Proč se vlastně o Velikonocích hrká?

Všude vycházejí knížky, jak prožít Velikonoce. Jsou tam recepty na zdobení kraslic, na cukroví a na nejrůznější druhy dalších pokrmů. Občas se tam objeví také návod na pletení správné pomlázky. Tím se tyto svátky zakončují. Zahajují se však hrkáním. Víme ale, proč se vlastně hrká?
Publikováno: 25. 3. 2013 17:53

Křtiny u Brna: Mons. Jan Peňáz, současný farář ve Křtinách u Brna, v jednom z nejvýznamnějších poutních míst brněnské diecéze, už na svém předchozím působišti, na velkomeziříčsku, po více než padesáti letech oživil tradici "hrkání". A ve Křtinách v ní pokračuje.

Proč se vlastně hrká? "Protože každého potěší, když uslyší zvon nebo aspoň školní zvonek oznamující konec hodiny," vysvětluje P. Peňáz. "Školní zvonek určuje denní rozvrh hodin, klášterní zvon zase svolává bratry nebo sestry k modlitbě, práci i odpočinku. Kostelní zvony (kromě umíráčku) znějí vždy radostně, protože oznamují radostné události: zvou na bohoslužby, provázejí novomanžele, vítají nový rok. Během velikonočního tridua se naopak připomínají události bolestné: na Zelený čtvrtek byl Pán Ježíš zrazen a zajat, na Velký pátek byl za nás mučen, ukřižován a pohřben a v hrobě odpočíval po celou Bílou sobotu. Proto v tyto tři dny nezvoní zvony, ale ozývá se smutný zvuk dřevěných hrkaček. Protože tento pokyn vydal papež, lidově se říká, že zvony uletěly do Říma."

Ke všem zvykům se však časem připletou i pověry. Byli lidé, kteří se domnívali, že když zjara udělají velký rámus na polích, budou mít na celý rok pokoj od hlodavců. Proto se kdysi hrkalo a řehtalo o sto šest. Je pravda, že hlodavci před hrkači sice okamžitě utekli, ale brzy se spokojeně vrátili.

"Zvon zaznívá z věže a je slyšet po celé obci. Hrkačky dělají velký rámus, ale není je tolik slyšet, proto se s nimi obcházejí všechny domy. U křížů se pak zpívá píseň vyjadřující zármutek člověka nad Kristovým utrpením a modlí se Anděl Páně. Dnes bývá křesťanský význam hrkání odmítán," dodává ještě Jan Peňáz. "Mnozí berou tento zvyk jen jako příležitost k pořádnému rámusu."

Děkan Peňáz ke zvyku, který se - jak věří - může zalíbit mnohým dětem - připravil i písničku s notami. Věří, že někoho určitě osloví. Říká, že za pokus to určitě stojí.

Ve Křtinách u Brna budou letos hrkat ministranti a skauti na Zelený čtvrtek (28. března 2013) v 18.00 hodin, na Velký pátek (29. března) v 6.00, ve 12.00 a v 18.00 hodin, a na Bílou sobotu (30. března)  v 6.00 a ve 12.00 hodin.

Více informací: Mons. Jan Peňáz, tel.: 736 52 92 21, www.poutnik-jan.cz.

Autor článku:
Martina Jandlová

Související články

Další aktuality

Papež ke konferenci o zneužívání: Přiznání chyb otevírá nové obzory

”Jedině když se církev postaví čelem k pravdě o tomto krutém jednání a pokorně požádá oběti o odpuštění, bude schopna znovu se stát útočištěm pro všechny, kteří to potřebují." - Řekl papež František ve videoposelství adresovaném účastníkům mezinárodní konference o ochraně nezletilých v církvi, která začíná v neděli 19. září ve Varšavě.
19.09.2021

Papež František: Věrnost Bohu znamená ochotu sloužit

Papež František se při promluvě před nedělní modlitbou Anděl Páně zamýšlel nad tématem služby a řekl, že když sloužíme druhým, přijímáme Boží objetí. 
19.09.2021

Fotogalerie: Národní pouť ke sv. Ludmile

V sobotu 18. září 2021 proběhla na louce nad obcí Tetín národní poutní mše svatá. Mši celebroval český rodák a papežský legát, vídeňský arcibiskup a metropolita, kardinál Christoph Schönborn. Liturgii doprovodil orchestr Hudby Hradní stráže a Policie ČR se sborem Collegium hortense. Přinášíme fotogalerii.
19.09.2021

Kardinál Schönborn: Svatá Ludmila měla vliv na celé naše dějiny

U příležitosti 1100. výročí umučení sv. Ludmily se v sobotu 18. září konala na Tetíně národní poutní mše svatá. Mši celebroval papežský legát, vídeňský arcibiskup a metropolita, kardinál Christoph Schönborn.
18.09.2021

Už vím: Proč se učedníci Ježíše báli?

Přinášíme další díl z videosérie P. Romana Vlka s názvem Už vím.
18.09.2021