Proč se vlastně o Velikonocích hrká?

Všude vycházejí knížky, jak prožít Velikonoce. Jsou tam recepty na zdobení kraslic, na cukroví a na nejrůznější druhy dalších pokrmů. Občas se tam objeví také návod na pletení správné pomlázky. Tím se tyto svátky zakončují. Zahajují se však hrkáním. Víme ale, proč se vlastně hrká?
Publikováno: 25. 3. 2013 18:53

Křtiny u Brna: Mons. Jan Peňáz, současný farář ve Křtinách u Brna, v jednom z nejvýznamnějších poutních míst brněnské diecéze, už na svém předchozím působišti, na velkomeziříčsku, po více než padesáti letech oživil tradici "hrkání". A ve Křtinách v ní pokračuje.

Proč se vlastně hrká? "Protože každého potěší, když uslyší zvon nebo aspoň školní zvonek oznamující konec hodiny," vysvětluje P. Peňáz. "Školní zvonek určuje denní rozvrh hodin, klášterní zvon zase svolává bratry nebo sestry k modlitbě, práci i odpočinku. Kostelní zvony (kromě umíráčku) znějí vždy radostně, protože oznamují radostné události: zvou na bohoslužby, provázejí novomanžele, vítají nový rok. Během velikonočního tridua se naopak připomínají události bolestné: na Zelený čtvrtek byl Pán Ježíš zrazen a zajat, na Velký pátek byl za nás mučen, ukřižován a pohřben a v hrobě odpočíval po celou Bílou sobotu. Proto v tyto tři dny nezvoní zvony, ale ozývá se smutný zvuk dřevěných hrkaček. Protože tento pokyn vydal papež, lidově se říká, že zvony uletěly do Říma."

Ke všem zvykům se však časem připletou i pověry. Byli lidé, kteří se domnívali, že když zjara udělají velký rámus na polích, budou mít na celý rok pokoj od hlodavců. Proto se kdysi hrkalo a řehtalo o sto šest. Je pravda, že hlodavci před hrkači sice okamžitě utekli, ale brzy se spokojeně vrátili.

"Zvon zaznívá z věže a je slyšet po celé obci. Hrkačky dělají velký rámus, ale není je tolik slyšet, proto se s nimi obcházejí všechny domy. U křížů se pak zpívá píseň vyjadřující zármutek člověka nad Kristovým utrpením a modlí se Anděl Páně. Dnes bývá křesťanský význam hrkání odmítán," dodává ještě Jan Peňáz. "Mnozí berou tento zvyk jen jako příležitost k pořádnému rámusu."

Děkan Peňáz ke zvyku, který se - jak věří - může zalíbit mnohým dětem - připravil i písničku s notami. Věří, že někoho určitě osloví. Říká, že za pokus to určitě stojí.

Ve Křtinách u Brna budou letos hrkat ministranti a skauti na Zelený čtvrtek (28. března 2013) v 18.00 hodin, na Velký pátek (29. března) v 6.00, ve 12.00 a v 18.00 hodin, a na Bílou sobotu (30. března)  v 6.00 a ve 12.00 hodin.

Více informací: Mons. Jan Peňáz, tel.: 736 52 92 21, www.poutnik-jan.cz.

Autor článku:
Martina Jandlová

Související články

Další aktuality

Konference o mládeži 2019: Mluvme jazykem současnosti

Tématem 23. konference o mládeži byla digitální evangelizace, která se uskutečnila ve dnech 5. – 6. prosince v Češkovicích na Blanensku. Účastníci debatovali o možnostech, inspiracích a představách evangelizačního působení v digitálním prostoru v ČR.
06.12.2019

Abeceda křesťanské víry - 7. díl E - Evangelium

Sedmým písmenem v abecedě je „E“, jako evangelium. Evangelium doslova znamená „dobrá zpráva“. A co je tedy ta dobrá zpráva? Více v zamyšlení generálního sekretáře ČBK P. Stanislava Přibyla ze série krátkých videí Abeceda křesťanské víry.
06.12.2019

Kardinál Michael Czerny: Téma migrace je pro mne osobní, prožili jsme to jako rodina

Papež František jmenoval v říjnu třináct nových kardinálů. Jedním z nich byl i brněnský rodák Michael Czerny, jehož rodina po roce 1948 emigrovala do Kanady, kde on posléze vstoupil k jezuitům. Od roku 2016 působí ve Vatikánu v Sekci pro migranty a uprchlíky Dikasteria pro integrální lidský rozvoj. Při příležitosti synody o Amazonii jsme požádali kardinála Czerného o rozhovor, který nyní přinášíme v českém překladu.
06.12.2019

Betlémské světlo 2019

Letošní cesta skautů pro Betlémské světlo do Vídně se uskuteční v sobotu 14. prosince 2019. V neděli 15. prosince 2019 v 9.00 hodin při mši v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně na Petrově předají skauti světlo z Betléma do rukou brněnského diecézního biskupa Vojtěcha Cikrleho.
06.12.2019

Film o biskupovi Vojtaššákovi v italské režii: Okysličení unavené víry Západu

Vojtaššák, dny barbarů - tak byl nazván nový dokumentárně-hraný film o spišském biskupovi Jánovi Vojtaššákovi. Snímek v režii italské autorské dvojice Alberta Di Giglia a Luigiho Beneschiho přiblížil publiku vatikánské filmotéky dramatické kapitoly pronásledování církve v Československu. “Je to svědectví okysličující stagnující a unavenou víru nás, obyvatel Západu,” říká Di Giglio.
04.12.2019