Promluva Benedikta XVI. na závěr exercicií říské kurie

Papež Benedikt XVI. a jeho spolupracovníci z římské kurie zakončili v sobotu 23. února 2013 duchovní cvičení, které letos vedl kardinál Gianfranco Ravasi, předseda Papežské rady pro kulturu. Svatý otec mu i ostatním přítomným poděkoval v řeči, kterou vám, v překladu Radia Vaticana, přinášíme v plném znění.

V závěru tohoto natolik duchovně bohatého týdne nezbývá než říci jedno slovo : děkuji! Díky za vaše společenství – modlící se a naslouchající – které mne tento týden doprovázelo. A díky především vám, Eminence, za tyto krásné „procházky“ univerzem víry a žalmů. Ohromilo nás jeho bohatství, hloubka a krása. Jsme vděčni, neboť Boží Slovo k nám promluvilo nově a v nové síle. Vůdčím tématem bylo „Umění víry, umění modlitby“ . Napadlo mne přitom, že středověcí teologové překládali slovo Logos nejenom jako Verbum, nýbrž také ars. Verbum a ars jsou vzájemně zaměnitelné. V obou těchto pojmech společně se pro teology středověku vyjevuje úplný smysl slova Logos. Logos není pouze matematický rozum, Logos má srdce; Logos je také láska. Pravda je krásná, pravda jde ruku v ruce s krásou – krása je pečetí pravdy.

Přesto jste – na základě Žalmů a našich každodenních zkušeností – také silně zdůraznil, že ono „velmi dobré“ šestého dne, o kterém se vyjádřil Stvořitel, je v neustálém rozporu se zlem tohoto světa, s utrpením a úplatností. Jako by chtěl zlý duch nepřetržitě stvoření špinit, odporovat Bohu natolik, aby se Boží pravda a krása nedaly rozpoznat. Ve světě tolik poznamenaném zlem se musí Logos, věčná krása a věčná ars ukázat jako caput cruentatum. Vtělený Syn, vtělený Logos byl korunován trnovou korunou. V této postavě trpícího Božího Syna však přece začínáme nahlížet nejhlubší krásu našeho Stvořitele a Vykupitele; v tichu „temné noci“ přece jen můžeme naslouchat Slovu. Víra není nic jiného, než se v temnotě světa dotýkat Boží ruky a tak v tichu naslouchat Slovu, spatřit lásku.

Eminence, děkuji vám za všechno. Vydávejme se ještě na další „procházky“ tajemným univerzem víry, abychom byli stále více uschopněni k modlitbě, hlásání a svědectví o pravdě, která je krásná, která je láska.

Na závěr bych, drazí přátelé, chtěl poděkovat vám všem nejenom za uplynulý týden, nýbrž za těchto osm let, ve kterých jste se mnou nesli tíži petrovského úřadu, s velkou odborností, laskavostí, láskou a vírou. Tato vděčnost ve mě přetrvává a ačkoliv – jak řekl kard. Ravasi – se nyní uzavírá vnější viditelné společenství, zůstává hluboké spojení v modlitbě. V této jistotě jděme kupředu a buďme si jisti vítězstvím Boha, vítězstvím pravdy krásy i lásky. Všem vám děkuji.

(Radio Vaticana, www.radiovaticana.cz)