za své přesvědčení, zásady, víru, druhé. Tito lidé zůstali věrni svému ideálu. Ostatně i dnes si vážíme těch, kteří vydali život za druhé," doplnil kardinál Duka.

Františkánský provinciál Jeroným F. Jurka se následně zaměřil na samotný průběh beatifikace a to, co jí předcházelo. Připomněl, že proces příprav blahoslavení 14 pražských mučedníků začal již v 17. století, byl několikrát přerušen - naposledy v 50. letech dvacátého století, aby byl po pádu komunistické totality znovu obnoven a po více než 400 letech doveden do zdárného konce. "Téměř do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli k blahoslavení dojde, takže nás v několika předcházejících měsících čekala spousta práce. Byli bychom ale rádi, aby nebylo opomenuto to hlavní," poznamenal P. Jurka. Popsal i samotný průběh slavnostní mše, při které k beatifikaci dojde. "Na počátku mše svaté přečte papežem pověřená osoba příslušný dekret o blahořečení, a následně budou přineseny ostatky františkánů takto otitulovaných a bude odhalen beatifikační obraz, který namaloval známý český malíř Tomáš Císařovský. Mše svatá následně pokračuje s tím, že noví blahoslavení již při ní budou v příslušných částech liturgie jmenováni," sdělil dnes J. Jurka. Jaký význam má potom završení procesu blahořečení pro samotné menší bratry-františkány? "Je důležité, že k němu dochází právě dnes, protože zaznamenáváme mnohé podobnosti s obdobím, kdy byli mučedníci . Jsme, stejně jako tehdejší bratři, ve společnosti minoritou, přišli jsme do zdevastovaného kláštera, setkáváme se s odmítavými postoji, naše komunita je přibližně stejně velká a rovněž se zastoupením několika národností. Beatifikace je pro nás výzvou k tomu, abychom žili opravdový život, měli odvahu položit život za dobro, postavit se na stranu utiskovaných. Důležité je i to, že nás přípravy na slavnost jako komunitu sbližují. Vytváříme společenství," doplnil ještě P. Jurka.

Biskup Jednoty bratrské Jan Klas pohlédl na františkánské mučedníky z ekumenického hlediska. Přítomným zástupcům pořadatelů oslav beatifikace mj. popřál, „aby beatifikace nebyla jen otázkou jednoho dne, ale obecně se stala novým začátkem pro hledání pokory, chudoby, lásky či pravdy, impuls pro nasměrování k podstatě.“ Rovněž zdůraznil, že františkánští bratři se stali obětí politického boje a ambicí Rudolfa II. Tehdy se nevedla žádná náboženská válka. J. Klas vidí ve smrti Pražských mučedníků jasný vzkaz: „Smrt 14 františkánů je mementem toho, abychom se vyvarovali rozdmýchávání jakékoli nenávisti. Františkáni přinášeli smíření, naději; nechť tyto hodnoty jsou závazkem a vzorem.“

Na to navázal i historik Vít Vlnas, který ve svých poznámkách k tématu, mimo nastínění dalších paralel tehdejší a dnešní situace, mj. označil připomínané mučedníky za „14 prvních objetí vzplanutí náboženské intolerance, která se následně šíří v globálnějším měřítku.“

Ve druhé části dnešního tiskového setkání byly představeny zmíněné umělecké předměty samotnými autory. Malíře Tomáše Císařovského (autora obrazu), architektku Martinu Portykovou (návrh relikviářové schrány), autora pamětního listu Václava Sokola a medailérku Miladu Othovou spojuje, dle jejich slov, nejen radost z toho, že se na uvedeném díle mohli podílet, ale i splnění určitých snů, vědomí velkého závazku pro tvůrce uměleckého artefaktu k takovéto události, a konečně i vděk za to, že dostali příležitost se zabývat tímto specifickým tématem.

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Arcibiskup Charles D. Balvo byl jmenován apoštolským nunciem v Austrálii

Svatý otec jmenoval dnes 17. ledna 20222 arcibiskupa Charlese D. Balvo, apoštolského nuncia v České republice, nově apoštolským nunciem pro Austrálii. Zprávu o tomto jmenování dnes v poledne oficiálně zveřejnilo tiskové středisko Svatého stolce. Nový apoštolský nuncius pro Českou republiku nebyl zatím jmenován.
17.01.2022

Přímé přenosy bohoslužeb od 17. do 23. ledna 2022

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe, Radiu Proglas a Českém rozhlasu.
17.01.2022

Papež: Ježíšem nabízená radost není nikdy naředěná

Promluva papeže Františka před polední modlitbou Anděl Páně v neděli 16. ledna 2022.
16.01.2022

Gertrude a soustroví Gulag

Pozornost veřejnosti se v těchto dnech upírá ke střetům v Kazachstánu, k jejichž pokojnému vyřešení vyzval rovněž papež František. Z kazašské katolické církve většinou nepřichází mnoho zpráv, byť se v případě Kazachstánu jedná o středoasijskou zemi s vůbec největším počtem katolíků. O to zajímavější může být informace o beatifikační kauze Gertrude Detzelové, apoštolky v gulazích, kterou loni v srpnu zahájila karagandská diecéze.
16.01.2022

Bohoslužba za Františka Skorinu – renesanční osobnost spojující národy

Osobnost renesančního humanisty Františka Skoriny (1470-1552) připomene zádušní mše sv., která se uskuteční 20. ledna v 17.00. v bazilice sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Mše sv. symbolicky propojí Prahu s hlavními městy někdejšího polsko-litevského soustátí, Varšavou a Vilniusem – v obou městech se budou sloužit zádušní mše v témže čase. Bohoslužby se uskuteční také v Minsku, Polocku – Skorinově rodišti – či Padově, kde vystudoval lékařství.
15.01.2022