Vladyka Ivan Ljavinec odešel na věčnost

Dne 9. prosince 2012 odevzdal svou duši Stvořiteli emeritní apoštolský exarcha pro katolíky byzantského obřadu v České republice Mons. Ivan Ljavinec. Rozloučení proběhne ve středu 12. prosince v 10.00 hodin v chrámě sv. Klimenta v Praze.  
Publikováno: 10. 12. 2012 10:06

Mons. Ivan Ljavinec se narodil 18. dubna 1923 ve Volovci na Podkarpatské Rusi v rodině učitele s devíti dětmi. Maturoval na ruském gymnáziu v Mukačevě. Teologii studoval v Užhorodě a ve Vídni. Kněžské svěcení přijal z rukou prešovského řeckokatolického biskupa Pavla Gojdiče 28. července 1946. Po ruské okupaci Podkarpatské Rusi se nemohl vrátit do své mateřské diecéze, a proto zůstal v Prešově, kde se stal sekretářem biskupa Gojdiče a zároveň byl redaktorem časopisů Blahovistnik a Zorja. V září 1949 byl jmenován spirituálem tamního kněžského semináře.

Po násilné likvidaci řeckokatolické církve v Československu komunistickým režimem v roce 1950 a po uvěznění biskupa Gojdiče, jmenoval internovaný světící biskup prešovský Vasil Hopko generálním vikářem s mimořádnými pravomocemi právě o. Ivana Ljavince, který působil tajně. V roce 1955 byl zatčen a o rok později ve vykonstruovaném procesu spolu s dalšími šestnácti obžalovanými odsouzen na čtyři roky do vězení. Po propuštění, kvůli zákazu pobytu v košickém a prešovském kraji, začal pracovat v Praze v dělnických profesích, mj. i jako popelář, topič, průvodčí. Ale i tak pokračoval dále ve svém pověření od biskupa Gojdiče k oživení řeckokatolické církve. Ve spolupráci s pražským arcibiskupem Tomáškem organizoval celostátní petiční akci na obnovu činnosti řeckokatolické církve. Na základě této akce byla obnovena její činnost. V dubnu 1969 pak byl jmenován farářem řeckokatolické farnosti u sv. Klimenta v Praze. V lednu 1993 se stal biskupským vikářem řeckokatolické církve v České republice.

Na území České republiky papež Jan Pavel II. bulou ze dne 15. března 1996 ustanovil Apoštolský exarchát pro katolíky byzantsko-slovanského obřadu a Mons. Ivana Ljavince jmenoval prvním apoštolským exarchou a titulárním biskupem akalissenským. Dne 30. března 1996 v Římě v bazilice svatého Klimenta přijal biskupské svěcení. Ve funkci apoštolského exarchy působil do roku 2003, kdy byl 24. dubna emeritován.

Poslední léta svého života strávil v Domově sv. Alžbety v Žernůvce u Brna, kde i v pokoji dopoledne při svaté mši opustil tento svět a odebral se na věčnost.

 

Soubory ke stažení

Související články

Další aktuality

Nedělní videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti

Přinášíme vám nový díl nedělního videokázání P. Romana Vlka na tuto neděli.
20.06.2021

Robert Schuman, otec evropské jednoty, se stává ctihodným

Papež schválil vyhlášení dekretu, který uznává hrdinské ctnosti francouzského státníka. Uznáním mučednictví bude blahořečeno deset řeholnic, které byly na konci druhé světové války v Polsku zabity sovětskými vojáky.
19.06.2021

Covid a zdravotní postižení – nová nóta Papežské akademie Pro život

Rozhodnutí, která se týkají osob se zdravotním postižením, nejprve vyžadují naslouchání jeho nositelům. Církev by měla vypracovat magisterium o těchto otázkách, upozorňuje nová nóta Papežské akademie pro život, která nese název: „Přátelství se zdravotně postiženými lidmi: začátek nového světa“ s podtitulem „Poučení ze zkušeností osob se zdravotním postižením a jejich pečovatelů během pandemie Covidu-19“.
18.06.2021

Potraty nejsou zdravotní péče, říkají biskupové k hlasování v Evropském parlamentu

Komise evropských biskupských konferencí (COMECE) zareagovala na zprávu týkající se potratů, o které se bude v Evropském parlamentu hlasovat příští týden.
18.06.2021

Papež k Mezinárodní konferenci práce: Soukromé vlastnictví je druhotné právo

Papež František včera oslovil účastníky 109. Mezinárodní konference práce, která probíhá v Ženevě a je každoročním vrcholným setkáním členských států Mezinárodní organizace práce (ILO). Svatý stolec je stálým pozorovatelem v této specializované agentuře Spojených národů od roku 1967. Obsáhlé videoposelství, které zaznělo na vrcholném fóru, projednávajícím sociální a pracovní otázky globálního významu, dopřálo papeži prostor k tomu, aby na základě sociálního učení katolické církve požadoval uznání a zabezpečení pracujících v sektoru tzv. neformální ekonomiky a solidaritu obohacenou o přínos všech kultur, včetně domorodých a lidových.
18.06.2021