Představena umělecká díla pro beatifikaci 14 mučedníků

Dnes dopoledne (středa 10. října 2012) proběhla na půdě Arcibiskupství pražského tisková konference představující blížící se beatifikaci františkánských mučedníků z různých úhlů pohledu a umělecká díla, spojená s touto významnou událostí: relikviář 14 pražských mučedníků, beatifikační obraz, pamětní grafický list či při této příležitosti také zhotovenou medaili.
Publikováno: 10. 10. 2012 18:12

Praha: Úvodem se slova ujal kardinál Dominik Duka, který zmínil především aktuální příklad, který nastávající blahoslavení františkáni dávají dnešku - lidem žijícím ve světě celebrit, úspěšných sportovců, naříkajících nad tím, že chybí osobnosti a morální vzory. "Zmínění františkáni jsou hodni následování pro jejich zásadovost. Položili život za své přesvědčení, zásady, víru, druhé. Tito lidé zůstali věrni svému ideálu. Ostatně i dnes si vážíme těch, kteří vydali život za druhé," doplnil kardinál Duka.

Františkánský provinciál Jeroným F. Jurka se následně zaměřil na samotný průběh beatifikace a to, co jí předcházelo. Připomněl, že proces příprav blahoslavení 14 pražských mučedníků začal již v 17. století, byl několikrát přerušen - naposledy v 50. letech dvacátého století, aby byl po pádu komunistické totality znovu obnoven a po více než 400 letech doveden do zdárného konce. "Téměř do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli k blahoslavení dojde, takže nás v několika předcházejících měsících čekala spousta práce. Byli bychom ale rádi, aby nebylo opomenuto to hlavní," poznamenal P. Jurka. Popsal i samotný průběh slavnostní mše, při které k beatifikaci dojde. "Na počátku mše svaté přečte papežem pověřená osoba příslušný dekret o blahořečení, a následně budou přineseny ostatky františkánů takto otitulovaných a bude odhalen beatifikační obraz, který namaloval známý český malíř Tomáš Císařovský. Mše svatá následně pokračuje s tím, že noví blahoslavení již při ní budou v příslušných částech liturgie jmenováni," sdělil dnes J. Jurka. Jaký význam má potom završení procesu blahořečení pro samotné menší bratry-františkány? "Je důležité, že k němu dochází právě dnes, protože zaznamenáváme mnohé podobnosti s obdobím, kdy byli mučedníci . Jsme, stejně jako tehdejší bratři, ve společnosti minoritou, přišli jsme do zdevastovaného kláštera, setkáváme se s odmítavými postoji, naše komunita je přibližně stejně velká a rovněž se zastoupením několika národností. Beatifikace je pro nás výzvou k tomu, abychom žili opravdový život, měli odvahu položit život za dobro, postavit se na stranu utiskovaných. Důležité je i to, že nás přípravy na slavnost jako komunitu sbližují. Vytváříme společenství," doplnil ještě P. Jurka.

Biskup Jednoty bratrské Jan Klas pohlédl na františkánské mučedníky z ekumenického hlediska. Přítomným zástupcům pořadatelů oslav beatifikace mj. popřál, „aby beatifikace nebyla jen otázkou jednoho dne, ale obecně se stala novým začátkem pro hledání pokory, chudoby, lásky či pravdy, impuls pro nasměrování k podstatě.“ Rovněž zdůraznil, že františkánští bratři se stali obětí politického boje a ambicí Rudolfa II. Tehdy se nevedla žádná náboženská válka. J. Klas vidí ve smrti Pražských mučedníků jasný vzkaz: „Smrt 14 františkánů je mementem toho, abychom se vyvarovali rozdmýchávání jakékoli nenávisti. Františkáni přinášeli smíření, naději; nechť tyto hodnoty jsou závazkem a vzorem.“

Na to navázal i historik Vít Vlnas, který ve svých poznámkách k tématu, mimo nastínění dalších paralel tehdejší a dnešní situace, mj. označil připomínané mučedníky za „14 prvních objetí vzplanutí náboženské intolerance, která se následně šíří v globálnějším měřítku.“

Ve druhé části dnešního tiskového setkání byly představeny zmíněné umělecké předměty samotnými autory. Malíře Tomáše Císařovského (autora obrazu), architektku Martinu Portykovou (návrh relikviářové schrány), autora pamětního listu Václava Sokola a medailérku Miladu Othovou spojuje, dle jejich slov, nejen radost z toho, že se na uvedeném díle mohli podílet, ale i splnění určitých snů, vědomí velkého závazku pro tvůrce uměleckého artefaktu k takovéto události, a konečně i vděk za to, že dostali příležitost se zabývat tímto specifickým tématem.

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Sbírka v olomoucké arcidiecézi překročila rekordních 30 milionů

Tříkrálová sbírka na území olomoucké arcidiecéze již předčila dosavadní rekord a překročila hranici 30 milionů korun. V kasičkách, s nimiž koledníci vyšli na začátku ledna do ulic Olomouckého, Zlínského a části Pardubického a Jihomoravského kraje, dosud bylo 31,8 milionu korun. Zbývá přitom ještě sečíst půldruhého procenta. Loni koledníci vybrali 29,8 milionu korun a šlo o nejvyšší částku od založení sbírky v roce 2000. ČTK to zjistila z údajů charity na www.trikralovasbirka.cz.
21.01.2020

Česká křesťanská akademie oslavila 30 let trvání

Česká křesťanská akademie (ČKA) vznikla jako první nezávislá ekumenická instituce na počátku roku 1990; navázala na činnost křesťanských bytových seminářů v době komunismu. Jejím posláním je podporovat dialog mezi církvemi a společností, vnitrocírkevní dialog, ekumenický a mezináboženský dialog a rozvoj křesťanských intelektuálních center v regionech. Dnes má ČKA 1110 členů, 68 místních skupin po celé České republice, 11 odborných sekcí a několik kolektivních členů (jako je Asociace katolických lékařů, Společnost pro církevní právo, Vysokoškolské katolické hnutí apod.)
21.01.2020

Prosme o milost vděčnosti za to, že jsme křesťané

„Být křesťanem, knězem a biskupem je zdarma Bohem daný dar,“ kázal papež při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty. „Být svatým znamená opatrovat bezplatnost tohoto vyvolení,“ konstatoval.
21.01.2020

Fotogalerie: Ekumenická slavnost v Praze v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů 20. ledna 2020

V rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů se v kostele sv. Vojtěcha v Dejvicích uskutečnila ekumenická slavnost za účasti českých a moravských biskupů a představitelů křesťanských církví. Předsedal Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a místopředseda ČBK; kázal Daniel Ženatý, synodní senior Českobratrské církve evangelické a předseda ERC. Foto: Jakub Šerých, Člověk a Víra
21.01.2020

Papež k Centru Simona Wiesenthala: Nikoli řešení silou, nýbrž cesta sbližování

Spojuje nás přání přivádět svět k většímu respektu vůči lidské důstojnosti, která náleží každému člověku rovným dílem a nezávisí na jeho původu, náboženství a společenském postavení.
20.01.2020