Církev vstupuje do adventní doby

V neděli 2. prosince 2012 začíná adventní doba a spolu s ní i nový liturgický rok. Co vlastně advent znamená?
Publikováno: 30. 11. 2012 16:00

Doslova znamená latinské slovo “adventus” příchod. V křesťanském významu jde tedy o příchod Ježíše Krista. Advent je přitom pro křesťany spojen jednak s očekáváním slavnosti Ježíšova narození, jednak s očekáváním jeho druhého příchodu na konci časů – parúsie.

Historie adventu sahá až do 5. století do Itálie. Zatímco zde byl advent chápán jako doba přípravy na oslavy Narození Páně, v Galii byl pojímán jako příprava na druhý příchod Kristův. V prvních staletích se na Západě slavil také různý počet adventních nedělí, a to mezi čtyřmi až šesti. Počet čtyř adventních nedělí se prosadil až v 10. – 11. století. Například Pravoslavná církev však dodržuje šestitýdenní advent dodnes.

Advent začíná první nedělí adventní, která spadá do doby mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Advent pak končí se západem slunce o Štědrém večeru. Liturgickou barvou adventu je fialová.

Adventní věnec

Adventní doba je také neodmyslitelně spojena s tzv. adventními věnci. Jaká je symbolika věnce se čtyřmi svícemi, které v adventní době postupně zapalujeme? Podle dnes zřejmě nejrozšířenější teorie byla tradice adventních věnců založena v prvé polovině 19. století německým protestantským teologem Johannem Hinrichem Wichernem v přístavním městě Hamburku. Wichern zde založil školu pro chudé děti a ty na něj v předvánoční době ustavičně dotírali otázkou: kdy už budou Vánoce? Rozhodl se to tedy dětem znázornit a vyrobil pro ně jakéhosi předchůdce dnešních adventních věnců: dřevěné kolo osázel devatenácti červenými a čtyřmi bílými svícemi a každý den jednu z nich zapálil. V neděli vždy bílou svíci. Postupně se tento zvyk – různě modifikovaný – uchytil nejen v Hamburku, ale i v ostatních protestantských částech Německa, a nakonec i v katolických regionech.

Adventní věnec symbolizuje Kristův kříž, který šíří požehnání do čtyř světových stran. Kruh věnce je zase symbolem Boží věčnosti. Čtyři svíčky představují čtyři týdny, jež předcházejí Vánocům, jejich světlo pak samotného Krista, který je světlem světa.

Související články

Další aktuality

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020

Ve Zlíně se uskuteční benefičně-evangelizační akce s názvem MILOVANÉ MĚSTO

Nadační fond Credo zve na benefičně-evangelizační večer Milované město, který se uskuteční 19. července 2020 na náměstí Míru ve Zlíně. Program bude probíhat od 16:00 do 19:00 se vstupem pro všechny zdarma.
07.07.2020

Přímé přenosy bohoslužeb od 7. do 12. července 2020

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
07.07.2020

Svátost manželství: Zamyšlení olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera

„Spokojený je, kdo naplnil svůj program udělat druhého šťastným. Kdo nečekal nic pro sebe a toužil jen rozdávat, je vždy spokojený, protože nakonec dostal víc, než čekal," uvádí arcibiskup olomoucký a předseda ČBK Jan Graubner ve svém zamyšlení nad významem svátosti manželství v souvislosti s blížící se připomínkou svatých manželů Ludvíka a Zélie Martinových, rodičů sv. Terezie z Lisieux.
07.07.2020