Řecko-katoličtí biskupové na setkání v Chorvatsku

Na 60 biskupů a dalších odborníků se sešlo 22. – 25. listopadu 2012 na 15. výročním zasedání biskupů katolických církví východního obřadu, které se konalo na pozvání križevského biskupa Mgr. Nikoly Kekiće a pod záštitou Rady evropských biskupských konferencí (CCEE) v chorvatském Záhřebu a Križevci. Během pracovního setkání se biskupové věnovali především specifickému přínosu, kterým katolické církve východního ritu mohou přispět ke společnému světovému poslání církve s ohledem na Druhý vatikánský koncil, novou evangelizaci a Rok víry.  Biskupové rovněž poděkovali Svatému otci za jeho podporu liturgické, teologické a kulturní tradice katolických církví východního obřadu.

Záhřeb: Setkání začalo mší svatou, kterou sloužil kardinál Josip Bozanić, záhřebský arcibiskup, v přítomnosti chorvatského apoštolského nuncia Mgr. Vita d´Errica. „Chceme upozornit na jednu, svatou, katolickou a apoštolskou církev, kterou vede v Římě Svatý otec,“ řekl biskup Kekić. Během bohoslužby se hovořilo chorvatsko-glagolsky, aby se poukázalo na zvláštní vztah Chorvatska k ostatním východním tradicím. Tuto starochorvatskou řeč, jež patří mezi nejstarší, rozvinuli v 9. století misionáři Cyril a Metoděj, kteří sehráli významnou roli v evangelizaci slovanských národů.    

Setkání bylo letos do Chorvatska situováno i z důvodu 400. výročí obnovené jednoty řeckokatolické církve s Římem. Eparchie v Križevci patří k záhřebskému arcibiskupství. Sídlo eparchie leží zhruba 40 km od Záhřebu. Nachází se tu řeckokatolická katedrála Nejsvětější Trojjedinosti. Území je rozděleno na 44 farností. Po rozpadu Jugoslávie byl pro Makedonii vyčleněn samostatný apoštolský exarchát, další exarcháty vznikly pro Srbsko a Černou Horu. Dnes se území pravomoci križevského biskupa vztahuje na všechny řeckokatolické věřící v Chorvatsku, Bosně-Hercegovině a Slovinsku – tři národy se třemi odlišnými obyvateli a tradicemi. Eparchie dnes čítá na 22 000 věřících.

Kardinál Péter Erdö, předseda CCEE, ve svém poselství přítomným připomněl, jak důležitá jsou tato setkání „jako místa společenství a svědectví víry“. Dále zdůraznil společné angažmá, díky němuž jsou tradice katolických církví východního ritu „mezi věřícími a klérem dalekoširoko známější a oblíbenější“.

Jedním z témat byl přínos řeckokatolíků Druhému vatikánskému koncilu. Z 2200 synodních otců přítomných na koncilu jich bylo 200 východního obřadu. Svůj přínos dokázali již v přípravné fázi, během diskuzí i při zpracování závěrečných dokumentů. A to především dvou z nich: Orientalium Ecclesiarum – o poslání východních církví a Unitatis Redintegratio – o dialogu s ostatními křesťanskými církvemi. Oba dokumenty byly inspirovány konstitucí Lumen gentium. Biskupové se zabývali otázkami dneška, které jsou inspirovány právě doporučeními koncilní doby. Např. Jakou roli hrají dnes východní církve v ekumenickém dialogu? Či: Jak by se dal zdůraznit jejich přínos, když i uvnitř církve stále panuje určitá nevědomost o liturgických, teologických a kulturních tradicích církví tohoto ritu apod.

Především byl oceněn příspěvek Mgr. Cyrila Vasil´a, sekretáře Kongregace východních církví, který nastínil proces, jež vedl mj. k sestavení Kodexu kánonů východních církví v roce 1990. Kodex je unikátní v historii církve. Rumunský biskup Mgr. Virgil Bercea se zase zúčastnil poslední biskupské synody o nové evangelizaci. Biskupové se tam společně zamýšleli nad tím, jak v současném socio-kulturním kontextu nejlépe zvěstovat Krista. Přínos východních církví nové evangelizaci navazuje na model sv. Cyrila a Metoděje, kteří byli hnáni hlubokou spiritualitou, požadovali liturgii v jazyce lidu a byli věrni Svatému otci. Dnes na to navazuje martyrium mnoha biskupů, kněží a věřících, kteří se obětují v současné antropologické krizi bránící lidem vidět smysl své vlastní existence. Tyto nové výzvy pastorace potřebují přiměřená a autentická řešení.

Na setkání byl prezentován i nový katechismus řeckokatolické církve na Ukrajině. Je to poprvé, co řeckokatolická církev disponuje vlastním katechismem. Jeho příprava trvala 10 let a vyžadovala přispění celé církve. Podle vladyky Svjatislava Ševčuka by mělo vydání podpořit všechny tamní věřící, aby více poznávali víru v Boha a pozvali ji do svého života.

V neděli 24. listopadu přijal účastníky zasedání chorvatský prezident Ivo Josipović, odpoledne navštívili mariánské poutní místo Marija Bistrica.  Příští setkání tohoto druhu se na pozvání košického biskupa Mgr. Milana Chautura uskuteční v říjnu 2013 na Slovensku, které si bude rovněž připomínat cyrilometodějskou misii.