Delegace synodních otců odjede do Damašku

Již 11 dní probíhá ve Vatikánu biskupská synoda o nové evangelizaci. Podívejme se na některá její témata. Jak 16. října 2012 oznámil v synodní aule kardinál státní sekretář Tarcisio Bertone, Benedikt XVI. se rozhodl vyslat zvláštní delegaci biskupů do Sýrie. Jejím úkolem bude vyjádřit solidaritu a duchovní blízkost tamním křesťanům i celé populaci, povzbudit k hledání dohody, která bude respektovat práva i povinnosti všech a na prvním místě práva humanitární, a do třetice také předat osobní finanční příspěvek ze strany synodních otců a Svatého stolce.
Publikováno: 17. 10. 2012 17:43

Vatikán: Kardinál Bertone zdůraznil, že tragédii, která se odehrává v Sýrii, nelze jen mlčky přihlížet a řešení konfliktu nemůže být jiné než politické. Zvláštní delegaci, která se do Damašku vydá příští týden, bude tvořit pět synodních otců, vatikánský „ministr zahraničí“, arcibiskup Mamberti (Sekretář pro vztahy se státy) a další úředník vatikánského státního sekretariátu, Mons. Ortega.

Ze čtyř set účastníků probíhající biskupské synody o nové evangelizaci tvoří necelou stovku odborníci a laici – muži i ženy angažovaní v církvi. „Příliš mnoho lidí nemá žádnou naději, a to je dramatické. Jako laici se snažíme druhému člověku pomoci, aby pochopil, že život má nějakou cenu, že nesměřujeme do nicoty. Kromě toho také my – věřící – můžeme hodně dostat od lidí víře vzdálených. Jejich otázky hovoří i k nám křesťanům. Plně se svěřujeme Bohu, aby On zasahoval do dějin,“ řekla jedna z posluchaček synody, Pařížanka Chantal Le Riqueová. „V našem povolání zachováváme diskrétnost – lidé nevědí, že jsem pověřená apoštolátem, ale vědí samozřejmě, že jsem křesťanka. Na této úrovni mne tedy akceptují – samozřejmě odtud k přijetí evangelia je ještě hodně daleko. Nicméně lidé často přicházejí, aby se nám svěřili se svým – často dlouholetým a nevyřešeným - utrpením. Můžeme tak mluvit o naději, která vychází z naší víry.“

Podle arcibiskupa André-Josepha Léonarda, primase Belgie, potřebujeme dnes události, které ukáží současnému člověku krásu víry. Církev dnes podle jeho slov musí ani ne tak přijít jako probít se s evangeliem k dnešnímu člověku. „Potřebujeme události, při kterých lze zakusit duchovní rozměr života. Církev samozřejmě musí učit, ale musíme se také postarat o místa, chvíle a události, v nichž lidé zahlédnou krásu víry a zaslechnou v sobě výzvu otevřít se víře. Musíme v tom směru využívat všech možných prostředků: internetu, koncertů, svědectví křesťanů, kteří se z nějakého důvodu proslavili a jejich slova díky tomu získala na váze. Můžeme ale využívat také – proč ne – takzvané lidové zbožnosti. Jde o to, aby lidé získali zkušenost víry. Slovo samotné totiž už k současnému člověku nedoléhá.“

Po nedělní přestávce synoda zahájila druhý týden svého zasedání. Ještě stručně k sobotním tématům, o kterých referovalo patnáct přednášejících. Prvním z nich byl požadavek „křesťanského jara“, které by mělo – skrze novou evangelizaci – následovat arabskému jaru v blízkovýchodních a severoafrických zemích. Dalším tématem byla rodina jako domácí církev a mládež jako hlavní aktérka evangelizace. Synoda se  rovněž zajímala o základní církevní společenství a katechety, kteří jsou nezbytní zejména tam, kde se nedostává kněží. Požadovala pro ně lepší pracovní podmínky, stálý úřad v rámci církve a lepší ohodnocení jejich činnosti. Vyzval semináře k ekonomické soběstačnosti a rozvedeným katolíkům připomněl, že nejsou vyloučeni z církve. Synodní otcové položili důraz na vztah víry a dobročinnosti, které mají jít ruku v ruce. Synoda vyslovila svou blízkost a podporu Nigérii, vystavené atentátům islamistů ze sekty Boko Haram.

