Proč se vlastně o Velikonocích hrká?

Všude vycházejí knížky, jak prožít Velikonoce. Jsou tam recepty na zdobení kraslic, na cukroví a na nejrůznější druhy dalších pokrmů. Občas se tam objeví také návod na pletení správné pomlázky. Tím se tyto svátky zakončují. Zahajují se však hrkáním. Víme ale, proč se vlastně hrká?
Publikováno: 25. 3. 2013 17:53

Křtiny u Brna: Mons. Jan Peňáz, současný farář ve Křtinách u Brna, v jednom z nejvýznamnějších poutních míst brněnské diecéze, už na svém předchozím působišti, na velkomeziříčsku, po více než padesáti letech oživil tradici "hrkání". A ve Křtinách v ní pokračuje.

Proč se vlastně hrká? "Protože každého potěší, když uslyší zvon nebo aspoň školní zvonek oznamující konec hodiny," vysvětluje P. Peňáz. "Školní zvonek určuje denní rozvrh hodin, klášterní zvon zase svolává bratry nebo sestry k modlitbě, práci i odpočinku. Kostelní zvony (kromě umíráčku) znějí vždy radostně, protože oznamují radostné události: zvou na bohoslužby, provázejí novomanžele, vítají nový rok. Během velikonočního tridua se naopak připomínají události bolestné: na Zelený čtvrtek byl Pán Ježíš zrazen a zajat, na Velký pátek byl za nás mučen, ukřižován a pohřben a v hrobě odpočíval po celou Bílou sobotu. Proto v tyto tři dny nezvoní zvony, ale ozývá se smutný zvuk dřevěných hrkaček. Protože tento pokyn vydal papež, lidově se říká, že zvony uletěly do Říma."

Ke všem zvykům se však časem připletou i pověry. Byli lidé, kteří se domnívali, že když zjara udělají velký rámus na polích, budou mít na celý rok pokoj od hlodavců. Proto se kdysi hrkalo a řehtalo o sto šest. Je pravda, že hlodavci před hrkači sice okamžitě utekli, ale brzy se spokojeně vrátili.

"Zvon zaznívá z věže a je slyšet po celé obci. Hrkačky dělají velký rámus, ale není je tolik slyšet, proto se s nimi obcházejí všechny domy. U křížů se pak zpívá píseň vyjadřující zármutek člověka nad Kristovým utrpením a modlí se Anděl Páně. Dnes bývá křesťanský význam hrkání odmítán," dodává ještě Jan Peňáz. "Mnozí berou tento zvyk jen jako příležitost k pořádnému rámusu."

Děkan Peňáz ke zvyku, který se - jak věří - může zalíbit mnohým dětem - připravil i písničku s notami. Věří, že někoho určitě osloví. Říká, že za pokus to určitě stojí.

Ve Křtinách u Brna budou letos hrkat ministranti a skauti na Zelený čtvrtek (28. března 2013) v 18.00 hodin, na Velký pátek (29. března) v 6.00, ve 12.00 a v 18.00 hodin, a na Bílou sobotu (30. března)  v 6.00 a ve 12.00 hodin.

Více informací: Mons. Jan Peňáz, tel.: 736 52 92 21, www.poutnik-jan.cz.

Autor článku:
Martina Jandlová

Související články

Další aktuality

Papež František: Bůh dává nově vzklíčit i neplodné půdě

Promluva papeže Františka před modlitbou Anděl Páně, náměstí sv. Petra.
13.06.2021

Biskup Vokál: Papež nás varoval před uzavřeností a populismem

Zástupci komise biskupských konferencí EU, v jejímž předsednictvu zasedá královéhradecký biskup Jan Vokál, se v pátek sešli se Svatým otcem. Varoval je před změnou pojetí lidských práv v Evropě i před dojmem, že už se jednotlivé země nemusí zabývat migrací.
12.06.2021

Jáhenská a kněžská svěcení v českých a moravských diecézích 2021

V červnu a červenci přijmou kandidáti na kněžství z rukou svých biskupů jáhenská a kněžská svěcení. Přinášíme Vám přehled svěcení v jednotlivých diecézích v roce 2021.
11.06.2021

Papež potvrdil kardinála Marxe v úřadu mnichovsko-freisingského arcibiskupa

Papež František nepřijal žádost kardinála Reinharda Marxe o odstoupení z úřadu mnichovsko-freisingského arcibiskupa. Vyplývá to z papežova španělsky psaného dopisu kardinálu Marxovi, který včera zveřejnil Svatý stolec.
11.06.2021

Dekret o výměně vedoucích v mezinárodních sdruženích věřících

Dnešní dekret vatikánského Úřadu pro laiky, rodinu a život, schválený papežem Františkem, upravuje trvání a počet mandátů ve vedení mezinárodních sdružení věřících, aby pravomoc jejich vedoucích skutečně sloužila danému společenství, zabránilo se prosazování osobních zájmů a zneužití úřední moci. Nový dokument předpokládá výjimky pro zakladatele těchto sdružení.
11.06.2021