Světová premiéra na motivy středověkého mystéria

Moravské divadlo v Olomouci (MDO) ozdobilo závěr divadelní sezóny světovou premiérou opery Noc plná světla. Hudební dílo, jehož premiéra se konala 28. června 2013, vzniklo na motivy hry světově proslulého francouzského dramatika Paula Claudela (1868–1955). Hudebního nastudování a vedení orchestru se ujal Petr Šumník, režie Michael Tarant.
Publikováno: 8. 7. 2013 18:00

Olomouc: Moravské divadlo se zásluhou olomouckého světícího biskupa Josefa Hrdličky (libreto) a skladatele Zdeňka Pololáníka (partitura) po dlouhé době opět vrátilo k nesnadně uchopitelnému dílu Paula Claudela. Jednalo se o náročnější úkol, neboť v tomto případě došlo k hudebně-jevištnímu přednesení hluboce spirituálně laděného textu. Možná však právě toto „netradiční“ nastudování dokázalo divákům Claudela přiblížit lépe než „klasické“ činoherní provedení. Jak k dílu napsal autor libreta, „hudba interpretuje děj svými vlastními nadslovními prostředky.“ Pravdou je, že opera nebyla autorovi nikdy cizí, známá je jeho spolupráce s hudebníky Dariem Milhaudem a Arthurem Honeggerem (Jana z Arku na hranici, Kniha o Kryštofu Kolumbovi). Volba hudebního provedení možná usnadnila i aplikaci prvků tzv. „totálního“ divadla, tj. využití všech dostupných výrazových prostředků (prostoru, kostýmů, akce sólistů, výkonu orchestru či světelných efektů), což snad napomohlo k prohloubení uměleckého prožitku diváků.

Hudební dílo „Noc plná světla“ vznikla na námět Claudelovy světově nejznámější a nejhranější hry Zvěstování Marii (L’Annonce faite à Marie). Jde o středověkou náboženskou hru s určitým tajemnem. O autorovi je známo, že byl s texty často nespokojen, a proto se k nim navracel. V případě Zvěstování se jedná již o třetí variantu hry Dívka Violéna (La jeune fille Violaine). Jako určitou zajímavost uveďme, že Claudel hru přepsal za svého pobytu v Praze, kde byl konzulem v letech 1909–1911. K tématu se vrátil po silném prožitku z pašijí v Emauzském klášteře. Inspirací mu byla také česká krajina a umění, jeho zdejšími průvodci a přáteli se stali literární kritik Miloš Marten a malířka Zdenka Braunerová (ve Zvěstování se odráží např. Český ráj se zříceninou Trosky). Z autorovy tvorby ještě alespoň připomeňme sbírku básní Svaté obrázky z Čech věnovanou světcům Václavovi, Ludmile a Janu Nepomuckému i Pražskému Jezulátku.

Hra Zvěstování je zasazena do francouzské krajiny doby středověku, do doby bolestí, doby smutku a hledání, doby potřebující sebeobětování a odpuštění. Děj se odehrává na statku Anne Vercorse, který se rozhodne vše opustit. Opouští manželku Alžbětu, dcery Violénu a Maru, domov, rodný kraj a vydává se na cestu do Jeruzaléma. V předvečer odchodu zasnoubí prvorozenou dceru Violénu s mládencem Jakubem, kterého se ujal v dětství. Netuší však, že Violéna ze soucitu políbila malomocného stavitele katedrál Petra z Craonu, který musí statek v tichosti opustit. Svým polibkem jej chtěla povzbudit v těžké chvíli, sama se však nemocí nakazí. Petrovi před jeho odchodem ještě daruje prsten, který ji věnoval Jakub. Scénu soucitu a oběti sleduje z povzdálí mladší Mara. Vše vyzrazuje matce a naléhá, aby sňatek překazila, neboť se sama chce za Jakuba provdat. Cesta k sňatku se otevře v okamžiku, když Violéna opouští rodný statek.

Další děj se po letech odehrává u jeskyně, ve které přebývá slepá Violéna. V den slavnosti Narození Páně za ní přichází nešťastná Mara s mrtvolnou dcerkou v náručí. Mara prosí o slitování, zbavení neštěstí a začne se modlit. V tomto okamžiku se za zvuku zvonů z kostelů a katedrál stane zázrak, „temnota se přemění v noc plnou světla“, dítě ožije a získá modré oči Violéniny. Mara se bojí vyzrazení tajemství, proto sestru shodí do rokle.

