Proč se vlastně o Velikonocích hrká?

Všude vycházejí knížky, jak prožít Velikonoce. Jsou tam recepty na zdobení kraslic, na cukroví a na nejrůznější druhy dalších pokrmů. Občas se tam objeví také návod na pletení správné pomlázky. Tím se tyto svátky zakončují. Zahajují se však hrkáním. Víme ale, proč se vlastně hrká?
Publikováno: 25. 3. 2013 18:53

Křtiny u Brna: Mons. Jan Peňáz, současný farář ve Křtinách u Brna, v jednom z nejvýznamnějších poutních míst brněnské diecéze, už na svém předchozím působišti, na velkomeziříčsku, po více než padesáti letech oživil tradici "hrkání". A ve Křtinách v ní pokračuje.

Proč se vlastně hrká? "Protože každého potěší, když uslyší zvon nebo aspoň školní zvonek oznamující konec hodiny," vysvětluje P. Peňáz. "Školní zvonek určuje denní rozvrh hodin, klášterní zvon zase svolává bratry nebo sestry k modlitbě, práci i odpočinku. Kostelní zvony (kromě umíráčku) znějí vždy radostně, protože oznamují radostné události: zvou na bohoslužby, provázejí novomanžele, vítají nový rok. Během velikonočního tridua se naopak připomínají události bolestné: na Zelený čtvrtek byl Pán Ježíš zrazen a zajat, na Velký pátek byl za nás mučen, ukřižován a pohřben a v hrobě odpočíval po celou Bílou sobotu. Proto v tyto tři dny nezvoní zvony, ale ozývá se smutný zvuk dřevěných hrkaček. Protože tento pokyn vydal papež, lidově se říká, že zvony uletěly do Říma."

Ke všem zvykům se však časem připletou i pověry. Byli lidé, kteří se domnívali, že když zjara udělají velký rámus na polích, budou mít na celý rok pokoj od hlodavců. Proto se kdysi hrkalo a řehtalo o sto šest. Je pravda, že hlodavci před hrkači sice okamžitě utekli, ale brzy se spokojeně vrátili.

"Zvon zaznívá z věže a je slyšet po celé obci. Hrkačky dělají velký rámus, ale není je tolik slyšet, proto se s nimi obcházejí všechny domy. U křížů se pak zpívá píseň vyjadřující zármutek člověka nad Kristovým utrpením a modlí se Anděl Páně. Dnes bývá křesťanský význam hrkání odmítán," dodává ještě Jan Peňáz. "Mnozí berou tento zvyk jen jako příležitost k pořádnému rámusu."

Děkan Peňáz ke zvyku, který se - jak věří - může zalíbit mnohým dětem - připravil i písničku s notami. Věří, že někoho určitě osloví. Říká, že za pokus to určitě stojí.

Ve Křtinách u Brna budou letos hrkat ministranti a skauti na Zelený čtvrtek (28. března 2013) v 18.00 hodin, na Velký pátek (29. března) v 6.00, ve 12.00 a v 18.00 hodin, a na Bílou sobotu (30. března)  v 6.00 a ve 12.00 hodin.

Více informací: Mons. Jan Peňáz, tel.: 736 52 92 21, www.poutnik-jan.cz.

Autor článku:
Martina Jandlová

Související články

Další aktuality

Kardinál Angelo De Donatis je pozitivní na koronavirus

V pondělí 30. března 2020 byl kardinál Angelo De Donatis, generální vikář římské diecéze, po projevu některých symptomů pozitivně testován na koronavirus (COVID-19). Kardinál byl převezen do nemocnice Gemelli v Římě.
31.03.2020

Zemřel fr. Jordán Vinklárek OP

V pondělí 30. března 2020 ve 23.45 v Charitním domově ve Staré Boleslavi odevzdal svou duši Pánu fr. Jordán Jaromír Vinklárek OP. Zemřel ve věku 95 let, 69 letech řeholních slibů a 55 letech kněžství. Byl posledním dominikánem české provincie, který vstoupil do řádu před násilným přerušením řeholního života v roce 1950. Vynikal velkou horlivostí o spásu duší v době komunistického pronásledování i za nově nabyté svobody. R. I. P.
31.03.2020

Videoseriál Velikonoce v rodině: 4. díl - Vigilie vzkříšení

Jak prožít Vigilii vzkříšení Páně? Nápovědu, komentář a inspiraci najdete ve videu, které pro vás připravila Liturgie.cz.
31.03.2020

Poděkování arcibiskupa Graubnera pracovníkům Charit

Arcibiskup Jan Graubner, předseda Komise pro Charitu při ČBK, napsal děkovný dopis řediteli Charity ČR Mgr. Lukáši Curylovi, ve kterém děkuje všem pracovníkům Charit za jejich mimořádné nasazení v této době.
31.03.2020

Videoseriál Velikonoce v rodině: 3. díl - Velký pátek

Jak prožít Velký pátek? Nápovědu, komentář a inspiraci najdete ve videu, které pro vás připravila Liturgie.cz.
31.03.2020