Narovnání, finanční náhrada a příspěvek na podporu činnosti

V současné době se opět rozběhla debata věnující se zákonu o majetkovém narovnání vztahů mezi státem, církvemi a náboženskými společnostmi. Tentokrát jde především o finanční náhradu (a její výši) za majetek, který církvím dříve patřil, ale nemůže být vydán, protože není ve vlastnictví státu, a příspěvek na podporu registrovaných církví či náboženských společností. Proč nelze vrátit jen zabavený majetek a církve se nemohou začít hned od roku 2014 financovat zcela samy? To vysvětlíme v následujícím článku.
Publikováno: 24. 8. 2013 3:06

8. listopadu 2012 byl PSP ČR schválen zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále NS). Zákon počítá s navrácením 56% tzv. původního majetku, o který církve a náboženské společnosti přišly mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990.

I. Finanční náhrada

V průběhu 30 let má být církvím vyplacena částka 59 miliard korun v rámci finančních náhrad za jejich původní majetek, který není možné vrátit (protože není v majetku státu). Tato finanční část narovnání tak v žádném případě nemůže destabilizovat státní rozpočet, protože tyto výdaje ve výši 1,97 mld. Kč ročně představují pouze 0,17% plánovaných rozpočtových výdajů letošního roku a jedná se přibližně o částku ve výši např. 2 rozpočtů Národního divadla.

Navíc hodnota majetku, který zůstane v rukách obcí, je mnohem vyšší než finanční náhrada, která z něj bude postupně vyplácena. Náhrada 44 Kč za metr čtvereční je při dnešních cenách pozemků spíše příliš malá. Navíc se značná část pozemků, které zůstávají obcím, nachází v intravilánu.

Na ocenění původního církevního majetku spolupracovalo ministerstvo kultury s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství. Metodika ocenění byla kontrolována renomovanou mezinárodní poradenskou firmou Ernst & Young.

II. Příspěvek na podporu činnosti

Dále bude postupně snižován státní příspěvek na činnost církví, až po 17 letech přestane být vyplácen úplně. Církvím a NS toto opatření umožní plynule přejít na samofinancování (ekonomická nezávislost na státu a daňových poplatnících), což je jedním z hlavních cílů zákona. Daňoví poplatníci již chod církví nebudou platit. Aby ale církve mohly fungovat bez takovéto státní podpory a výnosy z navráceného majetku nahradily státní příspěvek, je ještě třeba zachovat určité přechodné období. Oněch 17 let. Tento ekonomicky nezbytný krok je v zákoně mj. proto, že ne všechen majetek bude hned přirozeně generovat zisk; je  třeba do něj mnohdy nejdříve investovat. Navíc nelze přesně odhadnout, jaké množství majetku bude kdy v průběhu stanovené lhůty vydáno, takže by se hned obtížně tvořily detailnější ekonomické strategie atp.

Okamžité škrtnutí příspěvku bez náhrady by církve značně znevýhodnilo a nedostálo by se tímto naplnění smyslu zákona o narovnání (viz odluka církví od státu). Paradoxně by se totiž v oblasti fungování zhoršila situace oproti stavu daného donedávna zákonem z doby před rokem 1989. Tedy: nedošlo by k naplnění jednoho hlavního zákonodárci vytyčeného a respondenty v průzkumech vyžadovaného cíle (církve mají žít ze svého).

Výše popsané vyplácení finanční náhrady potom navíc v této souvislosti musí ve sém modelu zohledňovat možnosti státních rozpočtů.

