Proč se vlastně o Velikonocích hrká?

Všude vycházejí knížky, jak prožít Velikonoce. Jsou tam recepty na zdobení kraslic, na cukroví a na nejrůznější druhy dalších pokrmů. Občas se tam objeví také návod na pletení správné pomlázky. Tím se tyto svátky zakončují. Zahajují se však hrkáním. Víme ale, proč se vlastně hrká?
Publikováno: 25. 3. 2013 18:53

Křtiny u Brna: Mons. Jan Peňáz, současný farář ve Křtinách u Brna, v jednom z nejvýznamnějších poutních míst brněnské diecéze, už na svém předchozím působišti, na velkomeziříčsku, po více než padesáti letech oživil tradici "hrkání". A ve Křtinách v ní pokračuje.

Proč se vlastně hrká? "Protože každého potěší, když uslyší zvon nebo aspoň školní zvonek oznamující konec hodiny," vysvětluje P. Peňáz. "Školní zvonek určuje denní rozvrh hodin, klášterní zvon zase svolává bratry nebo sestry k modlitbě, práci i odpočinku. Kostelní zvony (kromě umíráčku) znějí vždy radostně, protože oznamují radostné události: zvou na bohoslužby, provázejí novomanžele, vítají nový rok. Během velikonočního tridua se naopak připomínají události bolestné: na Zelený čtvrtek byl Pán Ježíš zrazen a zajat, na Velký pátek byl za nás mučen, ukřižován a pohřben a v hrobě odpočíval po celou Bílou sobotu. Proto v tyto tři dny nezvoní zvony, ale ozývá se smutný zvuk dřevěných hrkaček. Protože tento pokyn vydal papež, lidově se říká, že zvony uletěly do Říma."

Ke všem zvykům se však časem připletou i pověry. Byli lidé, kteří se domnívali, že když zjara udělají velký rámus na polích, budou mít na celý rok pokoj od hlodavců. Proto se kdysi hrkalo a řehtalo o sto šest. Je pravda, že hlodavci před hrkači sice okamžitě utekli, ale brzy se spokojeně vrátili.

"Zvon zaznívá z věže a je slyšet po celé obci. Hrkačky dělají velký rámus, ale není je tolik slyšet, proto se s nimi obcházejí všechny domy. U křížů se pak zpívá píseň vyjadřující zármutek člověka nad Kristovým utrpením a modlí se Anděl Páně. Dnes bývá křesťanský význam hrkání odmítán," dodává ještě Jan Peňáz. "Mnozí berou tento zvyk jen jako příležitost k pořádnému rámusu."

Děkan Peňáz ke zvyku, který se - jak věří - může zalíbit mnohým dětem - připravil i písničku s notami. Věří, že někoho určitě osloví. Říká, že za pokus to určitě stojí.

Ve Křtinách u Brna budou letos hrkat ministranti a skauti na Zelený čtvrtek (28. března 2013) v 18.00 hodin, na Velký pátek (29. března) v 6.00, ve 12.00 a v 18.00 hodin, a na Bílou sobotu (30. března)  v 6.00 a ve 12.00 hodin.

Více informací: Mons. Jan Peňáz, tel.: 736 52 92 21, www.poutnik-jan.cz.

Autor článku:
Martina Jandlová

Související články

Další aktuality

Katolická sexuální morálka – ukazatel na cestě ke štěstí

Přinášíme vám překlad textu Mons. Dominika Schwaderlappa, pomocného biskupa arcidiecéze Kolín nad Rýnem, který vyšel na webových stránkách německého magazínu Die Tagespost.
15.10.2019

Poutní balíčky na národní pouť do Říma

Sdělení poutního výboru národní pouti do Říma ohledně tzv. poutních balíčků:
14.10.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 14. do 20. října 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe, Radiu Proglas a Českém rozhlasu.
14.10.2019

Papež na kanonizační mši: Nechť jsou noví svatí vlídným světlem v šeru světa

Papež František dnes na svatopetrském náměstí celebroval mši, při které bylo kanonizováno 5 nových svatých. Jsou jimi kardinál John Newman a 3 řeholnice a 1 terciářka - Giuseppina Vanniniová, Marie Tereza Chiramel Mankidiyanová, Dulce Lopes Pontesová a Markéta Baysová. Ve své homilii papež reflektoval „pouť víry“ podle evangelia sv. Lukáše.
13.10.2019

Noví světci: Markéta Baysová - “svatá od vedle”

Poslední z pěti nových světců je švýcarská františkánská terciářka Markéta Baysová, která žila v 19. století. Tato aktivní zasvěcená laička pracovala jako švadlena a katechetka, chudé nazývala Božími vyvolenými a byla jim láskyplnou přítelkyní.
12.10.2019