Charita ČR pomáhá propuštěným po amnestii

Vězni propuštění na základě amnestie prezidenta Václava Klause se mnohdy ocitají na svobodě bez prostředků, a aniž by měli domov, do kterého se vrátí. Střediska Charity Česká republika se snaží pomáhat navzdory škrtům v jejich financování ze strany státních orgánů. Pomáhá i Tříkrálová sbírka.
Publikováno: 10. 1. 2013 16:31

Do středisek Charity ČR po celé republice přicházejí v těchto dnech desítky bývalých vězňů, kteří byli propuštěni na základě prezidentské amnestie. „Mají zájem především o krátkodobé ubytování na noclehárně. Dále žádají přímou pomoc, především šatstvo, jídlo, sprchu a peníze na cestu do trvalého bydliště nebo za sociálním kurátorem,“ říká sociální pracovnice Azylového domu sv. Terezie v Praze 8 - Karlíně Radima Ivančicová s tím, že ohledně finanční pomoci odkazují klienty na úřady práce.

Charita ČR provozuje celkem 23 azylových domů pro lidi bez přístřeší, 20 nocleháren, 21 nízkoprahových denních center (možnost hygieny, polévka atd.), 74 šatníků, 65 odborných sociálních poraden a desítky dalších služeb pro lidi v tíživé sociální situaci. „Stát, kraje i obce však zejména v loňském roce výrazně snížily příspěvky na provoz našich služeb. Vnímáme ovšem, že služby pro lidi bez domova jsou nenahraditelné. Charita zde vlastně supluje roli veřejné správy, kdy těmto lidem poskytuje nejen základní lidské potřeby a hradí dopravu, ale v neposlední řadě tím předchází i možnému nežádoucímu jednání ohrožujícímu společnost. Mnohá z těchto zařízení mohou fungovat jen díky příspěvkům soukromých osob, mimo jiné také díky dárcům Tříkrálové sbírky,“ upozorňuje ředitel Charity ČR Oldřich Haičman a dodává, že některé podobné služby musely Charity již v minulém roce výrazně omezit a další jsou kvůli letošním nízkým dotacím velmi ohroženy. „Situaci, dle místních podmínek, Charita zvládá jen díky Tříkrálové sbírce a díky tomu, že zařízení je více. Omezení těchto služeb povede ke snížení jejich kapacity, která by při příští mimořádné situaci (např. mrazech) již nemusela stačit.“

Větší nápor zažívají v souvislosti s amnestií například v severních Čechách. Hned 3. ledna se na azylový dům Farní charity Litoměřice obrátili tři propuštění muži, Charita však z kapacitních důvodů mohla pomoci jen jednomu z nich. „O den později pomohla Diecézní charita Litoměřice nečekaně propuštěnému amnestovanému vězni, oděnému pouze v kalhotách a triku s krátkým rukávem. Byl zavřený v létě a nic jiného na sebe neměl. Charita ho vybavila zimním oblečením,“ uvádí mluvčí DCH Litoměřice Edith Kroupová. S žádostí o materiální pomoc se amnestovaní obrátili také na Oblastní charitu Rumburk. Pomoc je však omezená, protože rumburský charitní šatník daroval koncem listopadu své zásoby Diakonii Broumov a nyní pozvolna naplňuje prázdné regály. Právě v tomto regionu půjde letošní výtěžek Tříkrálové sbírky na pomoc sociálně slabým, konkrétně na provoz občanské poradny Rumburk a kontaktního místa Šluknov pro lidi na okraji a v nouzi.

I provoz karlínského azylového domu byl v minulosti podpořen z výtěžku Tříkrálové sbírky a i díky tomu je jeho kapacita zatím dostatečná. V souvislosti s amnestií se na něj obrátilo zhruba deset zájemců. „V podstatě jde o jednotlivce, tedy nic, co by nás vyčerpávalo,“ uvádí vedoucí zařízení Stanislav Fiala. Podobně zvládají situaci i v moravskoslezském kraji. „Odpovídáme však na více dotazů ohledně výkonu trestu,“ říká tisková mluvčí Diecézní charity ostravsko-opavské Jana Hajnová.

Charita Česká republika (dříve Česká katolická charita) je na podobnou situaci jako nyní odborně dobře připravená. Svou činnost navazující na prvorepublikovou tradici totiž po listopadu 1989 obnovila právě v souvislosti s amnestií prezidenta Václava Havla, kdy tíživá sociální situace propuštěných vedla v mnoha městech a obcích k otevření prvních charitních zařízení.

Jan Oulík

Související články

Další aktuality

Kustod Svaté země: Sýrie byla před válkou příkladem integrace křesťanů i muslimů

Františkánský kustod Svaté země, otec Francesco Patton, který se v těchto dnech účastní mítinku v Rimini, kde měl přednášku, mluvil s redaktorem Vatikánského rozhlasu o situaci ve Svaté zemi, jež zahrnuje stát Izrael, Palestinu, Sýrii, Jordánsko a Libanon, a to v souvislosti s migrací.
22.08.2019

Církevní školy - známka kvalitního vzdělání

Celkem 95 katolických škol otevře opět své brány v pondělí 2. září. Nově mezi nimi bude také Gymnázium sv. Augustina v Praze, to naváže na mateřskou a základní školu, které již řád augustiniánů na Praze 4 provozuje.
22.08.2019

Karlovy Vary mají biskupa. V největším českém lázeňském městě bude nově působit František Radkovský.

Obyvatelé Karlovarského kraje mají od tohoto týdne nového souseda. Je jím emeritní plzeňský biskup František Radkovský, který se z Plzně přesunul do Karlových Varů. Bydlí na faře u kostela Povýšení sv. Kříže v Rybářích. Některé své plzeňské aktivity si i přesto ponechá. Při této příležitosti jsme biskupovi Františkovi položili několik otázek.
22.08.2019

OSN připomíná Mezinárodní den obětí náboženského násilí

Letošní 22. srpen je prvním mezinárodním dnem vzpomínky na oběti násilných činů, motivovaných nenávistí vůči náboženství či víře. V květnu tohoto roku o tom rozhodlo Generální shromáždění OSN. Na pronásledování kvůli víře také upozorňuje mezinárodní křesťanská iniciativa Červená středa (#RedWednesday), která se v ČR uskuteční ve středu 27. listopadu 2019. 
22.08.2019

Papež František: Nebuďme duchovními turisty

Na dnešní audienci se v aule Pavla VI. sešlo asi 8 000 lidí. Papež František se ve své katechezi „Všechno měli společné“ zamýšlel nad tématem sdílení hmotných statků, jak nás to učí církev ve Skutcích apoštolů, a vybídl, abychom nebyli jenom duchovními turisty, ale opravdovými křesťany.
21.08.2019