Slavnostní mše svatá ukončila biskupskou synodu

Tisíce lidí se 28. října 2012 shromáždily ve Svatopetrské bazilice na mši svatou, jíž Benedikt XVI. zakončil třítýdenní biskupskou synodu ve Vatikánu. Cílem nové evangelizace, jež byla tématem synody, je zintenzivnit víru v těch zemích, kde křesťanství ztrácí sílu. A to tradičními pastoračními metodami i novou kreativitou.
Publikováno: 29. 10. 2012 13:36

Vatikán: Spolu se Svatým otcem závěrečnou liturgii koncelebrovalo 49 kardinálů a přibližně 200 biskupů ze všech částí světa. Zakončila synodu, při níž se po tři týdny pod vedením papeže radilo na 400 biskupů a pozvaných expertů z celého světa o možnostech a cestách, jak s novou dynamikou vnést do světa křesťanskou zvěst. Na konci třítýdenního jednání byl vypracován dvacetistránkový list s 58 doporučeními, z nichž Benedikt XVI. bude nyní připravovat apoštolskou exhortaci. Synoda končí ve chvíli, kdy církev vstupuje do Roku víry a 50 let po zahájení Druhého vatikánského koncilu chce oživit elán původní církve.

V těchto dnech skončila největší biskupská synoda, která se kdy ve Vatikánu sešla. Zástupci církve ze všech pěti kontinentů přinesli velké množství myšlenek a nápadů k nejrůznějším aspektům nové evangelizace. Nešlo přitom jen o nové strategie, protože evangelium samozřejmě není pouhý produkt, který by měl vstoupit do tržního systému, jak zdůraznili synodní otcové ve svém „Poselství Božímu lidu“.  Jejich záměrem bylo ve změněných společenských a kulturních podmínkách nacházet nové cesty k víře, ke Kristu a k církvi. Evangelium by mělo navázat větší dialog s kulturou, vědou, technikou, uměním a médii, ale i s ostatními náboženstvími.  

Zpočátku se pohled synody zaměřoval především na křesťanské západní země, v nichž se ztrácí význam víry a církve a „světlo víry slábne“, jak se vyjádřil Benedikt XVI. při závěrečné mši svaté. Brzy bylo zřetelné, že evangelizace je palčivým úkolem celé církve. A nová evangelizace má být „stálou misionářskou dimenzí církve“.

Církev se nemá nechat odstrašit pochmurnými scénami současného vývoje, znělo ústřední poselství synody. Není místo pro pesimismus. I nové výzvy dané globalizací, sekularizací, migračními vlnami či novodobou chudobou mohou být místy evangelizace. Svoboda, spojená se sekularizací, dává víře nové šance. Žít víru a svědčit s odvahou, důvěrou a odevzdaností.   

Ústředním místem evangelizace je podle názoru synody farnost. Sem spadají i aktivity malých skupin či společenství. Vedle klasické pastorace jsou žádány i nové formy misií. Synoda se zřetelně vyjádřila i k rámcovým podmínkám evangelizace. Církev a věřící by měli vyžadovat od politiky důraz na lidská práva a především náboženskou svobodu. Je třeba najít a využít možnosti evangelizace ve vzdělávacím systému. Migraci by měli lidé chápat jako oboustranné obohacení věřících různých tradic a kultur. Ve světě by měli vykonat svůj díl pro šíření pokoje a umíření, měli by vystupovat pro důstojné lidské podmínky. Sociální učení církve je k tomu úžasným nástrojem.  

V závěrečné homilii vyzdvihl Benedikt XVI. tři směry pastorace, které nastínila synoda. Náboženské obce by měly vhodnou katechezí provázet základní křesťanské svátosti – křest, biřmování a eucharistii. Klasická misijní práce je a zůstává úkolem církve a všech věřících. Mnoho lidí o Ježíši i evangeliu dosud neslyšelo a každý má na tuto zvěst právo – samozřejmě bez jakékoli formy proselytismu, jak se závěrem biskupové shodli. Církev by se měla podle Svatého otce obrátit především k vlažným pokřtěným: „Aby se znovu setkali s Kristem, znovu objevili radost víry a vrátili se k praktikování náboženství ve společenství věřících.“  

Biskupská synoda začala ve Vatikánu 7. října. Ačkoli nová evangelizace bude v různých zemích probíhat různě, papež zdůraznil, že Ježíšovo poselství zůstává stejné. Jsou to pouze různé nástroje či slovník, jak vysvětlit, proč je poselství důležité pro společnost a život jednotlivce.  

Související články

Další aktuality

Červená středa – připomínka pronásledovaných za víru – již zítra

Mezinárodní iniciativa Červená středa se letos v České republice uskuteční 25. listopadu již potřetí. Program v Praze začne konferencí v Karolinu o pronásledování pro víru ve světě, po ní bude následovat společná křesťansko-židovská modlitba a průvod kolem tří červeně nasvícených budov. Symbolem této iniciativy je nasvícení významných budov na červeno, což odkazuje na utrpení pronásledovaných pro víru. Akci organizuje společně Česká biskupská konference s Ekumenickou radou církví v ČR, Federací židovských obcí v ČR a Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku.
24.11.2020

Vyjádření Stálé rady ČBK k situaci kolem Rady České televize

Přinášíme vyjádření Stálé rady ČBK k situaci ohledně Rady České televize:
24.11.2020

Ekumenická rada církví zvolila generálního sekretáře

Valné shromáždění ekumenické rady církví na svém jednání dnes, 24. 11. 2020, zvolilo generálním sekretářem na další čtyři roky Petra Jan Vinše.
24.11.2020

Papež lékařům: Jste neoslavovanými hrdiny pandemie

Papež František prostřednictvím krátkého videa oslovil lékaře a ošetřovatele ve svojí vlasti u příležitosti tamějšího Dne ošetřovatelů (21.11.) a Dne lékařů (3. 12.), připadajích na tyto dny.
24.11.2020

P. Stanislav Přibyl zve na Červenou středu

„Náboženská svoboda, svoboda vyznání, je sice základní lidské právo, ale není zdaleka samozřejmostí,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference. Proto si oběti pronásledování pro víru ve světě připomeneme již tuto středu, na Červenou středu, 25. listopadu.
24.11.2020