Vzniká hra o šumperském disidentovi Julkovi Vargovi

Životní příběh fr. Julia Augustina Vargy, OP, dominikánského terciáře ze Šumperka a vůdčí osobnosti protikomunistického odporu v regionu, se už brzy může dostat na divadelní prkna. Hru Julek, inspirovanou jeho životem, připravuje v současnosti brněnský režisér a dramaturg Ondřej Elbel a její scénické čtení se má uskutečnit 29. září 2013 v Praze. Přispět k jejímu vzniku přitom může každý pamětník!
Publikováno: 19. 8. 2013 16:00

Šumperk: „Příběh člověka zasaženého krutou nemocí se věnuje významné postavě šumperské předlistopadové opozice. Částečně dokumentární hra o bezmocném vozíčkáři, kterého se mocní báli, si klade za cíl přiblížit pozoruhodnou a pozapomenutou postavu z nedávné šumperské historie. Osud Julia Augustina Vargy je ale výjimečný i mimo region. Scénář vychází ze vzpomínek pamětníků, především Julkovy maminky Dany Vargové, jeho přátel a archivních materiálů, a těžiště hry bude v událostech druhé poloviny osmdesátých let,“ říká režisér Elbel.

Hra Julek měla být podle něj v příští sezoně uvedena na prknech Divadla Šumperk, nové vedení však inscenaci z plánů vyřadilo. „Jde ovšem o silný příběh. Ač to vypadá, že nikoho už téma disidentů a života v totalitě nezajímá, podle mě je to aktuální téma. Lidé zapomínají, že situace před Listopadem nebyla růžová a komunistický systém často považují za lepší než ten současný. Jde také o příběh nezlomného a silného ducha v bezmocném těle, příběh plný výrazných a překvapivých detailů,“ vysvětluje režisér, proč uvedení nové hry považuje za potřebné.

Drama bude podle něj uvedeno při scénickém čtení 29. září 2013 v pražském Divadle na tahu. „Dále probíhají jednání o uvedení regulérní inscenace a doufám, že se nějakým způsobem podaří uvést Julka i v Šumperku – tam by to totiž mělo být hráno především,“ uzavírá režisér.

Se svými vzpomínkami na vůdčí osobnost šumperského disentu může přispět každý, kdo Julka Vargu znal. Postřehy z jeho života lze posílat přímo režiséru Ondřeji Elbelovi (kontakt zde).

Když bylo Juliu Vargovi devět let, vyvolalo mu očkování proti žloutence nemoc zvanou dermatomyositida, při níž imunitní systém působí proti vlastním tkáním a pomalu a neúprosně ničí všechen život v těle. Dříve vitální chlapec během několika měsíců zeslábl natolik, že musel přestat chodit do školy. Nemocnice po celé republice si s jeho nemocí nevěděly rady. Po několika letech se rodiče dozvěděli o švýcarské klinice, kam se z celé Evropy sjížděly děti se stejnou diagnózou a která měla v léčbě slušné výsledky. Rodině ani Julkovi však nebylo umožněno vycestovat, protože by úspěch švýcarského zdravotnictví znamenal neúspěch zdravotnictví socialistického.

Julek postupně téměř celý ochrnul, jeho kůže se pokryla bolestivou vyrážkou a zatrpkl vůči okolnímu světu. Téměř neudržel v ruce tužku a také si nechal narůst jeden dlouhý nehet, aby si sám mohl obracet stránky knih. Rodina mu musela poskytovat kompletní servis – krmit, umývat, obracet v posteli, vyměňovat obvazy. Kolem něj se však začala tvořit skupina lidí, kteří se servisem pomáhali. Koncem sedmdesátých let se k Julkovi, jenž začal číst množství nejrůznějších knih a studovat několik jazyků a také historii, zeměpis, literaturu faktu atd., dostala i křesťanská literatura. A Julek, který byl celou dobu zásadovým ateistou, po čase najednou uvěřil v Boha.

Stal se jednou z vůdčích postav katolických kruhů a disentu na Šumpersku. Spolu s přáteli tiskl samizdaty, rozšiřoval katolické texty a různé petice, diskutoval o literatuře, společně poslouchali Beatles a Queeny, také např. přeložil muzikál Jesus Christ Superstar. Dům Vargových, kde se také konaly hojně navštěvované tajné semináře, byl proto neustále sledován StB, několikrát byl vyslýchán, jenže estébáci si s ním nevěděli rady. V listopadových dnech roku 1989 byl jednou z hlavních osobností boje proti totalitě v Šumperku. Hned počátkem devadesátých let se dostal na léčení na vídeňské klinice. Na úspěšnou léčbu však bylo pozdě. Zemřel v roce 1996 ve věku 33 let.

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Videospot: Charita pomáhá už 100 let

Charita Česká republika pomáhá už celé jedno století. Potřebné provází na cestě životem od bezbranného dětství až do bezmocného stáří.
23.06.2022

Charita Česká republika slaví 100 let, po revoluci stál za její obnovou arcibiskup Jan Graubner

Charita vyrostla z přirozené potřeby pomáhat potřebným. V Československu vznikla jako systematicky fungující organizace právě před 100 lety a po pádu komunistického režimu, který se její činnost snažil zastavit, ji církev vybudovala v podstatě znovu. Předseda České biskupské konference arcibiskup Jan Graubner a ředitel Charity Česká republika Lukáš Curylo dnes symbolicky zahájili oslavy tohoto významného jubilea, které budou probíhat až do příštího roku a představí nejen historii Charity a její nejvýznamnější milníky, ale především její současnost, významné projekty a služby, které poskytuje potřebným.
23.06.2022

Živé přenosy na TV Noe v červenci

Televize Noe bude s námi (vámi) po celou dobu velehradských slavností. Bude také živě přenášet na YT kanále Církev.cz přenos z Národního synodálního setkání a nejen to. Přinášíme přehled všech aktuálních živých přenosů TV Noe v červenci.
22.06.2022

Jáhenská svěcení v roce 2022

Přinášíme přehled jáhenských svěcení, která proběhla nebo proběhnou v roce 2022. Z již již uskutečných si můžete prohlédnout přiložené fotografie.
22.06.2022

Velehrad ožije v prvním červencovém týdnu

První týden v červenci bude na Velehradě rušno. 4.- 5. 7. se na tomto významném moravském poutní místě uskuteční již 23. ročník Dnů lidí dobré vůle, na které 6. 7. naváže celodenní Národní synodální setkání. Týden zakončí 132. plenární zasedání ČBK ve dnech 7. – 8. 7.
22.06.2022