Jak prožívají Vánoce lidé v misijních oblastech?

Vánoce jsou oslavou narození Ježíše Krista, několik měsíců předem se na ně připravujeme jak duchovně, tak materiálně, abychom je prožívali v duchu pokoje, radosti a veselí. U nás k Vánocům také patří řada tradic a zvyků. Jak ale prožívají Vánoce v těch nejchudších oblastech světa, kde působí Papežská misijní díla?

Špindlerův Mlýn: „Všude je obrovská radost z Kristova narození. Lidé se podle možností obléknou na oslavy do toho nejlepšího, co mají. Holčičky vypadají jako princezny, na kterých byste při prvním pohledu chudobu vůbec nepoznali,“ prozrazuje P. Jiří Šlégr, ředitel Papežských misijních děl v ČR, který sám Vánoce na misiích prožil. Vánoce jsou podle něj příležitostí ke společným setkáním v rodinách. Právě tomu chudí lidé přikládají velikou důležitost a cestují za svými blízkými i několik dní. „Lidé se ve velkém počtu zúčastňují mší svatých, při kterých radost vyjadřují hudbou, zpěvem i tancem. Kostely, kde se slaví vánoční bohoslužby, jsou krásně vyzdobeny dekoracemi z barevných fólií a třásní, klasické ozdoby si nemohou dovolit. Všude je také plno krásných kvetoucích rostlin. Na Vánoce se chudí těší i proto, že se dosyta najedí, protože i několik měsíců si šetří na to, aby si během Vánoc mohli dopřát rýži, pečené kuře, zeleninu, ovoce a nápoje.  Dárky si většinou kvůli chudobě nedávají. Ani stromečky, tak jak je známe u nás, nemají.“ Podle P. Šlégra vánoční atmosféru v krajinách s tropickým podnebím nepřipomíná sníh, ale zelená barva povyrostlé kukuřice, která je znamením budoucí dobré úrody.

Není třeba dodávat, že oslavu Vánoc zavedli v misijních oblastech šiřitelé víry neboli misionáři. Ostatně o slavení vánoc v misijních počátcích vypovídají i dochované záznamy v knihách. Například Vánoce misie v africkém Kamerunu popisuje P. Jan Emonts ve zprávě z roku 1917 První vánoce missie v srdci Kamerunu. Podle něj se místní obyvatelé na počátku 20. století na oslavu Vánoc důkladně připravovali. Sešli se na půlnoční mši s latinskými zpěvy, místo zvonů, které v té době ještě neměli, zazněly salvy z ručnic. Nechyběl ani stromeček, akorát místo smrčku byla nazdobená palma. I v Asii byly na počátku minulého století Vánoce důležitou událostí. Zpráva o himalájských Vánocích popisuje obrácení kmene, zpovědi, půlnoční mši a výměnu „svobody lesů za svobodu duše“.  Podle misionáře P. Karla Hahnera a jeho Vánoční idyly z roku 1938 si obyvatelé Cejlonu dokonce s nadšením vyrobili i figurky do betléma.

Vánoce se podle křesťanské tradice slaví od 25. prosince do slavnosti Křtu Páně (první neděle po 6. lednu). Již ve 3. století někteří křesťanští teologové uvádějí 25. prosinec jako datum Kristova narození, oslava tohoto narození je dosvědčena poprvé v Římě kolem roku 336. Všeobecně se Vánoce v církvi slaví od 7. století a díky misiím se postupně dostali do celého světa.

Letos si připomínáme 100 let existence Papežských misijních děl (PMD) v České republice, jejich historie se začala psát v roce 1912. V současné době PMD v ČR rozvíjí projekty v rámci Díla šíření víry v Zambii, Malawi, Papui-Nová Guineji, Bangladéši, Surinamu, Guyaně, Srí Lance a Indonésii, celkem tedy v osmi zemích, na území jedenácti diecézí. Pomoc jde na zajištění základní pomoci pro diecéze, na katechetické programy, stavby a opravy kostelů, kaplí, formačních center, far a řeholních domů. Na tyto projekty je věnována sbírka z Misijní neděle. 

PMD se také v letošním roce soustředí na podporu studia cca. 300 bohoslovců ze čtyř seminářů v Zambii, na Srí Lance a Papui-Nové Guineji. V pěti dalších seminářích pomáhají pokrýt nutné opravy, nákup potřebných věcí a cestovní výdaje.

Projekty Papežského misijního díla dětí podporují celkem 78 projektů v 17 diecézích. Konkrétně se jedná o 105 514 chudých dětí z devíti zemí: Uganda, Zambie, Guyana, Surinam, Jamajka, Bangladéš, Indie, Srí Lanka a Papua-Nová Guinea.

P. Jiří Šlégr