Kardinála Duku čeká konkláve

Po necelých osmi letech pontifikátu Benedikta XVI. se připravuje volba nového papeže. Volit bude 117 kardinálů, mezi nimiž zasedne v Sixtinské kapli také kardinál Dominik Duka OP. Pražský arcibiskup patří mezi ty kardinály, které vybral sám Benedikt XVI. Těch je více než polovina.

Praha: Termín konkláve pochází z latinského výrazu „cum clave“ (s klíčem), který odkazuje ke způsobu, jak volba papeže probíhá. Aby byla zajištěna skutečně svobodná volba, musí být zamezeno možnosti kardinály ovlivňovat. To se v minulosti dělo a významní panovníci se do volby papeže často vměšovali. Od kardinálů a všech ostatních, kteří jsou konkláve přítomni (ceremonáři, zpovědníci, lékaři atd.) je vyžadována naprostá mlčenlivost a je jim zakázána jakákoliv korespondence. V Sixtinské kapli, kde probíhá volba, ani v penzionu Santa Marta, kde jsou kardinálové ubytováni, nesmějí mít volitelé u sebe telefon, nesmějí číst noviny, poslouchat rádio atd. Je zakázáno cokoliv nahrávat a soukromé poznámky musejí být spáleny spolu s volebními lístky.

Konkrétní pravidla, která určují průběh volby nového papeže, obsahuje apoštolská konstituce papeže Jana Pavla II. 'Universi Dominici Gregis' z roku 1996. Podle tohoto dokumentu, kterým byl v několika bodech změněn dřívější způsob volby, svolává konkláve děkan kardinálského sboru do patnácti dnů od uprázdnění papežského stolce. Volby nového papeže se povinně účastní všichni kardinálové, kteří nedovršili 80 roků svého věku.

Dnes je kardinálů volitelů 117. Těsná většina 61 pochází z Evropy. Vůbec nesilnějším národem jsou Italové, ti mají mezi kardinály 28 zástupců. Jen devět z nich ale působí jako arcibiskupové, zbytek jsou představitelé Papežské kurie, která má v konkláve celkem 39 volitelů. Spekuluje se nad tím, odkud bude nový papež pocházet. Je zajímavé, že od roku 1522, kdy byl zvolen Nizozemec Hadrián VI., až do roku 1978, kdy byl zvolen Polák Jan Pavel II., byli všichni nástupci sv. Petra italského původu.

Jak píše Jaroslav Němec ve svém článku o volbě papeže pro Teologické listy, ještě před zahájením konkláve se kardinálové scházejí k tzv. generálním kongregacím, kde pod předsednictvím kardinála děkana projednávají různé záležitosti spojené s volbou. Kardinálové diskutují o problémech, jimž církev čelí, a informují o situaci ve svých zemích. „Nová konstituce zakazuje jakékoli dohody mezi kardinály, ale dovoluje vzájemnou výměnu idejí a názorů,“ říká Němec.

První den konkláve se všichni kardinálové s právem volby sejdou k ranní mši ve Svatopetrské bazilice ve Vatikánu. Poté se v průvodu odeberou do Sixtinské kaple, kde ještě téhož dne proběhne první kolo volby. V následujících dnech probíhají dvě volby dopoledne a dvě odpoledne. Volba je tajná a volí se pomocí hlasovacích lístků. V první fázi volby je pro zvolení nového papeže třeba dvoutřetinové většiny hlasů. Volitelný je každý, kdo je biskupem nebo se jím může stát.

Pokud se tímto způsobem nepodaří zvolit nového papeže během prvních tří dnů konkláve, je vyhlášena jednodenní přestávka, během které mají kardinálové prostor k modlitbě a vzájemným poradám. Následuje nová série skrutinií po tři dny. Jsou-li absolvovány tři bezvýsledné série, přistoupí se k hlasování s nadpoloviční většinou hlasů. Po ukončení volby je zvolený dotázán, zda volbu přijímá. Je-li odpověď kladná, následuje otázka ohledně jména. Jak píše Jaroslav Němec, „tento zvyk sahá do raného středověku, ale odvolává se na samotné evangelium, kde Kristus apoštola Šimona nazývá Petrem“. Konkláve končí v okamžiku, kdy nově zvolený papež vysloví souhlas se svým zvolením. Zvykem je, že o výsledku volby se lid shromážděný na náměstí sv. Petra dozvídá díky bílému kouři vycházejícímu z komína Sixtinské kaple. Zvolení nového papeže je oznámeno z lodžie baziliky sv. Petra.