Oslava svátku sv. Vojtěcha bude letos výjimečná

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP zve do svatovítské katedrály k oslavě svátku sv. Vojtěcha, hlavního patrona pražské arcidiecéze. Mše svatá, při které kardinál Duka spolu s přítomnými poděkuje také za 70 let svého života, se bude konat 23. dubna 2013 od 18.00 hodin.

„Srdečně zvu všechny k oslavě svátku sv. Vojtěcha. Ti, kdo přijdou do svatovítské katedrály oslavit našeho patrona, oslaví i mé narozeniny,“ říká pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Ten chtěl oslavu svých narozenin spojit právě se svátkem svého dávného předchůdce. Poděkování za 70 let života nemá být nijak okázalé. Na přání kardinála Duky nebudou rozesílány žádné oficiální pozvánky. Za nejlepší dar k tomuto svému jubileu kardinál Duka považuje příspěvek na stavbu nových varhan v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Jejich vybudování je jedním z nejodvážnějších projektů, do kterého se kardinál Duka pustil. Finanční dary mohou lidé posílat na bankovní účet Nadačního fondu Dominika Duky. Jeho číslo je 2105772321/2700 (UniCredit Bank Czech Republic, a.s.). Finanční prostředky z tohoto fondu budou použity na výstavbu nových varhan.

Pražský arcibiskup se ke sv. Vojtěchu hlásí s velkou rozhodností. V roce 2010 byla oslava jeho svátku jednou z prvních příležitostí k setkání tehdy nového arcibiskupa Dominika Duky s věřícími pražské arcidiecéze. Hlavní patron arcidiecéze provázel arcibiskupa Duku také první den jeho funkčního období, kdy pomyslně usedl na svatovojtěšský stolec. Poprvé to bylo v Libici nad Cidlinou, kde Dominik Duka setrval chvíli v tiché modlitbě. Podruhé byl sv. Vojtěch během slavnostního uvedení do úřadu přítomen svou relikvií v chrámu sv. Víta. A Břevnovský klášter, který světec roku 993 založil, se stal třetím místem v den uvedení do úřadu symbolicky spojeným s postavou sv. Vojtěcha. Po svém příjezdu do areálu Břevnovského kláštera arcibiskup Duka navštívil kostel sv. Markéty a poklonil se ostatkům sv. Vojtěcha uloženým v oltáři.

Sv. Vojtěch se narodil kolem roku 956 na slavníkovském hradě Libici. Po studiích na škole při magdeburské katedrále, působil při pražském kostele a po brzké smrti prvního pražského biskupa Dětmara byl v roce 982 na Levém Hradci zvolen biskupem. Biskupský úřad pak přijal z rukou císaře Oty II. v roce 983 ve Veroně, kde mu mohučský arcibiskup Willigis udělil zároveň biskupské svěcení. Dvakrát pobýval v Římě v klášteře sv. Alexia a Bonifáce na Aventinu, kde se stal v roce 990 mnichem. V roce 993 založil s podporou knížete Boleslava II. na Břevnově první mužský klášter v českých zemích. V roce 997 podnikl misijní cestu do Prus, kde 23. dubna zemřel mučednickou smrtí. Sv. Vojtěch se snažil navázat na velkomoravskou tradici Metodějova samostatného arcibiskupství, na říši nezávislého a podřízeného pouze papeži. Tento program vytvoření „národních“ církví v rámci rodiny křesťanských panovníků pod patronátem vrchní vlády římského císaře propagoval hlavně v rámci svých úzkých styků s polským panovníkem Měškem I., uherským Štěpánem i s císařem Otou III. Plodem jeho úsilí bylo založení uherského arcibiskupství při katedrále sv. Vojtěcha v Ostřihomi v roce 1000 a arcibiskupství sv. Vojtěcha v Hnězdně. Církev a český národ v jeho postavě získaly světce evropského formátu, jehož politicko-náboženská vize rovnoprávných křesťanských národů určuje uspořádání střední Evropy dodnes.