Majetkové narovnání aktuálně v LN

V Lidových novinách ze dne 16. srpna 2013 vyšel rozhovor s ekonomem pražského arcbibiskupství Karlem Štíchou, který se týkal majetkového narovnání mezi státem a církvemi či náboženskými společnostmi. Jelikož je v něm mnoho zajímavých informací k tomuto tématu, zveřejňujeme jej v plném znění i na našem webu.
Publikováno: 21. 8. 2013 19:58

Nábor správců majetku nechystáme

Tým už máme, protože spravujeme nemovitý majetek v účetní hodnotě asi 1,4 miliardy korun. Jde o činžovní domy, byty, penziony i zemědělskou půdu. Vlastníme například také zubní kliniku v pražském Podolí.
 
Nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun a finanční náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci mají v příštích letech získat v Česku registrované církve a náboženské společnosti.

Největší část přitom připadne římskokatolické církvi. První žádosti začala podávat v květnu a nyní už má většinu podanou. "Do konce roku to určitě stihneme," tvrdí Karel Štícha, hlavní ekonom pražské arcidiecéze, za kterou hovoří.
 
LN: Momentálně musíte zažívat velmi hektické období v souvislosti s podáváním žádostí o navrácení majetku, což musíte stihnout do konce letošního roku...

Samozřejmě je toho docela hodně. Probíráme se mnohými historickými dokumenty, kde objevujeme stále nové problémy. To souvisí s tím, že existovalo mnoho alternativ, jak se majetek zabavoval.

LN: Nicméně kardinál Dominik Duka navštívil tento týden premiéra v demisi Jiřího Rusnoka a při té příležitosti řekl, že většinu žádostí už máte zkompletovanou.

Ano, objemově už byla většina žádostí podána. Neznamená to ale, že nemáme co dělat, protože zbyla velká spousta položek týkajících se menších nemovitostí. Složky, které je třeba připravit, jsou přitom často stejně obsáhlé jako ty týkající se větších nemovitostí.

LN: Vedete si statistiku o tom, kolik listin musíte projít a doplnit?

Z pozemkových knih musíme zkopírovat a předat asi dva tisíce listin. Pozemků, o jejichž navrácení Arcibiskupství pražské žádá, je 28 tisíc a jednotlivé diecéze v Čechách a na Moravě jsou na tom velmi podobně. V ruce jsme měli několik set dokumentů, přičemž některé z nich jsou velmi obsáhlé. Všechny musíme vyhodnotit a ve všech případech dohledáváme stav k 25. únoru 1948 a také hledáme doklady o takzvaném "vykoupení", což je rozhodnutí o znárodnění. Formulka o "vykoupení", které mělo být proplaceno později, neznamená nic jiného než zestátnění bez náhrady.

LN: Daří se vám dokumenty kompletovat a dohledat všechny nezbytné doklady o tom, že vám stát nemovitosti skutečně zabavil?

Je to různé. Někdy jsou zápisy v pozemkových knihách kompletní, jindy chybí.

LN: Budou vám v takovém případě vráceny?

Zákon říká, že jsme povinni prokázat, jakou cestou a na jakém základě jsme o tyto nemovitosti přišli. To jsme podle mého názoru schopni vždy prokázat. Otázkou je, jak hluboce to má být dokazováno. Přirovnal bych to ke krádeži auta. Také tam nemusíte dokazovat, že nejdříve bylo rozbito levé okénko, pak pravé, zda lupič s autem odjel nejprve domů, nebo jel rovnou do bazaru. Základ přece je, že se k loupeži přiznal. Do jaké hloubky budou chtít zacházet "povinné" osoby, tedy Lesy ČR a Státní pozemkový úřad, to nejsme s to odhadovat. Mělo by se ale vycházet z obecného ustanovení v nálezu Ústavního soudu, ve kterém se říká, že je třeba postupovat v souladu s dikcí zákona, a to znamená snažit se napravovat křivdy, a nikoliv vytvářet administrativní překážky k jejich nápravě.

LN: Stihnete zpracovat všechny žádosti do konce roku, kdy vám vyprší limit pro jejich podání?

Určitě ano. I když existuje starý bonmot programátorů, ve kterém se říká, že v každém programu je alespoň jedna chyba a toto pravidlo platí i po jejím odstranění... A ten platí i v našem případě. Nemůže vyloučit, že někde existuje pozemek, který se nám nepodaří dohledat, a je možné, ba dokonce pravděpodobné, že to zjistíme až po lhůtě. 31. prosinec tohoto roku je ale finální lhůtou a pak už nebude možné o vrácení nějaké "zapomenuté" nemovitosti žádat.

LN: Kolik lidí na práci týkající se vyhledávání listin zaměstnáváte?

