Církev vstupuje do adventní doby

V neděli 2. prosince 2012 začíná adventní doba a spolu s ní i nový liturgický rok. Co vlastně advent znamená?
Publikováno: 30. 11. 2012 16:00

Doslova znamená latinské slovo “adventus” příchod. V křesťanském významu jde tedy o příchod Ježíše Krista. Advent je přitom pro křesťany spojen jednak s očekáváním slavnosti Ježíšova narození, jednak s očekáváním jeho druhého příchodu na konci časů – parúsie.

Historie adventu sahá až do 5. století do Itálie. Zatímco zde byl advent chápán jako doba přípravy na oslavy Narození Páně, v Galii byl pojímán jako příprava na druhý příchod Kristův. V prvních staletích se na Západě slavil také různý počet adventních nedělí, a to mezi čtyřmi až šesti. Počet čtyř adventních nedělí se prosadil až v 10. – 11. století. Například Pravoslavná církev však dodržuje šestitýdenní advent dodnes.

Advent začíná první nedělí adventní, která spadá do doby mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Advent pak končí se západem slunce o Štědrém večeru. Liturgickou barvou adventu je fialová.

Adventní věnec

Adventní doba je také neodmyslitelně spojena s tzv. adventními věnci. Jaká je symbolika věnce se čtyřmi svícemi, které v adventní době postupně zapalujeme? Podle dnes zřejmě nejrozšířenější teorie byla tradice adventních věnců založena v prvé polovině 19. století německým protestantským teologem Johannem Hinrichem Wichernem v přístavním městě Hamburku. Wichern zde založil školu pro chudé děti a ty na něj v předvánoční době ustavičně dotírali otázkou: kdy už budou Vánoce? Rozhodl se to tedy dětem znázornit a vyrobil pro ně jakéhosi předchůdce dnešních adventních věnců: dřevěné kolo osázel devatenácti červenými a čtyřmi bílými svícemi a každý den jednu z nich zapálil. V neděli vždy bílou svíci. Postupně se tento zvyk – různě modifikovaný – uchytil nejen v Hamburku, ale i v ostatních protestantských částech Německa, a nakonec i v katolických regionech.

Adventní věnec symbolizuje Kristův kříž, který šíří požehnání do čtyř světových stran. Kruh věnce je zase symbolem Boží věčnosti. Čtyři svíčky představují čtyři týdny, jež předcházejí Vánocům, jejich světlo pak samotného Krista, který je světlem světa.

Související články

Další aktuality

Rozhovor s velvyslancem Václavem Kolajou v italském tisku

Tento týden publikovala italská tisková agentura ACI Stampa v souvislosti s blížícím se výročím sametové revoluce a českou národní poutí do Říma obsáhlý rozhovor s českým velvyslancem ve Vatikánu Václavem Kolajou. Jakým způsobem fungovaly vztahy mezi Svatým stolcem a Československem v období komunismu? A proč si v době železné opony Československo vysloužilo titul jednoho z nejvíce protikatolicky zaměřených států? To jsou některé z otázek, na které český velvyslanec odpovídal.
16.08.2019

Tři novici Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele složili dočasné sliby

Během včerejší slavnosti Nanebevzetí Panny Marie složili v bazilice na Svaté Hoře u Příbrami novici br. Pavel Hodousek, P. Jan Kuník a br. Lukáš Michalovič do rukou provinciála Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele P. Václava Hypiusa dočasné sliby čistoty, chudoby a poslušnosti.
16.08.2019

Programové tipy Radia Proglas na 34. týden 2019

V týdnu od 19. srpna se můžete například těšit na reportáž o kurzu přežití, který absolvovali výherci soutěže Hrdina Barvínku, nebo na rozhovor s Mons. Václavem Malým k připomínce 21. srpna 1968.
15.08.2019

Nanebevzetí Panny Marie slavíme již více než 16 století

Na dnešní den 15. srpna připadá Slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Odkdy a proč si vlastně tento svátek připomínáme? Jak se na tuto skutečnost dívají jiné církve?
15.08.2019

Biskup Vlastimil Kročil: Novému proboštu vyprošuji od Boha milost a sílu

Ve středu 14. 8. 2019 uvedl diecézní biskup Vlastimil Kročil vikáře Ivo Prokopa do úřadu jindřichohradeckého probošta. V úřadu chce nový probošt navázat na službu předchůdců.
15.08.2019