Kardinál Duka vystoupí na cyrilometodějské konferenci

Kardinál Dominik Duka OP se 25. a 26. února 2013 zúčastní mezinárodního kongresu s názvem „Svatí Cyril a Metoděj mezi slovanskými národy: 1150 let od začátku misie“, který se koná na Papežské univerzitě Gregoriana (Papežský východní institut).

Řím: Mezi mnoha událostmi, které nás v roce oslav 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu čekají, zaujímá významné místo mezinárodní konference konající se pod záštitou slovenského kardinála Jozefa Tomka, emeritního prefekta Kongregace pro evangelizaci národů, a arcibiskupa Cyrila Vasiľa, sekretáře Kongregace pro východní církve, kteří jsou zároveň hlavními organizátory.

Pozvali na konferenci nejen odborníky na odkaz soluňských bratří, ale také významné teology a představitele katolické církve. Se svým příspěvkem vystoupí předseda Papežské rady pro kulturu kardinál Gianfranco Ravasi, který promluví o vztahu mezi překladem Písma svatého a rozvojem národních kultur. Svůj pohled na význam sv. Cyrila a Metoděje pro novou evangelizaci představí předseda Papežské rady pro novou evangelizaci Mons. Salvatore Fisichella. O eklezilogické vizi Cyrila a Metoděje ve vztahu k ekumenismu bude přednášet pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka a o byzantsko-slovanské misii jako o náboženském a politickém fenoménu prof. Richard Čemus SJ.

Přínos Cyrila a Metoděje pro středoevropské země zřejmě nelze docenit. Bylo poprvé přeloženo celé Písmo do slovanského jazyka, vytvořil se misál, žaltář a byly přeloženy životy církevních otců. Rovněž byla sepsána předmluva k evangeliím – Proglas. Zatímco Cyril se podle historiků spíše zabýval výchovou nových kněží a překlady Písma, Metoděj se věnoval textům právním. Podle řeckého, římského a slovanského zvykového práva vytvořil první civilní zákoník na území Moravy. Po smrti Cyrila v Římě Metoděj získává povolení sloužit slovanskou liturgii a na Moravu se vrací jako arcibiskup pro Moravu a Panonii.

Plný význam cyrilometodějské misie, která obrátila naše předky ke kříži, rozvinul papež Pius IX., který roku 1863 na návrh olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka určil 5. červenec svátkem sv. Cyrila a Metoděje. Lev XIII. ve své encyklice „Grande munus“ z roku 1880 hovoří o zásluhách Cyrila a Metoděje a Pius XI. připomněl význam cyrilometodějské tradice tím, že roku 1928 udělil velehradskému chrámu Nanebevzetí Panny Marie titul „Menší baziliky“ a roku 1932 prohlásil na žádost olomouckého arcibiskupa Leopolda Prečana bratry Cyrila a Metoděje za spolupatrony velehradské baziliky. Všechny kroky svých předchůdců zúročil papež Jan Pavel II., který Cyrila a Metoděje prohlásil za spolupatrony Evropy.