Knihou roku LN je životopis P. Toufara

V prestižní anketě zvítězila kniha Jako bychom dnes zemřít měli od Miloše Doležala. Podle autora se v poslední době začíná "cosi dít" kolem faráře Josefa Toufara a číhošťského zázraku. Skutečností je, že právě Doležal má na Toufarově návratu do povědomí lidí největší zásluhu - jeho biografická kniha Jako bychom dnes zemřít měli, k níž shromažďoval materiál přes dvacet let, nejnověji zvítězila v prestižní anketě Lidových novin Kniha roku 2012.
Publikováno: 17. 12. 2012 11:39

Hradec Králové: Cenu, kterou deník uděluje (s vynucenými přestávkami) už od roku 1928, tak letos dostalo dílo popisující život zdánlivě obyčejného kněze z Vysočiny. Kněze, kterého brutálně utýrali komunističtí vyšetřovatelé, když potřebovali získat důkaz pro začátek politických procesů s duchovními. Jako záminku si vybrali dodnes nevysvětlitelný pohyb oltářního kříže v číhošťském kostele.

Číhošťský případ není v literatuře zpracován zdaleka poprvé, přesto Miloš Doležal udělal něco, co nikoho před ním nenapadlo. Velmi podrobně zmapoval celý život P. Toufara od jeho dětství. A ukázal, že to vlastně vůbec nebyl "obyčejný kněz z Vysočiny" a že se k němu zloba tehdejšího režimu nemusela obrátit náhodou.

Hlavní postava Doležalovy knihy je kněz neobyčejně silného ducha, přímočarý, tolerantní, společenský a upřímně, "samozřejmě" věřící. A takových lidí se představitelé tehdejšího režimu báli možná víc než těch, kteří se proti němu stavěli programově.

Už do Číhošti přicházel Josef Toufar "za trest" - po intervenci národního výboru, kterému vadilo, že ve svém předchozím působišti v Zahrádce u Humpolce dokázal nadchnout stovky mladých lidí pro víru a stal se hlavní postavou společenského života tamních obcí. To samé se mu pak dařilo i v Číhošti. V době, kdy se totalitní moc chystala definitivně rozbít vliv církve ve společnosti, tak - aniž by si to uvědomoval - ztělesňoval největšího nepřítele režimu.

Doležalovo dokumentární dílo je vlastně jakoby mimochodem jedním z nejprůkaznějších dokladů toho, že komunistický režim byl hned od samého začátku, tedy už od přelomu 40. a 50. let, postaven na zlu, lži a bezpráví.

„Kniha se striktně drží faktů, ale o to bezprostředněji odhaluje hrůzu celého případu. Kdo si ji přečte, nemůže ani chvíli pochybovat o zločinnosti tehdejšího režimu a o odvaze vězněných kněží,“ vyjádřil se o dílu královéhradecký biskup Jan Vokál pro časopis studentů Fakulty sociálních věd UK.

Kniha Jako bychom dnes zemřít měli je doplněna desítkami fotografií a dobových dokumentů. Vyšla teprve v říjnu, přesto se prodalo už sedm tisíc výtisků a vydavatel musel připravit několik dotisků.

Autor, jemuž knihu předtím odmítla dvě vydavatelství, takový zájem podle svých slov zdaleka nečekal. Možná se tedy přece jen "cosi děje" kolem faráře Josefa Toufara ...

 

Petr Suchomel

Související články

Další aktuality

Dekalog Krzysztofa Kieślowského na TV Noe

Televize Noe uvede Dekalog polského režiséra Krzysztofa Kieślowského, proslulou sérii 10 televizních filmů natočených na motivy desatera Božích přikázání. První díl bude možné sledovat na TV Noe již dnes, 11. dubna 2021, od 20.05 hodin.
11.04.2021

Papež František na neděli Božího milosrdenství: Jsme milosrdní k jiným?

Papež František dnes na neděli Božího milosrdenství slavil mši svatou v římském kostele Santo Spirito in Sassia. Ve své homilii vyzval k tomu, abychom projevovali milosrdenství vůči druhým, protože bez toho by se naše víra stala mrtvou. Milosrdný postoj pramení z vědomí, že jsme sami byli obdařeni pokojem, odpuštěním a ranami milosrdného Ježíše, vysvětlil Svatý Otec.
11.04.2021

Neděle Božího milosrdenství je příležitostí vystavit se proudu Boží milosti

Druhá neděle po Velikonocích je nazývána Bílou nedělí (Dominica in albis) a od roku 2000 je slavena jako neděle Božího milosrdenství. Ukazuje tak na vzkříšeného Krista jako zdroj důvěry a naděje.
10.04.2021

Videokázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti - 2. neděle velikonoční

09.04.2021

Mladý Bergoglio – noční adorátor

Papež František zaslal dopis španělskému katolickému týdeníku „Alfa y Omega”, v němž vzpomíná na noční adorace v buenosaireské bazilice Nejsvětější svátosti. V padesátých letech minulého století je sdílel se svým rodným bratrem Oscarem Bergogliem.
09.04.2021