Přestože vyplácení státního příspěvku církvím  v rámci církevního vyrovnání skončí za 17 let, tak už v 15. roce vydá státní rozpočet na církve méně než by musel vydat, pokud by k církevnímu vyrovnání nedošlo. Po 30 letech, v roce 2043 zmizí položka církve z výdajů státního rozpočtu. V roce 2055 se vyrovnají celkové náklady na církve a církevní vyrovnání od roku 2013 s rozpočtovými výdaji na církve, pokud by k vyrovnání nedošlo. V roce 2062, 50 let od církevního vyrovnání, by měla být kumulovaná rozpočtová úspora díky jeho přijetí 28,63 mld. Kč v cenách roku 2011 ve srovnání se stavem, když by k vyrovnání nedošlo. Po ukončení splátek finančního vyrovnání v roce 2043 bude rozpočtová úspora následujícího roku zvýšená o daně z církevního majetku, resp. daně z jeho výnosů mají činit 3,8 mld. Kč a s rostoucími výnosy z církevního majetku by se měly v následujících letech zvyšovat. Občané tak na nový model financování církví nedoplatí. A to ještě pomíjíme nové pracovní příležitosti, související možnosti pro rozvoj apod.

III. Odluka od státu a blokace

Po dvou letech od nabytí účinnosti zákona bude rovněž zrušena veškerá blokace původního majetku, stanovená zákonem 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Díky tomu s ním budou moci jeho vlastníci volně nakládat.

Po provedení těchto opatření dojde k definitivní odluce církví a náboženských společností od státu.

Jak se financovala katolická církev do roku 2013 ?

Je třeba si ještě závěrem připomenout, jak byla katolická církev financována v době před přijetím zmiňovaného zákona. Vlastní zdroje (dary, sbírky, výnosy z vlastní hospodářské činnosti) již tvořily téměř polovinu (47%) peněz, se kterými církev hospodařila. Z veřejných rozpočtů se pak financovala více jak polovina provozu církve (příspěvek státu na činnost církví, spolufinancování škol, nemocnic a sociálně prospěšných zařízení – to vše jako u jiných soukromých subjektů).

(za přispění J. Prinze a A. Pištory)

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Úřad pro laiky, rodinu a život: Neopouštějme seniory!

Nejstarší generace platí za nynější pandemie nejvyšší cenu, a proto právě toto pokolení, které nás uvedlo do života, církev ubezpečuje o mateřské přítomnosti, blízkosti a duchovní útěše, čteme v dnešním poselství, jež vatikánský Úřad pro laiky, rodinu a život adresoval seniorům.
08.04.2020

Počty každoročně pokřtěných se v ČR mění jen málo, tradiční křty dospělých o Velikonocích budou muset letos počkat.

Počet nových pokřtěných katolíků se každoročně v ČR příliš nemění. V roce 2019 to bylo 15.151 dětí do 1 roku, 3.643 starších dětí a 1.138 dospělých, tedy necelých 20 tisíc nově pokřtěných v katolické církvi, což je o ca 900 osob méně než za rok 2018. Od roku 2010 jsou každoroční počty nově pokřtěných katolíků v ČR obdobné, s pravidelnými přírůstky do katolické církve výrazněji nezahýbaly v posledních letech žádné vnější politicko-sociální události jako například migrační krize nebo povodně.
08.04.2020

Katolický týdeník: Pokus o umlčení řeholí

V polovině dubna si připomínáme 70. výročí od akce K, kterou komunistický režim na desetiletí zásadně omezil řeholní život v Československu. Dvě vlny tohoto tažení proti řeholím znamenaly konec pro 239 klášterů a 2 376 řeholníků skončilo v internaci. Ženské komunity později čekala obdobná akce Ř.
07.04.2020

Inspirace: Velikonoce v rodině

Portál Liturgie.cz připravil videoseriál o tom, jak nás prvky bohoslužby v kostele mohou inspirovat při prožití Velikonoc v domácnosti. Přinášíme odkazy podle jednotlivých dnů Velikonočního tridua - od Zeleného čtvrtku až po Vigilii vzkříšení.
07.04.2020

Před třiceti lety byli J. Graubner, J. Hrdlička, F. V. Lobkowicz a F. Radkovský vysvěceni na biskupy

Dnes je to právě 30 let, co čtyři nově jmenovaní biskupové přijali v Praze a v Olomouci své biskupské svěcení. Biskupy se před 30 lety stali Jan Graubner, dnešní arcibiskup olomoucký, Josef Hrdlička, dnes emeritní pomocný biskup olomoucký, František Václav Lobkowicz, současný biskup ostravsko-opavský a František Radkovský, dnes emeritní biskup plzeňský.
07.04.2020