Závěrečná scéna se přesouvá opět na rodný statek. Po sedmi letech se vrací otec Anne Vercors. V náručí nese polomrtvou Violénu a ukládá ji na velký stůl ve světnici. Jakub se konečně dozvídá pravdu. Anne Vercors dosvědčuje, že Petr z Craonu, se kterým se setkal v Jeruzalémě, se zázračně uzdravil. Mara se doznává ke svým činům. Je jí odpuštěno a Violéna vydechne naposled.

Někomu se snad zdá tato zápletka málo zajímavá až banální a ne příliš atraktivní pro dnešní svět, jakoby se jednalo o nic neříkající text pro současného, rádo se bavícího člověka. Ale u Claudela musíme jít více do hloubky, neboť jeho texty nesou stále platný odkaz, kterým je síla oběti a soucitu s trpícími, síla darování se pro bližního vedoucí až do krajnosti, tj. položení života pro vyšší cíle a umění dohlédnout dále.

Proto je třeba ocenit odvahu uvedení tak nelehkého kusu a poděkovat všem, kteří se na tomto zdařilém a nevšedním uměleckém zážitku podíleli, ať už se jedná o samotné autory díla, scény a kostýmů či výkony orchestru a jednotlivých sólistů (obzvláště velmi působivé bylo závěrečné dějství!). Toto ojedinělé nastudování přineslo v dnešní uspěchané době tak potřebné krátké zastavení a osvěžení.

Je dobře, že se ke Claudelovi stále vracíme, i když jeho texty zůstanou stále v popředí zájmu spíše úzkého okruhu obdivovatelů a spirituálně laděných diváků, neboť jeho tvorba si vyžaduje diváka znalého a do tématu zasvěceného.

Hudební dílo Noc plná světla bylo příspěvkem Moravského divadla k výročí 1150 let příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu a jejich duchovního odkazu. Současně bylo důstojným připomenutím nejen Claudelova pražského pobytu, ale i „opožděnou“ českou oslavou prvního uvedení Zvěstování na pařížské scéně v roce 1912. Doufáme, že se s Claudelem setkáme i v příštím roce, kdy budeme slavit sto let od prvního českého uvedení Zvěstování na scéně Národní divadla v Praze.

(Martin Kučera)

 

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Programové tipy Radia Proglas na 43. týden 2019

V týdnu od 21. října se můžete těšit na pořad věnovaný poutnímu místu Zlatice v Podkrkonoší nebo rozhovor s novinářem Josefem Pazderkou.
18.10.2019

Apoštolský vikář Aleppa: Turci napadli region s mučednickou minulostí

Mučednickou minulost regionu na turecko-syrské hranici připomíná také apoštolský vikář Aleppa Georges Abou Kazen. Jak říká v rozhovoru pro Vatican News, Kurdové nejsou jedinou obětí tureckého útoku.
18.10.2019

John Henry Newman: Světec pro dnešní dobu

Papež František v neděli 13. října v Římě svatořečil Johna Henryho Newmana (1801–1890). Nový světec prožil téměř celé 19. století, první polovinu svého života jako anglikán a druhou polovinu jako katolík. Byl knězem, oblíbeným kazatelem, spisovatelem a význačným teologem obou církví. Ačkoli žil už před delší dobou, stále má dnešním lidem co říct, jak to dosvědčuje také následujících devět oblastí, které nastínil Jack Valero, koordinátor Výboru pro Newmanovu kanonizaci zodpovědný za tisk a média.
18.10.2019

Beatifikační proces Chiary Lubichové postupuje do Vatikánu

Beatifikační proces zakladatelky hnutí fokokoláre Chiary Lubichové vstupuje do druhého stupně. V neděli 10. listopadu bude v katedrále sv. Petra ve Frascati u Říma zakončena diecézní fáze procesu. Pokračovat bude ve Vatikánu, na Kongregaci pro svatořečení.
17.10.2019

Justitia et Pax: Žít společně v Evropě - poučení ze Slovenska

Zveřejňujeme text závěrečného prohlášení mezinárodní Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír, které se konalo 11. – 14. října 2019 v Bratislavě.
17.10.2019