Rajhrad hostil celostátní setkání nemocničních kaplanů

V pondělí 22. dubna 2013 se v Domě léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě setkalo 35 katolických nemocničních kaplanů. K modlitbě za nemocné a za sebe navzájem, k diskuzi nad aktuálními otázkami pastorační péče ve zdravotních a sociálních službách i reflexi vlastních zkušeností v přístupu k pacientům.
Publikováno: 30. 4. 2013 13:30

Rajhrad: V pořadí první obdobné setkání se konalo již v loňském roce na témže místě. Letos se kromě předchozích pořadatelů, Rady pro zdravotnictví České biskupské konference, Biskupství brněnského a Oblastní charity Rajhrad, do organizace této aktivity zapojila Katolická asociace nemocničních kaplanů v České republice (KANK).

Setkání začalo v 10.00 hodin v zaplněné hospicové kapli mší svatou, které předsedal P. Bohumír Vitásek, biskupský vikář pro pastoraci nemocných v Arcidiecézi olomoucké. Po jejím skončení následoval v edukační místnosti dopolední blok s referáty a diskuzí. MUDr. Michal Hrnčiarik, předseda KANK, informoval účastníky o činnosti výboru asociace, o dalším vzdělávání nemocničních kaplanů a o pořádaných konferencích a seminářích pro pracovníky ve zdravotnictví, kterých se také nemocniční kaplani mohou účastnit.

O situaci v poskytování pastorační péče v jednotlivých diecézích pak referovali přítomní biskupští vikáři. P. Jaroslaw Furtan z Hradce Králové upozornil na ojedinělou aktivitu v diecézi – pouť rodin a nemocných do Jablonného v Podještědí v červenci každého roku, při které téměř 80 osob přijme z rukou biskupa svátost nemocných. Také vyzvdvihl potřebu zapojení dobrovolníků do pastorační péče v nemocnicích, kteří by pracovali pod vedením nemocničních kaplanů. Tento požadavek ve svém příspěvku rovněž zdůraznil P. Václav Tomiczek z ostravsko-opavské diecéze. P. Leo Zerhau z Brna poukázal na nutnost úzké spolupráce nemocničních kaplanů-laiků, řeholních sester a jáhnů s kněžími, protože jen v této součinnosti je možné poskytovat komplexní pastorační péči ve zdravotních a sociálních službách. P. Bohumír Vitásek z Arcidiecéze olomoucké hovořil o vnímání Božího vedení v rozvoji této péče v diecézi, protože není plánována, a o ekumenické spolupráci. Za nepřítomného P. Jiřího Barhoně z Plzně byla vybídnuta ke krátkému vystoupení s. Anežka Marie Škrobánková, která představila Plzeň jako krajské centrum zdravotních a sociálních služeb, v nichž obětavě pastorační péči poskytují řeholnice i laičky.

Zástupce jednotlivých diecézí poté vystřídali dva lékaři, MUDr. Ladislav Kabelka a MUDr. Jaroslav Štrof, kteří se ve svých příspěvcích zabývali významem působení nemocničního kaplana v nemocnicích, hospicích aj. Primář Domu léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě prezentoval nemocničního kaplana jako toho, který zmírňuje utrpení nemocných. Ředitel Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze pod Petřínem na začátku svého referátu uvedl, že jen asi 10 % pacientů v jejich nemocnici jsou katolíci. Jelikož jednou z hlavních úloh nemocničního kaplana je pomoci pacientovi při obnovení narušené integrity v důsledku závažné nemoci, proto nabídka pastorační služby nemůže být adresována jen této desetině hospitalizovaných, ale každému nemocnému. Oba přednášející vyzvedli nutnost přítomnosti nemocničních kaplanů v zdravotnických zařízeních.

V odpoledním bloku zazněla přednáška Mons. Aleše Opatrného na téma Duchovní svět v bio-sociálně spirituálním kontextu. Přednášející konstatoval, že dnes se stává běžným celostné chápání potřeb nemocného a z nich vyplývajících úkolů pro ty, kdo se o něho starají. Bývá to vyjádřeno známou čtveřicí potřeb, která odpovídá čtveřici dimenzí člověka jakožto bytosti tělesné, sociální, psychické a duchovní. Úkoly okolí nemocného se tak charakterizují jako péče o biologické potřeby, pomoc v řešení sociálních potřeb, vystižení a realizace psychologických potřeb a pomoc k naplnění duchovních (spirituálních) potřeb.

Poděkování za organizaci a zdárný průběh setkání patří především pracovníkům Domu léčby bolesti s hospicem sv. Josefa v Rajhradě, jmenovitě řediteli Ing. Jaromíru Bílému, primáři MUDr. Ladislavovi Kabelkovi, Ph.D. a nemocniční kaplance Mgr. Zitě Havlenové, a také P. ThLic. Leovi Zerhauovi, Th.D. z Brna.

(Marta Hošťálková)

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

První kroky k portugalským Světovým dnům mládeže a panamská statistika

Světové dny mládeže po loňské panamské etapě míří do Portugalska a tamní organizátoři podnikají první přípravné kroky. V dubnu do Fatimy připutují symboly těchto celosvětových setkání mladých lidí – dřevěný kříž a mariánská ikona, sdělil organizační výbor. V portugalské Coimbře se v těchto dnech konala první organizační schůzka, které se účastnil o. João Chagas, vedoucí sekce pro mládež vatikánského Úřadu pro laiky, rodinu a život.
29.01.2020

Papež: Blahoslavenství jsou mnohem více než normy

Dopoledne se ve vatikánské aule Pavla VI. za účasti asi sedmi tisíc lidí konala generální audience. Byla zahájena čtením osmera blahoslavenství z Matoušova evangelia (Mt 5,1-11), která papež František zvolil za téma nového cyklu středečních katechezí. Celé znění katecheze naleznete v článku.
29.01.2020

Publicista Ziegler: Návrat Mariánského sloupu je porážkou nenávisti a vítězstvím zdravého rozumu

Pražští zastupitelé revokovali své dřívější usnesení a na Staroměstské náměstí by se měla vrátit replika Mariánského sloupu od sochaře Petra Váni. Je to náprava neomluvitelného barbarského činu.
29.01.2020

Na Velehradě se hovořilo o aktuálních otázkách pastorace povolání

Tento týden se na Velehradě setkalo skoro 60 řeholníků, kněží a laiků, aby spolu hovořili o pastoraci povolání v současném světě. Setkání zaštítil pomocný biskup brněnský Pavel Konzbul. Ze Slovenska navštívil konferenci biskup žilinské diecéze Tomáš Galis. Účastníkům konference byly mimo jiného prezentovány výsledky dotazníku, na který odpovědělo přes 250 mladých lidí hledajících svoji životní cestu.
29.01.2020

Katolický týdeník: Třicet let svobody řeholníků

Na tuto neděli připadá svátek Uvedení Páně do chrámu (2. února), který papež Jan Pavel II. spojil s oslavami Dne zasvěcených osob. Je tomu také třicet let, kdy se lidé v České republice začali po čtyřech dekádách komunistické vlády setkávat s řeholními hábity ve veřejném prostoru.
29.01.2020