Benedikt XVI. zahájil „Rok víry“

Slavnostní bohoslužbou na Svatopetrském náměstí v Římě zahájil ve čtvrtek 11. října papež Benedikt XVI. Rok víry. Bohoslužba byla zároveň připomínkou 50. výročí zahájení Druhého vatikánského koncilu, které připadá právě na tento den.
Publikováno: 11. 10. 2012 17:15

Řím: Slavnostní události se vedle 260 biskupů zúčastnili i pravoslavný konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. a nejvyšší představitel anglikánské církve - canterburský arcibiskup Rowan Williams.

Ve své promluvě se Svatý otec zamýšlel především nad významem II. vatikánského koncilu, jehož se jako mladý teolog osobně zúčastnil. V této souvislosti připomněl i hlavní cíl, s nímž bl. papež Jan XXIII. koncil svolal: „Nezbytné je, aby jistá a neměnná nauky víry, která musí být věrně respektována, byla prohloubena a prezentována způsobem, který odpovídá na požadavky naší doby,“ ocitoval Benedikt XVI. slova svého předchůdce a dodal: „Na koncilu panovalo dojemné napětí ve vztahu ke společnému úkolu dát zazářit pravdě a kráse víry v naší dnešní době, aniž by byla obětována požadavkům přítomnosti či spoutána minulostí. Proto jsem již vícekrát zdůraznil nezbytnost vrátit se takříkajíc k „liteře“ koncilu, tj. k jeho textům, aby byl nalezen jeho autentický duch, a opakoval jsem, že v nich spočívá pravé dědictví koncilu. Odkaz na dokumenty uvádí na pravou míru krajnosti anachronických nostalgií či úprku vpřed a umožňuje pochopit tuto novost v kontinuitě.“ Jak papež dále uvedl, “koncil nevynalezl žádnou novou matérii víry,” ani nechtěl nahradit to, co bylo staré. “Spíše měl starost o to, aby tatáž víra byla i dnes nadále žita a v proměnlivém světě byla živou vírou.”

Svatý otec také nešetřil kritikou na současný duchovní stav západní společnosti. Neváhal hovořit přímo o „duchovním zpustošení,“ jehož jsme dennodenně svědky. „Co znamenal život a svět bez Boha bylo možné vědět z některých tragických stránek historie už během koncilu, ale nyní to vidíme kolem sebe každý den. Rozšířila se prázdnota,“ uvedl Svatý otec, podle něhož však právě tato zkušenost má věřící pobídnout k větší aktivitě, což je také důvodem vyhlášení Roku víry. „Na poušti se objevuje hodnota toho, co je pro život podstatné. V současném světě tak existuje bezpočet znamení nezřídka implicitně nebo negativně vyjadřujících žízeň po Bohu, po nejzazším smyslu života. A na poušti jsou zapotřebí především lidé víry, kteří svým vlastním životem ukazují cestu k zaslíbené zemi a tak udržují naději v bdělém stavu. Evangelizovat znamená dnes více než jindy dosvědčovat nový život proměněný Bohem a tak ukazovat cestu,“ prohlásil papež.

Související články

Další aktuality

Sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí již tuto neděli

Již na tuto neděli (22. května) připadá Den modliteb za pronásledované křesťany a i letos proběhne kostelní sbírka na pomoc pronásledovaným křesťanům a dalším potřebným v zahraničí. Její výtěžek pomůže opět těm, kteří to nejvíce potřebují, v oblasti Blízkého východu.
17.05.2022

Červená středa se bude letos konat 23. listopadu

Více než 60 % lidí žije v zemích, kde není dodržováno jedno ze základních lidských práv - svoboda vyznání. Téměř 300 milionů věřících zažívá podle papežské nadace Církev v nouzi každodenní pronásledování. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany, který se koná vždy na 6. neděli velikonoční, která letos připadá na 22. května, zveřejňujeme i datum příští Červené středy, která se letos uskuteční ve středu 23. listopadu.
17.05.2022

Noc kostelů 2022 na YouTube

Krátký videospot na YouTube je pozvánkou na Noc kostelů, která se bude konat v pátek 10. června 2022.
17.05.2022

Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.
17.05.2022

Novým pražským arcibiskupem byl jmenován J. Exc. Jan Graubner

Jeho Svatost papež František o dnešním poledni jmenoval 37. pražským arcibiskupem J. Exc. Mons. Jana Graubnera, doposavadního arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského. Stává se tak 25. primasem českým.
13.05.2022