Papežský legát v Praze

Ve čtvrtek 4. července 2013 v 11 hodin přiletěl na pražské letiště papežský legát Josip kardinál Bozanić, arcibiskup záhřebský. Na letišti jej uvítala trojice Evropských skautů v modravých košilích a delegace zástupců české církve tradičním způsobem: chlebem a solí. Poté se kardinál Bozanić přivítal s českým primasem kardinálem Dominikem Dukou.
Publikováno: 4. 7. 2013 17:34

„Přijíždím jako reprezentant Svatého otce kvůli velké oslavě na Velehradě," řekl kardinál Bozanić na přivítanou. „Svatý Cyril a Metoděj byli významní evangelizátoři a významně se zasadili o rozvoj kultury v celém regionu“, vyzdvihl papežský legát význam jubilea. Kardinál Bozanić také pozdravil potomky chorvatské menšiny, žijící od konce 16. století v na českém území a připomněl, že rovněž v Chorvatsku žije početná česká menšina. „Chorvatští Češi mi napsali dopis, ve kterém zdravili tuto zemi a ve kterém také vyjádřili radost z toho, že chorvatský arcibiskup jede na misi do Česka“.

Po krátkém odpočinku se pak kardinál Bozanić v doprovodu kardinála Dominika Duky, radou Apoštolské nunciatury v Praze Dennisem Kuruppasserym a generálním sekretářem ČBK Mons. Tomášem Holubem vydal do Olomoucké arcidiecéze na Velehrad. „Je to muž, který nasměroval chorvatskou církev do Evropy“, řekl Dominik Duka o návštěvě. „Jeho účast na Velehradě je více než symbolická, protože Velehrad nejenom propojuje naše země kulturně, historicky a politicky, ale zároveň ukazuje dnešní Evropě, jakým směrem se do budoucna vydat“, zamyslel se Dominik Duka nad významem návštěvy v kontextu nedávného vstupu Chorvatska do Evropské unie.

Kardinál Bozanić vystudoval teologickou fakultu v Rijece a Záhřebu. Po vysvěcení v roce 1975 se stal kaplanem a sekretářem biskupa v diecézi Krk. Své vzdělání si následně doplnil na papežské univerzitě v Římě studiem kanonického práva. Jeho kariéra po návratu do rodné diecéze v roce 1986 pomalu, ale jistě stoupala – nejprve se stal kancléřem biskupské kurie (1986), poté generálním vikářem krkské diecéze (1987–1989) a nakonec i biskupem (1989), arcibiskupem záhřebským (1997) a kardinálem (2003). V letech 2001 a 2011 působil jako místopředseda Rady evropských biskupských konferencí, jako kardinál se pak věnoval Papežské radě pro laiky a Kongregaci pro blahořečení a svatořečení. Během jeho působení v pozici vrcholného představitele chorvatské církve se výraznou měrou podílel na otupení nacionalistických nálad v chorvatské společnosti.

(Josef Nerušil, Arcibiskupství pražské)

Související články

Další aktuality

Úžas, služba, odvaha: Františkův program pro mladé lidi v Řecku

Poslední papežovo veřejné vystoupení v Řecku symbolicky patřilo budoucnosti této země, tedy jejím mladým lidem, nejenom rodilým Řekům, ale též potomkům zahraničních přistěhovalců, konkrétně pak zástupcům řecké katolické mládeže ze všech koutů této země a studentům katolické školy sv. Dionýsia na severním předměstí Athén. Tuto instituci původně spravovaly voršilky, působící v Řecku od sedmnáctého století (1670), avšak před několika lety (2017) ji svěřily do výchovné misie školských bratří.
06.12.2021

Odpověď arcibiskupa Graubnera na veřejný dopis časopisu Te Deum o vakcinaci

Přinášíme odpověď arcibiskupa Jana Graubnera, předsedy ČBK, na otevřený dopis časopisu Te Deum ohledně výzvy předsedy ČBK k očkování proti nemoci covid-19.
06.12.2021

Nelze mlčet k situaci či ji ignorovat

Přinášíme text apelu Rady Iustitia et Pax v souvislosti s uprchlickou krizí na hranicích Polska a Běloruska.
06.12.2021

Přímé přenosy bohoslužeb od 6. do 12. prosince 2021

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele, nabízíme přehled bohoslužeb vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
06.12.2021

Papež v Athénách: Konverze nám pomáhá překonat existenciální pouště

Papež František předsedal mši svaté v řeckých Athénách a vybídl řecké katolíky, aby zůstali v naději navzdory „existenciálním pouštím“ našich životů, protože Pán je tu vždy, aby zaplnil naši prázdnotu, pokud mu uvolníme místo.
05.12.2021