Je to šest lidí, přes léto jsme zaměstnávali i několik brigádníků. Všichni ale pracují velmi efektivně, a navíc jsme nezačínali od nuly. Je to tak, že jsme nezačínali z bodu nula, měli jsme archiv pozemkových knih, který jsme budovali průběžně léta, a vyhodnocovali jsme jednotlivé zápisy. Není to tak, že bychom dnes pracovali s tužkou, kterou bychom si odškrtávali jednotlivé položky, ale máme vytvořeny databáze.

LN: V médiích se hovořilo o tom, že vám zatím byly vráceny tři pozemky. Kolik jich od té doby přibylo?

Nám jako Arcibiskupství pražskému nebylo dosud vráceno nic. Zatím jsme rozeslali zhruba 200 žádostí o navrácení majetku. Pozemky, o kterých hovoříte, se zřejmě týkají jiných diecézí nebo řádů, ale nejde pravděpodobně o nic významného.

LN: Schyluje se už k vydávání dalších nemovitostí, nebo předpokládáte, že se ve větší míře začnou vracet až příští rok?

To je otázka spíše na "povinné osoby". My ten proces nemůžeme detailně monitorovat a jediné, co mohu říci, je, že nám od května, kdy jsme žádosti začali rozesílat, chodí mnoho dopisů od státního podniku Lesy ČR, ve kterých žádají doplnění různých dokumentů. Někdy je to úsměvné, ale chápu, že někdy je těžké shodnout se na jednoznačné interpretaci. Zatím jsou to ale předčasné závěry.

LN: Chodí vám podobné dopisy také od Státního pozemkového úřadu?

Také, ale v podstatně menší míře. Je to zhruba 50 : 1 ve prospěch Lesů ČR.

LN: Lesy ČR také v únoru letošního roku začaly těžit dřevo v některých lesích, které vám mají být vráceny.

Bylo to trochu jinak. Ty lesy, kde se dřevo těžilo, nám patřily celou dobu socialismu. Došlo totiž k nějaké administrativní chybě a na listu vlastnictví zůstaly zapsány po celou dobu na nás. Státní podnik ale naše vlastnictví neuznal dokonce ani po roce 1989, a to přesto, že jsme po celou dobu za ně platili daň z nemovitosti. V únoru se začalo kácet právě tam, což bylo důsledkem nějakého nedorozumění. Nakonec jsme ale s Lesy ČR dospěli k dohodě.

LN: Kolika hektarů lesů se to týkalo?

Zhruba 350 hektarů v případě Arcibiskupství pražského a další pak měly i některé jiné diecéze. Dnes jsou ale čistě protokolárně předávány, protože zákon naše vlastnictví uznal.

LN: Jak lesy budete spravovat? Kolik přijmete zaměstnanců?

Existuje pracovní trh lesních inženýrů a my si na tomto trhu vybíráme své pracovníky. Arcibiskupství pražské jich plánuje přijmout 20–25. Půjde o dislokovaná pracoviště a fungovat to bude v podstatě stejně jako dosud.

LN: Obracejí se na vás v souvislosti s restitucemi správní a poradenské firmy nebo advokáti, kteří vám chtějí pomáhat?

Ano, obracejí se na nás neustále a v souvislosti s navracením majetku čím dál častěji. Nicméně, nechci, aby to vyznělo nějak příliš sebevědomě, ale za ta léta jsme se toho hodně naučili a takovou pomoc v zásadě nepotřebujeme. Už nyní totiž spravujeme stovky nemovitostí. Občas externě někoho najmeme, třeba když potřebujeme opravu nebo nějakou právní výpomoc, ale to je tak všechno.

LN: Žádné tendry jste tedy nevypisovali?

Ne, na komplexní správu jsme tendry nevypisovali. To jsme dělali například jen v případě, kdy jsme potřebovali identifikovat některé pozemky, pak jsme hledali dodávku služby v trvání maximálně jednoho měsíce. Tendr jsme vypisovali spíše z důvodu hledání cenového optima.

LN: A už se na vás obracejí developeři?

V médiích se neustále objevují informace, že už jsou připraveni developeři, kteří nám restituovaný majetek přeberou. Je to nesmysl. Nám nejde o prodeje, ale o správu, protože potřebujeme zajistit činnost církve na mnoho let. Ptal jsem se také pana Zaorálka, z čeho pramení jeho teze, že všechno koupí developeři, kterou prezentuje ve svých ohnivých projevech. Jestli pramení z jeho vlastní zkušenosti, nebo ze zkušenosti s námi. S námi to ale souviset nemůže, protože jinak by nyní nebylo co restituovat, kvanta stejných zájmů tu už totiž byla před mnoha lety. Nedělo se tak a neděje se tak ani celých 24 let po revoluci, přestože – jak jsem říkal – spravujeme stovky nemovitostí.

