Konference ukázala slabiny i možnosti spolupráce církví a hasičů

Pod názvem "Unášeni větrem, zmítáni bouří: Na jedné lodi" proběhla 16. listopadu 2012 na Evangelické teologické fakultě UK v Praze mezioborová konference k desetiletí smlouvy o spolupráci mezi státem a církvemi při neštěstích. V první části se věnovala smlouvě a v druhé obsahu pojmu „duchovní pomoc“.
Publikováno: 19. 11. 2012 15:35

Praha: Po úvodním rituálu se sfouknutím symbolických deseti svíček, na němž se podílel jako čestný host bývalý generální ředitel HZS ČR Miroslav Štěpán, navrhl v úvodním příspěvku Karel Šimr rozlišení pojmů náboženská a duchovní pomoc a na příkladu vzpomínkové bohoslužby po tragické dopravní nehodě představil příklad dlouhodobé duchovní pomoci v podobě obřadu.

Následovala panelová diskuse mezi tehdejšími a současnými zástupci smluvních stran. Okolnosti vzniku smlouvy o spolupráci při přípravě a realizaci opatření v oblasti ochrany obyvatelstva, zejména humanitární, psychologické a duchovní pomoci mezi Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR, Ekumenickou radou církví a Českou biskupskou konferencí připomněli za signatáře bývalý předseda ERC Vladislav Volný a jeho protějšek na straně GŘ HZS ČR Miroslav Štěpán. Diskuse se dále účastnili současní generální sekretáři ERC a ČBK, Sandra Silná a Tomáš Holub, i tvůrkyně psychologické služby u hasičů a policie Marie Sotolářová. Sandra Silná představila strukturu Ekumenické rady církví a potvrdila, že záleží na představitelích jednotlivých církví, zda smlouvu uvedou v život v konkrétních církevních komunitách. Tomáš Holub položil důraz na rámcovost a obecnost dohody, která spíše vytváří pole pro další rozvoj spolupráce. Miroslav Štěpán při hodnocení dohody například zmínil, že se nepodařilo zapojení místních církevních komunit a duchovních. Jako možnost prohloubení spolupráce na lokální úrovni vidí zapojení farností a sborů do přípravy na mimořádné události a do součinnostních cvičení. Zdůraznil, že se jedná o dlouhodobou smlouvu o krátkodobé pomoci.

V odpolední části konference seznámil zaplněnou velkou posluchárnu fakulty Luboš Votípka z GŘ HZS ČR se současným pojetím ochrany obyvatelstva. Připomněl především zakotvení náboženské pomoci v Dodatkových protokolech k Ženevským konvencím. Evangelický teolog Ondřej Kolář představil základní teologické koncepty vztahu státu a církve a promítl je do oblasti spolupráce po neštěstích. Pojednal též cestu apoštola Pavla na rozbouřeném mostě v roli vězně, který s ostatními sdílel blízkost smrti a vedl je cestou prvních duchovních pomocí (varování, odhodlanosti, iniciativy, odvahy, otevírání nových horizontů, uskutečnění krizového rituálu, zachování chladné hlavy v panice). Rozhodně ji „neposkytoval“. Duchovní by měl jít tam, kam nikdo nechce, a hledat ospravedlnění neúspěšného. Zdůraznil, že církev má ve vztahu ke státu spolupracovat a zároveň plnit svou kritickou funkci, nemá se s ním však míjet. Michal Umlauf z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pojal ve svém referátu duchovní péči jako pomoc člověku k rozvinutí jeho lidství.

Závěrečná práce ve skupinkách přinesla zjištění, že duchovní pomoc lze pěstovat na úrovni angažovanosti duchovního pro místo, kde žije; angažovanosti církevních sborů i farností a lidí z nich tamtéž; první duchovní pomoci občanské a v prostředí charitativních organizací někdy též profesionální. Obsahově se diskutující shodli na tom, že v době dopadu nepříznivé události nám lidem jde především o blízkost a porozumění. Z oblasti specificky duchovní vzájemné pomoci o modlitbu, rituály a otázky po vině, smyslu, řádu.

Jádro těžkopádnosti při  hledání společné řeči viděli účastníci v setkání odlišných oblastí praxe a též v napětí mezi jazykem představitelů institucí a jazykem angažovaných občanů. Výrazně chyběl hlas lidí "zdola" a těch, kdo by smlouvou a jejím naplňováním dnes "žili". Dohoda přesto může sloužit jako důležitá opora pro porozumění dvou světů, budou-li mít ochotu spolupracovat, což znamená i vzdělávat se. Obor od vzniku smlouvy na obou stranách skokově pokročil.

Konferenci pořádala Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Cyrilometodějskou teologickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, Hasičským záchranným sborem České republiky, Psychosociálním intervenčním týmem České republiky a Spolkem krizovců a humanitářů.

Související články

Další aktuality

Katolický týdeník: Při papežské mši bude kříž z Česka

Při návštěvě Slovenska (12.–15. září) by měl papež František sloužit poslední den mši svatou v Šaštíně, kam zamíří i naši biskupové. Na pódiu bude navíc umístěn kříž z trámů tornádem poničeného kostela z Moravské Nové Vsi.
28.07.2021

Sestra Francine, unesená v Konžské demokratické republice, je opět svobodná

Sestra Francine, která byla unesená na východě Konžské demokratické republiky, je opět svobodná, informovala o tom organizace Církev v nouzi. Fyzicky je v pořádku, ale je traumatizována. Další informace o pozadí jejího únosu a rychlého propuštění nejsou známé.
28.07.2021

Emeritní papež Benedikt: Učení se musí rozvíjet ve víře a z víry

Emeritní papež Benedikt varuje před „útěkem k pouhému učení“ v náboženském životě. Víra se musí osvědčit a růst v kontaktu s realitou, napsal pro německý časopis Herder Korrespondenz v rozhovoru u příležitosti 70. výročí svého kněžského svěcení.
28.07.2021

Prohlášení předsedy ČBK k některým kandidaturám do poslanecké sněmovny

Přinášíme prohlášení předsedy ČBK Mons. Jana Graubnera, arcibiskupa olomouckého, k některým kandidaturám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
27.07.2021

20. svatoanenské zahradní slavnosti v Domově sv. Josefa ve Dvoře Králové nad Labem zbouraly bariéry mezi světem zdravých a hendikepovaných

Domov sv. Josefa ve Dvoře Králové nad Labem uspořádal tuto sobotu 24. července 2021 již 20. svatoanenské zahradní slavnosti aneb slavnosti bez bariér. Jednalo se o jubilejní akci na pomoc potřebným lidem s roztroušenou sklerózou. Účastnil se jich také kardinál Dominik Duka a bývalý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který také touto nemocí trpí.
27.07.2021