Vzniká hra o šumperském disidentovi Julkovi Vargovi

Životní příběh fr. Julia Augustina Vargy, OP, dominikánského terciáře ze Šumperka a vůdčí osobnosti protikomunistického odporu v regionu, se už brzy může dostat na divadelní prkna. Hru Julek, inspirovanou jeho životem, připravuje v současnosti brněnský režisér a dramaturg Ondřej Elbel a její scénické čtení se má uskutečnit 29. září 2013 v Praze. Přispět k jejímu vzniku přitom může každý pamětník!
Publikováno: 19. 8. 2013 18:00

Šumperk: „Příběh člověka zasaženého krutou nemocí se věnuje významné postavě šumperské předlistopadové opozice. Částečně dokumentární hra o bezmocném vozíčkáři, kterého se mocní báli, si klade za cíl přiblížit pozoruhodnou a pozapomenutou postavu z nedávné šumperské historie. Osud Julia Augustina Vargy je ale výjimečný i mimo region. Scénář vychází ze vzpomínek pamětníků, především Julkovy maminky Dany Vargové, jeho přátel a archivních materiálů, a těžiště hry bude v událostech druhé poloviny osmdesátých let,“ říká režisér Elbel.

Hra Julek měla být podle něj v příští sezoně uvedena na prknech Divadla Šumperk, nové vedení však inscenaci z plánů vyřadilo. „Jde ovšem o silný příběh. Ač to vypadá, že nikoho už téma disidentů a života v totalitě nezajímá, podle mě je to aktuální téma. Lidé zapomínají, že situace před Listopadem nebyla růžová a komunistický systém často považují za lepší než ten současný. Jde také o příběh nezlomného a silného ducha v bezmocném těle, příběh plný výrazných a překvapivých detailů,“ vysvětluje režisér, proč uvedení nové hry považuje za potřebné.

Drama bude podle něj uvedeno při scénickém čtení 29. září 2013 v pražském Divadle na tahu. „Dále probíhají jednání o uvedení regulérní inscenace a doufám, že se nějakým způsobem podaří uvést Julka i v Šumperku – tam by to totiž mělo být hráno především,“ uzavírá režisér.

Se svými vzpomínkami na vůdčí osobnost šumperského disentu může přispět každý, kdo Julka Vargu znal. Postřehy z jeho života lze posílat přímo režiséru Ondřeji Elbelovi (kontakt zde).

Když bylo Juliu Vargovi devět let, vyvolalo mu očkování proti žloutence nemoc zvanou dermatomyositida, při níž imunitní systém působí proti vlastním tkáním a pomalu a neúprosně ničí všechen život v těle. Dříve vitální chlapec během několika měsíců zeslábl natolik, že musel přestat chodit do školy. Nemocnice po celé republice si s jeho nemocí nevěděly rady. Po několika letech se rodiče dozvěděli o švýcarské klinice, kam se z celé Evropy sjížděly děti se stejnou diagnózou a která měla v léčbě slušné výsledky. Rodině ani Julkovi však nebylo umožněno vycestovat, protože by úspěch švýcarského zdravotnictví znamenal neúspěch zdravotnictví socialistického.

Julek postupně téměř celý ochrnul, jeho kůže se pokryla bolestivou vyrážkou a zatrpkl vůči okolnímu světu. Téměř neudržel v ruce tužku a také si nechal narůst jeden dlouhý nehet, aby si sám mohl obracet stránky knih. Rodina mu musela poskytovat kompletní servis – krmit, umývat, obracet v posteli, vyměňovat obvazy. Kolem něj se však začala tvořit skupina lidí, kteří se servisem pomáhali. Koncem sedmdesátých let se k Julkovi, jenž začal číst množství nejrůznějších knih a studovat několik jazyků a také historii, zeměpis, literaturu faktu atd., dostala i křesťanská literatura. A Julek, který byl celou dobu zásadovým ateistou, po čase najednou uvěřil v Boha.

Stal se jednou z vůdčích postav katolických kruhů a disentu na Šumpersku. Spolu s přáteli tiskl samizdaty, rozšiřoval katolické texty a různé petice, diskutoval o literatuře, společně poslouchali Beatles a Queeny, také např. přeložil muzikál Jesus Christ Superstar. Dům Vargových, kde se také konaly hojně navštěvované tajné semináře, byl proto neustále sledován StB, několikrát byl vyslýchán, jenže estébáci si s ním nevěděli rady. V listopadových dnech roku 1989 byl jednou z hlavních osobností boje proti totalitě v Šumperku. Hned počátkem devadesátých let se dostal na léčení na vídeňské klinice. Na úspěšnou léčbu však bylo pozdě. Zemřel v roce 1996 ve věku 33 let.

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Hlavní bohoslužba národní pouti ve svatopetrské bazilice. Jan Pavel II. nám ukázal cestu, připomněl biskup Wasserbauer

Zhruba 2500 poutníků dnes dopoledne dorazilo na hlavní bohoslužbu národní pouti, která se konala ve svatopetrské bazilice právě v den 30. výročí kanonizace sv. Anežky České. Slavnostní mši ke cti sv. Jana Pavla II. celebroval kardinál Dominik Duka OP, homilii pronesl pomocný biskup pražský Zdenek Wasserbauer. Večer se ještě uskuteční reprezentativní koncert "České nebe" v bazilice sv. Jana v Lateránu a koncert chval Scholy brněnské mládeže (SBM) v kostele sv. Marcelína a Petra.
12.11.2019

Emeritní papež Benedikt XVI. přijal české biskupy

Emeritní papež Benedikt XVI. přijal včera v podvečer část delegace ČBK.“Bylo to opravdu dojemné setkání. Papež si pamatoval dopodrobna svoji návštěvu u nás, jména i místa. Na závěr jsme se společně pomodlili modlitbu Otče náš a dostali od něj požehnání,” komentuje setkání P. Stanislav Přibyl, generální sekretář ČBK.
12.11.2019

Evropské setkání ve Wrocławi

V polské Wrocławi proběhne na konci prosince „pouť důvěry“ Taizé.
11.11.2019

Nepřijeli jsme na výlet, ale na pouť aneb první den národní pouti obrazem

Českou národní pouť zahájili čeští a moravští biskupové společnou modlitbou litanií k našim národním patronům v bazilice sv. Klimenta nad hrobem sv. Cyrila. Ostatní poutníci se k nim připojili v bazilice Santa Maria Maggiore, kde proběhlo slavností zahájení, mši svatou celebroval olomoucký arcibiskup Jan Graubner, kazatelem byl brněnský biskup Vojtěch Cikrle.
11.11.2019

Začala národní pouť do Říma. Přijeli jsme vzpomínat, děkovat a prosit, řekl biskup Cikrle

Více než dva tisíce českých poutníků s českými vlajkami, trikolórou nebo s odznakem s vyobrazením sv. Anežky České v klopě se sjely do Říma, aby se zúčastnily české národní poutě k oslavě české světice a patronky společně s českými a moravskými biskupy. Slavnostní zahájení národní pouti se uskutečnilo dnes odpoledne v bazilice Santa Maria Maggiore, dopoledne se biskupové modlili k českým národním patronům nad hrobem sv. Cyrila v bazilice sv. Klimenta.
11.11.2019