Další jednání synody zahájila výzva k míru v africkém Mali, zemi zmítané konfliktem mezi povstalci a provizorní vládou. Biskupové se vyjádřili o „neklidném čase“ pro Afriku, se kterým si Evropa však nijak nezadá. I na našem kontinentě totiž globalizace vede k novému mučednictví, netolerance vůči křesťanům je plíživá, avšak trvalá. Francouzský biskup Dominique Rey uvedl, že všichni pokřtění musí konvertovat, zejména však kněží a biskupové. Nová evangelizace totiž není slogan nebo katalog akcí. Na hrozící zadušení ve strnulosti, byrokratizaci a klerikalismu je nutno reagovat osobním posvěcením pastýřů. To se má podle něj opírat o koncilní texty a církevní magisterium.

Po prvním pražském blahořečení v rámci Roku víry bude v neděli 21. října Benedikt XVI. společně se synodními otci slavit kanonizační liturgii sedmi nových svatých – čtyř řeholníků a tří laiků. Svatořečena bude také vůbec první domorodá Indiánka sklonku 17. století, blahoslavená Kateřina Tekakwitha. „Lilie Mohavků“ byla před deseti lety patronkou Světových dní mládeže v Torontu.

Související články

Další aktuality

Pražská arcidiecéze vstupuje do nového roku s dvěma generálními vikáři

Od 17. ledna 2020 má pražská arcidiecéze dva generální vikáře. Pomocný biskup Mons. ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer, Th.D., se bude zaobírat kněžstvem, duchovním životem arcidiecéze, zdravotnictvím a posílením péče o farnosti. Mons. ThDr. Jan Balík, PhD., bude odpovídat za ekonomickou a hospodářskou činnost arcidiecéze a charitu.
17.01.2020

Programové tipy Radia Proglas na 4. týden 2020

V týdnu od 20. ledna se můžete těšit na premiérové Čtení na pokračování z knihy Radka Habáně Hádej, kdo se vrátil, nebo na speciální Myšlenky na den k týdnu modliteb za jednotu křesťanů.
17.01.2020

Open Doors: Každý osmý křesťan je pronásledovaný

260 milionů křesťanů bylo v minulém roce vystaveno nátlaku a násilí kvůli své víře. Píše o tom výroční zpráva evangelické nevládní organizace Open Doors.
17.01.2020

V americkém Texasu se bude konat děkovná mše za víru českých přistěhovalců

V kostele Svatého Cyrila a Metoděje v texaském městě Dubina (USA) bude celebrovat v pátek 14. února 2020 ve 14.00 hodin (den patroncinia kostela) mši svatou biskup Brendan Cahill z diecéze Victoria. K biskupovi se na mši připojí také kněží z České katolické nadace v Texasu - Czech Catholic Foundation of Texas (CCFT) a tři kněží z České republiky, kteří nyní působí v USA.
17.01.2020

Dokoledováno. Jubilejní Tříkrálová sbírka slibuje bohatý výnos. Děkujeme!

Papírové „tříkrálové“ koruny jsou složeny v skříních, královské pláště rozvěšeny na ramínka, alby vráceny do kostela. Letos je dokoledováno. Poslední tříkrálové koledníky s pokladničkami pro charitní Tříkrálovou sbírku bylo možné ještě tu a tam spatřit v pondělí a v úterý, teď už na obecních a městských úřadech probíhá rozpečeťování pokladniček a sčítání jejich obsahu. A dosavadní dílčí výsledky dávají tušit, že částka vybraná pro lidi v nouzi nejspíš překročí loňský rekord.
16.01.2020