Slavnostní bohoslužbou na Svatopetrském náměstí v Římě zahájil ve čtvrtek 11. října papež Benedikt XVI. Rok víry. Bohoslužba byla zároveň připomínkou 50. výročí zahájení Druhého vatikánského koncilu, které připadá právě na tento den.
Řím: Slavnostní události se vedle 260 biskupů zúčastnili i pravoslavný konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a nejvyšší představitel anglikánské církve - canterburský arcibiskup Rowan Williams.
Ve své promluvě se Svatý otec zamýšlel především nad významem II. vatikánského koncilu, jehož se jako mladý teolog osobně zúčastnil. V této souvislosti připomněl i hlavní cíl, s nímž bl. papež Jan XXIII. koncil svolal: „Nezbytné je, aby jistá a neměnná nauky víry, která musí být věrně respektována, byla prohloubena a prezentována způsobem, který odpovídá na požadavky naší doby,“ ocitoval Benedikt XVI. slova svého předchůdce a dodal: „Na koncilu panovalo dojemné napětí ve vztahu ke společnému úkolu dát zazářit pravdě a kráse víry v naší dnešní době, aniž by byla obětována požadavkům přítomnosti či spoutána minulostí. Proto jsem již vícekrát zdůraznil nezbytnost vrátit se takříkajíc k „liteře“ koncilu, tj. k jeho textům, aby byl nalezen jeho autentický duch, a opakoval jsem, že v nich spočívá pravé dědictví koncilu. Odkaz na dokumenty uvádí na pravou míru krajnosti anachronických nostalgií či úprku vpřed a umožňuje pochopit tuto novost v kontinuitě.“ Jak papež dále uvedl, “koncil nevynalezl žádnou novou matérii víry,” ani nechtěl nahradit to, co bylo staré. “Spíše měl starost o to, aby tatáž víra byla i dnes nadále žita a v proměnlivém světě byla živou vírou.”
Svatý otec také nešetřil kritikou na současný duchovní stav západní společnosti. Neváhal hovořit přímo o „duchovním zpustošení,“ jehož jsme dennodenně svědky. „Co znamenal život a svět bez Boha bylo možné vědět z některých tragických stránek historie už během koncilu, ale nyní to vidíme kolem sebe každý den. Rozšířila se prázdnota,“ uvedl Svatý otec, podle něhož však právě tato zkušenost má věřící pobídnout k větší aktivitě, což je také důvodem vyhlášení Roku víry. „Na poušti se objevuje hodnota toho, co je pro život podstatné. V současném světě tak existuje bezpočet znamení nezřídka implicitně nebo negativně vyjadřujících žízeň po Bohu, po nejzazším smyslu života. A na poušti jsou zapotřebí především lidé víry, kteří svým vlastním životem ukazují cestu k zaslíbené zemi a tak udržují naději v bdělém stavu. Evangelizovat znamená dnes více než jindy dosvědčovat nový život proměněný Bohem a tak ukazovat cestu,“ prohlásil papež.