Knihou roku LN je životopis P. Toufara

V prestižní anketě zvítězila kniha Jako bychom dnes zemřít měli od Miloše Doležala. Podle autora se v poslední době začíná "cosi dít" kolem faráře Josefa Toufara a číhošťského zázraku. Skutečností je, že právě Doležal má na Toufarově návratu do povědomí lidí největší zásluhu - jeho biografická kniha Jako bychom dnes zemřít měli, k níž shromažďoval materiál přes dvacet let, nejnověji zvítězila v prestižní anketě Lidových novin Kniha roku 2012.
Publikováno: 17. 12. 2012 12:39

Hradec Králové: Cenu, kterou deník uděluje (s vynucenými přestávkami) už od roku 1928, tak letos dostalo dílo popisující život zdánlivě obyčejného kněze z Vysočiny. Kněze, kterého brutálně utýrali komunističtí vyšetřovatelé, když potřebovali získat důkaz pro začátek politických procesů s duchovními. Jako záminku si vybrali dodnes nevysvětlitelný pohyb oltářního kříže v číhošťském kostele.

Číhošťský případ není v literatuře zpracován zdaleka poprvé, přesto Miloš Doležal udělal něco, co nikoho před ním nenapadlo. Velmi podrobně zmapoval celý život P. Toufara od jeho dětství. A ukázal, že to vlastně vůbec nebyl "obyčejný kněz z Vysočiny" a že se k němu zloba tehdejšího režimu nemusela obrátit náhodou.

Hlavní postava Doležalovy knihy je kněz neobyčejně silného ducha, přímočarý, tolerantní, společenský a upřímně, "samozřejmě" věřící. A takových lidí se představitelé tehdejšího režimu báli možná víc než těch, kteří se proti němu stavěli programově.

Už do Číhošti přicházel Josef Toufar "za trest" - po intervenci národního výboru, kterému vadilo, že ve svém předchozím působišti v Zahrádce u Humpolce dokázal nadchnout stovky mladých lidí pro víru a stal se hlavní postavou společenského života tamních obcí. To samé se mu pak dařilo i v Číhošti. V době, kdy se totalitní moc chystala definitivně rozbít vliv církve ve společnosti, tak - aniž by si to uvědomoval - ztělesňoval největšího nepřítele režimu.

Doležalovo dokumentární dílo je vlastně jakoby mimochodem jedním z nejprůkaznějších dokladů toho, že komunistický režim byl hned od samého začátku, tedy už od přelomu 40. a 50. let, postaven na zlu, lži a bezpráví.

„Kniha se striktně drží faktů, ale o to bezprostředněji odhaluje hrůzu celého případu. Kdo si ji přečte, nemůže ani chvíli pochybovat o zločinnosti tehdejšího režimu a o odvaze vězněných kněží,“ vyjádřil se o dílu královéhradecký biskup Jan Vokál pro časopis studentů Fakulty sociálních věd UK.

Kniha Jako bychom dnes zemřít měli je doplněna desítkami fotografií a dobových dokumentů. Vyšla teprve v říjnu, přesto se prodalo už sedm tisíc výtisků a vydavatel musel připravit několik dotisků.

Autor, jemuž knihu předtím odmítla dvě vydavatelství, takový zájem podle svých slov zdaleka nečekal. Možná se tedy přece jen "cosi děje" kolem faráře Josefa Toufara ...

 

Petr Suchomel

Související články

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020