Konference ukázala slabiny i možnosti spolupráce církví a hasičů

Pod názvem "Unášeni větrem, zmítáni bouří: Na jedné lodi" proběhla 16. listopadu 2012 na Evangelické teologické fakultě UK v Praze mezioborová konference k desetiletí smlouvy o spolupráci mezi státem a církvemi při neštěstích. V první části se věnovala smlouvě a v druhé obsahu pojmu „duchovní pomoc“.
Publikováno: 19. 11. 2012 15:35

Praha: Po úvodním rituálu se sfouknutím symbolických deseti svíček, na němž se podílel jako čestný host bývalý generální ředitel HZS ČR Miroslav Štěpán, navrhl v úvodním příspěvku Karel Šimr rozlišení pojmů náboženská a duchovní pomoc a na příkladu vzpomínkové bohoslužby po tragické dopravní nehodě představil příklad dlouhodobé duchovní pomoci v podobě obřadu.

Následovala panelová diskuse mezi tehdejšími a současnými zástupci smluvních stran. Okolnosti vzniku smlouvy o spolupráci při přípravě a realizaci opatření v oblasti ochrany obyvatelstva, zejména humanitární, psychologické a duchovní pomoci mezi Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR, Ekumenickou radou církví a Českou biskupskou konferencí připomněli za signatáře bývalý předseda ERC Vladislav Volný a jeho protějšek na straně GŘ HZS ČR Miroslav Štěpán. Diskuse se dále účastnili současní generální sekretáři ERC a ČBK, Sandra Silná a Tomáš Holub, i tvůrkyně psychologické služby u hasičů a policie Marie Sotolářová. Sandra Silná představila strukturu Ekumenické rady církví a potvrdila, že záleží na představitelích jednotlivých církví, zda smlouvu uvedou v život v konkrétních církevních komunitách. Tomáš Holub položil důraz na rámcovost a obecnost dohody, která spíše vytváří pole pro další rozvoj spolupráce. Miroslav Štěpán při hodnocení dohody například zmínil, že se nepodařilo zapojení místních církevních komunit a duchovních. Jako možnost prohloubení spolupráce na lokální úrovni vidí zapojení farností a sborů do přípravy na mimořádné události a do součinnostních cvičení. Zdůraznil, že se jedná o dlouhodobou smlouvu o krátkodobé pomoci.

V odpolední části konference seznámil zaplněnou velkou posluchárnu fakulty Luboš Votípka z GŘ HZS ČR se současným pojetím ochrany obyvatelstva. Připomněl především zakotvení náboženské pomoci v Dodatkových protokolech k Ženevským konvencím. Evangelický teolog Ondřej Kolář představil základní teologické koncepty vztahu státu a církve a promítl je do oblasti spolupráce po neštěstích. Pojednal též cestu apoštola Pavla na rozbouřeném mostě v roli vězně, který s ostatními sdílel blízkost smrti a vedl je cestou prvních duchovních pomocí (varování, odhodlanosti, iniciativy, odvahy, otevírání nových horizontů, uskutečnění krizového rituálu, zachování chladné hlavy v panice). Rozhodně ji „neposkytoval“. Duchovní by měl jít tam, kam nikdo nechce, a hledat ospravedlnění neúspěšného. Zdůraznil, že církev má ve vztahu ke státu spolupracovat a zároveň plnit svou kritickou funkci, nemá se s ním však míjet. Michal Umlauf z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pojal ve svém referátu duchovní péči jako pomoc člověku k rozvinutí jeho lidství.

Závěrečná práce ve skupinkách přinesla zjištění, že duchovní pomoc lze pěstovat na úrovni angažovanosti duchovního pro místo, kde žije; angažovanosti církevních sborů i farností a lidí z nich tamtéž; první duchovní pomoci občanské a v prostředí charitativních organizací někdy též profesionální. Obsahově se diskutující shodli na tom, že v době dopadu nepříznivé události nám lidem jde především o blízkost a porozumění. Z oblasti specificky duchovní vzájemné pomoci o modlitbu, rituály a otázky po vině, smyslu, řádu.

Jádro těžkopádnosti při  hledání společné řeči viděli účastníci v setkání odlišných oblastí praxe a též v napětí mezi jazykem představitelů institucí a jazykem angažovaných občanů. Výrazně chyběl hlas lidí "zdola" a těch, kdo by smlouvou a jejím naplňováním dnes "žili". Dohoda přesto může sloužit jako důležitá opora pro porozumění dvou světů, budou-li mít ochotu spolupracovat, což znamená i vzdělávat se. Obor od vzniku smlouvy na obou stranách skokově pokročil.

Konferenci pořádala Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Cyrilometodějskou teologickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, Hasičským záchranným sborem České republiky, Psychosociálním intervenčním týmem České republiky a Spolkem krizovců a humanitářů.

Související články

Další aktuality

Papež František: Bible je místo, kde se Bůh setkává s člověkem

Při pravidelné středeční audienci, vysílané z knihovny Apoštolského paláce, pokračoval papež František v cyklu katechezí o modlitbě. Tentokrát zaměřil svou promluvu na důležitost Písma svatého v životě modlitby.
27.01.2021

Byla zveřejněna hymna Světových dnů mládeže v Lisabonu 2023

U příležitosti druhého výročí od závěrečné mše 34. světového dne mládeže, které se konaly v Panamě, představili organizátoři oficiální hymnu příštího setkání, které by se mělo uskutečnit v roce 2023 v portugalském Lisabonu.
27.01.2021

Katolický týdeník: Řeholníci a řeholnice ukazují směr

O svátku Uvedení Páně do chrámu 2. února si připomeneme Den zasvěcených osob. Tedy těch, kdo zaslechli Boží hlas a neváhali jej následovat. Jejich kroky prošlapávají cestu i nám, ukazují směr našeho pozemského putování.
27.01.2021

25. světový den zasvěcených osob

Na svátek Uvedení Páně do chrámu (lidově Hromnice), který připadá na 2. února, slavíme Světový den zasvěcených osob. Papež Jan Pavel II. v roce 1997 spojil tento liturgický svátek, který připomíná Ježíšovo zasvěcení, s připomínkou těch, kdo v církvi zasvěcují svůj život celoživotní službě Bohu i lidstvu. U příležitosti 25. výročí toho svátku přinášíme pracovní překlad dopisu Kongregace pro společnosti zasvěceného života a společnosti apoštolského života určený všem zasvěceným osobám.
27.01.2021

Audiokniha Christus Vivit

Vznikla audioverze populární apoštolské exhortace Christus Vivit.
26.01.2021