LN: Před časem se v médiích v souvislosti s vámi objevila informace, že vy sám figurujete ve dvou realitních firmách, které mají ambici takzvaně si "ukrojit" z budoucích církevních majetků. U těchto firem nebylo možné dohledat vlastníky.

Vyšlo to v týdeníku Euro a já jsem se tehdy okamžitě obrátil na šéfredaktora, kterému jsem vysvětlil, že věci se mají úplně jinak. Šlo o firmy, ve kterých bylo spoluvlastníkem Arcibiskupství pražské, to mě také jako šéfa ekonomického odboru jmenovalo do dozorčí rady. Arcibiskupství se pak k vlastnictví přihlásilo a týdeník Euro uveřejnil jeho prohlášení, byť to bylo s časovým odstupem. Dodnes se mne ale na to lidé ptají na různých konferencích a já to musím vždycky vysvětlovat. Nechápu příliš styl uvažování, že osoba, která se chystá udělat nějakou nekalost, by se nechala takto zapsat do snadno dohledatelných orgánů společnosti. To by nebylo příliš chytré. Nicméně vím, že ta firma měla akcie na držitele, což může po všech aférách zakládat k různým dohadům. Tehdy nám to ale přišlo jako nejlepší způsob a nepřemýšleli jsme o tom.

LN: K čemu ty firmy měly sloužit?

Šlo o dva projekty, které se ale nakonec nikdy neuskutečnily. Důvod jejich existence pominul a ani já už nejsem v dozorčích orgánech.

LN: Jakým způsobem plánujete spravovat další majetek kromě lesů?

Ten tým už máme, protože spravujeme nemovitý majetek v účetní hodnotě asi 1,4 miliardy korun. Jde o bytové i nebytové plochy, činžovní domy, byty, penziony i zemědělskou půdu. Vlastníme například zubní kliniku v pražském Podolí, kterou jsme před dvěma lety rekonstruovali. Roční příjmy z pronájmů jsou asi 100 milionů korun. To znamená, že se správou nemovitostí máme bohaté zkušenosti. Rozsah nemovitého majetku se nyní rozšíří, ale jinak se vlastně nic nezmění. Ten tým zaměstnanců zůstane stejný.

LN: Plánujete rekonstruovat některé z nemovitostí, které dlouhá léta chátraly?

Ty, které jsme dlouho odkládali, bude třeba urychlit. Bude ale také třeba rozhodnout, jak využití budov správně nasměrovat. Naše fary už jsou většinou opravené a pronajímáme je nebo fungují jako fary sídelní. Žádné další nemovitosti ale v restitucích nedostaneme.

LN: Kdo bude spravovat finanční náhradu?

Bude spravována centrálně, při České biskupské konferenci vznikne centrální aparát. Některé farnosti ale budou chtít řešit své věci přímo u sebe, což bude také možné.

LN: Bude vám majetek a finanční částka, kterou dostanete, stačit k tomu, abyste jako církev byli soběstační?

Když budeme hodně dobře pracovat a po celých 30 let budeme mít na paměti své plány, tak by to mohlo jakž takž vyjít. Je to velmi na hraně a stačí drobný otřes, který může přijít zvenčí – ekonomický nebo celospolečenský –, a budeme mít problém.

Související články

Další aktuality

Konference připomněla duchovní odkaz kardinála Tomáše Špidlíka

V rámci oslav 100. výročí narození kardinála Tomáše Špidlíka se dnes uskutečnila v Hlavním sále Valdštejnského paláce mezinárodní konference nazvaná „Duchovní odkaz J. E. Tomáše kardinála Špidlíka SJ (1919 – 2010)“. Na konferenci vystoupil kardinál Dominik Duka OP, apoštolský nuncius Charles Daniel Balvo, prof. Pavel Ambros a další osobnosti.
21.10.2019

Tomáš Halík obdržel od prezidenta Spolkové republiky Německo nejvyšší státní vyznamenání

Prezident Spolkové republiky Německo Frank-Walter Steinmeier, udělil prof. Dr. Tomáši Halíkovi za zásluhy o česko-německé smíření a dlouholetou angažovanost za spravedlivou občanskou společnost a dialog mezi národy a náboženstvími Kříž za zásluhy 1. třidy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo.
21.10.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 21. do 27. října 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
21.10.2019

Programové tipy Radia Proglas na 43. týden 2019

V týdnu od 21. října se můžete těšit na pořad věnovaný poutnímu místu Zlatice v Podkrkonoší nebo rozhovor s novinářem Josefem Pazderkou.
18.10.2019

Apoštolský vikář Aleppa: Turci napadli region s mučednickou minulostí

Mučednickou minulost regionu na turecko-syrské hranici připomíná také apoštolský vikář Aleppa Georges Abou Kazen. Jak říká v rozhovoru pro Vatican News, Kurdové nejsou jedinou obětí tureckého útoku.
18.10.2019