Arcibiskup Graubner: Velehrad má nový poklad

„Ohlédnutí za velehradskou poutí, která byla vrcholem cyrilometodějského roku, mě naplňuje zvláštní vděčností,“ píše olomoucký arcibiskup Jan Graubner ve svém textu, který vyšel v Katolickém týdeníku č. 33. Vrací se v něm ještě k letošním jubilejním cyrilometodějským oslavám na Velehradě, všímá si toho, jak se do oslav zapojila nejširší veřejnost, a připomíná také účast ostatních slovanských národů.

Už v přípravě se ukázalo, že jubileum oslovuje širokou společnost. Těžko spočítáme, kolik lidí se zapojilo do nesčetných aktivit od vědeckých konferencí po výstavy odborné i zaměřené na děti. Jejich prostřednictvím se tisíce dětí seznámily s životem a dílem slovanských věrozvěstů. Vyšla celá série knih nejrůznějších žánrů a také filmů. Jen soutěže školních dětí Cestou dvou bratří se účastnilo na dva a půl tisíce dětských malířů od nás i ze zahraničí. Pozadu nezůstala ani Národní banka se zlatou mincí, nebo Dechová hudba Hradní stráže, která věnovala Velehradu promenádní koncert.

Poutní bohoslužby, kterou vedl papežský legát kardinál Josef Bozanić v českém jazyce, se zúčastnili spolu se zástupy věřících církevní představitelé mnoha zemí a také naši nejvyšší státní představitelé. V obětním průvodu byly k oltáři přineseny rekvie blahoslavených, kteří za života navštěvovali Velehrad. Tak mimořádní poutníci jsou důležitými svědky velehradského společenství. Můžeme říct, že cyrilometodějská úcta nese krásné plody světců, či také naopak, že Velehrad přitahuje světce pracující pro duchovní povznesení národů a jednotu církví.

Tak zůstane prostřednictvím relikvií trvale přítomný na Velehradě bl. papež Jan Pavel II., který prohlásil sv. Cyrila a Metoděje za patrony Evropy, a když za totality nesměl putovat na Velehrad osobně, udělil bazilice mimořádné vyznamenání Zlaté růže. Velehrad navštívil hned po pádu železné opony, aby zde děkoval Bohu za dar svobody a povzbudil nás k duchovní obnově. Tady svolal biskupskou synodu pro Evropu.

Ostatní blahoslavení jsou mučedníci z doby komunismu. Řeckokatoličtí biskupové ze Slovenska darovali Velehradu rekvie blahoslavených slovenských biskupů Vasila Hopka a Pavla Petra Gojdiče a kněze Metoděje Dominika Trčky, rodáka z Moravy, který téměř celý život působil na Slovensku. Všichni bývali účastníky unionistických sjezdů na Velehradě.

Ukrajinský arcibiskup Igor Vozniak ze Lvova přivezl osobně relikvie svého předchůdce bl. biskupa Mikuláše Čarněckého, který byl na Velehradě několikrát. Biskup Taras Senkiv z ukrajinského města Stryj poslal relikvie bl. Josafata Josefa Kocylovského, který byl na Velehradě třikrát.

Skrze delegáty byly přítomné téměř všechny slovanské národy. Biskup z Drážďan, který má v diecézi Lužické Srby, se hlásí k cyrilometodějskému odkazu, protože část jeho diecéze kdysi patřila taky do Velké Moravy. Několik polských biskupů svou účastí svědčilo o starém spojení Moravy s krajem kolem Visly, který jako součást tehdejší Moravy patřil do Metodějovy diecéze. Mimořádné zastoupení měli nejen Slováci, ale i Slovinci a Chorvati, kteří užívali staroslověnštinu v liturgii až do našich časů.

Slované nejsou zvyklí žít spolu a úzce spolupracovat, mezi sebou často komunikují německy či dnes už i anglicky, ale cyrilometodějské oslavy oživují jejich sounáležitost a také jim připomínají, že svůj úkol v Evropě ještě nesplnili. Ta potřebuje novou evangelizaci. Kdo jiný, než žáci a ctitelé slavných slovanských evangelizátorů by měl najít způsob jak přiblížit evangelium současnému světu, přeložit ho do jazyka srozumitelného všem? Světci vyrostlí z cyrilometodějského dědictví dokázali přeložit Boží slovo do vlastního života a ilustrovat ho svými skutky. Kéž nám svou přímluvou pomohou být jejich dobrými následovníky!

Jan Graubner