Konference ukázala slabiny i možnosti spolupráce církví a hasičů

Pod názvem "Unášeni větrem, zmítáni bouří: Na jedné lodi" proběhla 16. listopadu 2012 na Evangelické teologické fakultě UK v Praze mezioborová konference k desetiletí smlouvy o spolupráci mezi státem a církvemi při neštěstích. V první části se věnovala smlouvě a v druhé obsahu pojmu „duchovní pomoc“.
Publikováno: 19. 11. 2012 16:35

Praha: Po úvodním rituálu se sfouknutím symbolických deseti svíček, na němž se podílel jako čestný host bývalý generální ředitel HZS ČR Miroslav Štěpán, navrhl v úvodním příspěvku Karel Šimr rozlišení pojmů náboženská a duchovní pomoc a na příkladu vzpomínkové bohoslužby po tragické dopravní nehodě představil příklad dlouhodobé duchovní pomoci v podobě obřadu.

Následovala panelová diskuse mezi tehdejšími a současnými zástupci smluvních stran. Okolnosti vzniku smlouvy o spolupráci při přípravě a realizaci opatření v oblasti ochrany obyvatelstva, zejména humanitární, psychologické a duchovní pomoci mezi Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR, Ekumenickou radou církví a Českou biskupskou konferencí připomněli za signatáře bývalý předseda ERC Vladislav Volný a jeho protějšek na straně GŘ HZS ČR Miroslav Štěpán. Diskuse se dále účastnili současní generální sekretáři ERC a ČBK, Sandra Silná a Tomáš Holub, i tvůrkyně psychologické služby u hasičů a policie Marie Sotolářová. Sandra Silná představila strukturu Ekumenické rady církví a potvrdila, že záleží na představitelích jednotlivých církví, zda smlouvu uvedou v život v konkrétních církevních komunitách. Tomáš Holub položil důraz na rámcovost a obecnost dohody, která spíše vytváří pole pro další rozvoj spolupráce. Miroslav Štěpán při hodnocení dohody například zmínil, že se nepodařilo zapojení místních církevních komunit a duchovních. Jako možnost prohloubení spolupráce na lokální úrovni vidí zapojení farností a sborů do přípravy na mimořádné události a do součinnostních cvičení. Zdůraznil, že se jedná o dlouhodobou smlouvu o krátkodobé pomoci.

V odpolední části konference seznámil zaplněnou velkou posluchárnu fakulty Luboš Votípka z GŘ HZS ČR se současným pojetím ochrany obyvatelstva. Připomněl především zakotvení náboženské pomoci v Dodatkových protokolech k Ženevským konvencím. Evangelický teolog Ondřej Kolář představil základní teologické koncepty vztahu státu a církve a promítl je do oblasti spolupráce po neštěstích. Pojednal též cestu apoštola Pavla na rozbouřeném mostě v roli vězně, který s ostatními sdílel blízkost smrti a vedl je cestou prvních duchovních pomocí (varování, odhodlanosti, iniciativy, odvahy, otevírání nových horizontů, uskutečnění krizového rituálu, zachování chladné hlavy v panice). Rozhodně ji „neposkytoval“. Duchovní by měl jít tam, kam nikdo nechce, a hledat ospravedlnění neúspěšného. Zdůraznil, že církev má ve vztahu ke státu spolupracovat a zároveň plnit svou kritickou funkci, nemá se s ním však míjet. Michal Umlauf z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pojal ve svém referátu duchovní péči jako pomoc člověku k rozvinutí jeho lidství.

Závěrečná práce ve skupinkách přinesla zjištění, že duchovní pomoc lze pěstovat na úrovni angažovanosti duchovního pro místo, kde žije; angažovanosti církevních sborů i farností a lidí z nich tamtéž; první duchovní pomoci občanské a v prostředí charitativních organizací někdy též profesionální. Obsahově se diskutující shodli na tom, že v době dopadu nepříznivé události nám lidem jde především o blízkost a porozumění. Z oblasti specificky duchovní vzájemné pomoci o modlitbu, rituály a otázky po vině, smyslu, řádu.

Jádro těžkopádnosti při  hledání společné řeči viděli účastníci v setkání odlišných oblastí praxe a též v napětí mezi jazykem představitelů institucí a jazykem angažovaných občanů. Výrazně chyběl hlas lidí "zdola" a těch, kdo by smlouvou a jejím naplňováním dnes "žili". Dohoda přesto může sloužit jako důležitá opora pro porozumění dvou světů, budou-li mít ochotu spolupracovat, což znamená i vzdělávat se. Obor od vzniku smlouvy na obou stranách skokově pokročil.

Konferenci pořádala Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Cyrilometodějskou teologickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, Hasičským záchranným sborem České republiky, Psychosociálním intervenčním týmem České republiky a Spolkem krizovců a humanitářů.

Související články

Další aktuality

Skončilo 120. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska jednali na 120. plenárním zasedání, které se konalo na Svatém Hostýně. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených, sestra Krista Chládková a arciopat Prokop Siostrzonek.
23.10.2019

Pozdrav českých a moravských biskupů věřícím

Biskupové Čech, Moravy a Slezska vydali ze svého 120. zasedání na Svatém Hostýně pozdrav věřícím:
23.10.2019

Papež František: Církev musí být církví s otevřenými dveřmi

Středeční generální audience pokračovala katechezí věnované 15. kapitole Skutků apoštolů a nesla název „Bůh otevřel pohanům dveře víry. (Sk 14,27) Poslání Pavla a Barnabáše a Jeruzalémský koncil“. Papež František zdůraznil povahu církve, která má být stále na cestě, otevřená pro všechny a řídit se principem synodality.
23.10.2019

Poděkování signatářům petice za záchranu domácí zdravotní péče

Čeští a moravští biskupové dnes v rámci plenárního zasedání na Svatém Hostýně oficiálně poděkovali signatářům petice Charity ČR za záchranu zdravotní domácí péče:
23.10.2019

Statistika světové katolické církve za rok 2017

Vatikánská zpravodajská agentura Fides představila ku příležitosti 93. světového dne misií statistiky dle ročenky katolické církve Annuarium Statisticum Ecclesiae aktualizované k 31.12.2017. Celosvětově stoupl počet obyvatel (7.408.374.000) i katolíků (1.313.278.000), zatímco počet kněží klesá (414.582), na jednoho kněze připadá 3.168 katolíků. Stoupající tendenci má v posledních letech počet trvalých jáhnů (46.894), a to především Americe a Evropě, naopak počet řeholníků (51.535) a řeholnic (648.910) klesá.
23.10.2019