V Římě byla uložena relikvie bl. Restituty

Začátkem března  byla v bazilice sv. Bartoloměje v Římě uložena relikvie blahoslavené řeholní sestry Restituty Kafkové, rodačky z Brna-Husovic.

Brno/Řím: Bazilika na ostrově v řece Tibeře je na přání papeže Jana Pavla II. od roku 2002 místem památky 'nových mučedníků' a shromažďují se zde jejich ostatky nebo předměty, které používali.

Při slavnostním aktu týkajícím se blahoslavené sestry Restituty vedl  bohoslužbu slova  vídeňský arcibiskup Christoph kardinál Schönborn OP. Českou republiku reprezentovali kardinálové Dominik Duka OP a Miloslav Vlk, rodnou - brněnskou - diecézi sestry Restituty zastupoval u sv. Bartoloměje Mons. Jan Mráz, rektor Papežské koleje Nepomucenum.

Pořadatelem slavnosti byla komunita Sant’Egidio, Františkánky křesťanské lásky a rakouské velvyslanectví u Svatého stolce zastoupené velvyslancem Dr. Alfonsem Klossem. Mezi velkým množstvím účastníků byli přítomni také poutníci - ctitelé blahoslavené Restituty z Vídně, z Lince, a také z Německa.

Mimořádným čestným hostem byla Dr. Monika Smith, která přicestovala až z USA. Ta v průvodu nesla relikvii bl. Restituty (zarámovaný kříž z růžence, který nosila bl. Restituta).  Doprovázela ji generální představená vídeňských sester františkánek, jejichž členkou bl. Restituta byla - sestra Hilda Daurer z Vídně.

Dr. Monika Smith se narodila roku 1941 v nemocnici ve Vídni-Mődling a na svět ji tam přivítala tehdejší sálová sestra Restituta, která pomáhala při těžkém porodu. Po určitou dobu sestra Restituta dál pečovala o matku a o novorozené děvčátko a se smrtelnou úzkostí je ukrývala v nemocnici před gestapem, protože jeden z jejich předků byl žid.

(Z dopisů od sestry Ruth Edith Beinhauer, od sestry Hildy Daurer a od Mons. Jana Mráze sestavil Karel Pažourek z Brna).

Helena Kafková se narodila jako šestá ze sedmi dětí 1. května 1894 v Brně-Husovicích. Po dvou letech se však celá rodina natrvalo usídlila ve Vídni, kde Helena odmalička vyrůstala a později studovala. Láska k člověku ji přivedla k ošetřování nemocných a k řeholnímu životu, jak jej poznala u sester III. řádu sv. Františka. Od roku 1919 pracovala jako sestra na operačním sále v nemocnici v Modlingu, kde byla oblíbená nejen pro svou obětavou pomoc, ale také jako pomocnice v těžkostech i moudrá rádkyně. V prosinci roku 1941 se podařilo jednomu z lékařů získat kopírovací papír s posměšnou a varovnou básničkou proti nacistickému režimu, z níž sestra Restituta údajně pořizovala kopie. Po jeho udání zatklo řeholnici v roce 1942 gestapo přímo na operačním sále a byla obviněna z velezrady. Po třináctiměsíční vazbě, v níž pět měsíců strávila v cele smrti, byla přes mnohé žádosti o milost 30. března 1943 ve Vídni sťata.

V listopadu 1988 zahájila katolická církev proces jejího blahořečení, který byl završen 21. června 1998 ve Vídni. V jejím rodišti, brněnské čtvrti Husovice, byla na její rodný dům na Dukelské ulici č. 27 umístěna pamětní deska od akademického malíře Jiřího Šindlera a na návrh brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho, který odsouhlasila Rada města Brna v roce 1999, byl po zdejší rodačce pojmenován nedaleký park. Liturgická památka sestry Marie Restituty je slavena v brněnské a vídeňské diecézi 29. října.