Narovnání, finanční náhrada a příspěvek na podporu činnosti

V současné době se opět rozběhla debata věnující se zákonu o majetkovém narovnání vztahů mezi státem, církvemi a náboženskými společnostmi. Tentokrát jde především o finanční náhradu (a její výši) za majetek, který církvím dříve patřil, ale nemůže být vydán, protože není ve vlastnictví státu, a příspěvek na podporu registrovaných církví či náboženských společností. Proč nelze vrátit jen zabavený majetek a církve se nemohou začít hned od roku 2014 financovat zcela samy? To vysvětlíme v následujícím článku.
Publikováno: 24. 8. 2013 3:06

8. listopadu 2012 byl PSP ČR schválen zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále NS). Zákon počítá s navrácením 56% tzv. původního majetku, o který církve a náboženské společnosti přišly mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990.

I. Finanční náhrada

V průběhu 30 let má být církvím vyplacena částka 59 miliard korun v rámci finančních náhrad za jejich původní majetek, který není možné vrátit (protože není v majetku státu). Tato finanční část narovnání tak v žádném případě nemůže destabilizovat státní rozpočet, protože tyto výdaje ve výši 1,97 mld. Kč ročně představují pouze 0,17% plánovaných rozpočtových výdajů letošního roku a jedná se přibližně o částku ve výši např. 2 rozpočtů Národního divadla.

Navíc hodnota majetku, který zůstane v rukách obcí, je mnohem vyšší než finanční náhrada, která z něj bude postupně vyplácena. Náhrada 44 Kč za metr čtvereční je při dnešních cenách pozemků spíše příliš malá. Navíc se značná část pozemků, které zůstávají obcím, nachází v intravilánu.

Na ocenění původního církevního majetku spolupracovalo ministerstvo kultury s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství. Metodika ocenění byla kontrolována renomovanou mezinárodní poradenskou firmou Ernst & Young.

II. Příspěvek na podporu činnosti

Dále bude postupně snižován státní příspěvek na činnost církví, až po 17 letech přestane být vyplácen úplně. Církvím a NS toto opatření umožní plynule přejít na samofinancování (ekonomická nezávislost na státu a daňových poplatnících), což je jedním z hlavních cílů zákona. Daňoví poplatníci již chod církví nebudou platit. Aby ale církve mohly fungovat bez takovéto státní podpory a výnosy z navráceného majetku nahradily státní příspěvek, je ještě třeba zachovat určité přechodné období. Oněch 17 let. Tento ekonomicky nezbytný krok je v zákoně mj. proto, že ne všechen majetek bude hned přirozeně generovat zisk; je  třeba do něj mnohdy nejdříve investovat. Navíc nelze přesně odhadnout, jaké množství majetku bude kdy v průběhu stanovené lhůty vydáno, takže by se hned obtížně tvořily detailnější ekonomické strategie atp.

Okamžité škrtnutí příspěvku bez náhrady by církve značně znevýhodnilo a nedostálo by se tímto naplnění smyslu zákona o narovnání (viz odluka církví od státu). Paradoxně by se totiž v oblasti fungování zhoršila situace oproti stavu daného donedávna zákonem z doby před rokem 1989. Tedy: nedošlo by k naplnění jednoho hlavního zákonodárci vytyčeného a respondenty v průzkumech vyžadovaného cíle (církve mají žít ze svého).

Výše popsané vyplácení finanční náhrady potom navíc v této souvislosti musí ve sém modelu zohledňovat možnosti státních rozpočtů.

Přestože vyplácení státního příspěvku církvím  v rámci církevního vyrovnání skončí za 17 let, tak už v 15. roce vydá státní rozpočet na církve méně než by musel vydat, pokud by k církevnímu vyrovnání nedošlo. Po 30 letech, v roce 2043 zmizí položka církve z výdajů státního rozpočtu. V roce 2055 se vyrovnají celkové náklady na církve a církevní vyrovnání od roku 2013 s rozpočtovými výdaji na církve, pokud by k vyrovnání nedošlo. V roce 2062, 50 let od církevního vyrovnání, by měla být kumulovaná rozpočtová úspora díky jeho přijetí 28,63 mld. Kč v cenách roku 2011 ve srovnání se stavem, když by k vyrovnání nedošlo. Po ukončení splátek finančního vyrovnání v roce 2043 bude rozpočtová úspora následujícího roku zvýšená o daně z církevního majetku, resp. daně z jeho výnosů mají činit 3,8 mld. Kč a s rostoucími výnosy z církevního majetku by se měly v následujících letech zvyšovat. Občané tak na nový model financování církví nedoplatí. A to ještě pomíjíme nové pracovní příležitosti, související možnosti pro rozvoj apod.

III. Odluka od státu a blokace

Po dvou letech od nabytí účinnosti zákona bude rovněž zrušena veškerá blokace původního majetku, stanovená zákonem 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Díky tomu s ním budou moci jeho vlastníci volně nakládat.

Po provedení těchto opatření dojde k definitivní odluce církví a náboženských společností od státu.

Jak se financovala katolická církev do roku 2013 ?

Je třeba si ještě závěrem připomenout, jak byla katolická církev financována v době před přijetím zmiňovaného zákona. Vlastní zdroje (dary, sbírky, výnosy z vlastní hospodářské činnosti) již tvořily téměř polovinu (47%) peněz, se kterými církev hospodařila. Z veřejných rozpočtů se pak financovala více jak polovina provozu církve (příspěvek státu na činnost církví, spolufinancování škol, nemocnic a sociálně prospěšných zařízení – to vše jako u jiných soukromých subjektů).

(za přispění J. Prinze a A. Pištory)

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Skončilo 120. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska jednali na 120. plenárním zasedání, které se konalo na Svatém Hostýně. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených, sestra Krista Chládková a arciopat Prokop Siostrzonek.
23.10.2019

Pozdrav českých a moravských biskupů věřícím

Biskupové Čech, Moravy a Slezska vydali ze svého 120. zasedání na Svatém Hostýně pozdrav věřícím:
23.10.2019

Papež František: Církev musí být církví s otevřenými dveřmi

Středeční generální audience pokračovala katechezí věnované 15. kapitole Skutků apoštolů a nesla název „Bůh otevřel pohanům dveře víry. (Sk 14,27) Poslání Pavla a Barnabáše a Jeruzalémský koncil“. Papež František zdůraznil povahu církve, která má být stále na cestě, otevřená pro všechny a řídit se principem synodality.
23.10.2019

Poděkování signatářům petice za záchranu domácí zdravotní péče

Čeští a moravští biskupové dnes v rámci plenárního zasedání na Svatém Hostýně oficiálně poděkovali signatářům petice Charity ČR za záchranu zdravotní domácí péče:
23.10.2019

Statistika světové katolické církve za rok 2017

Vatikánská zpravodajská agentura Fides představila ku příležitosti 93. světového dne misií statistiky dle ročenky katolické církve Annuarium Statisticum Ecclesiae aktualizované k 31.12.2017. Celosvětově stoupl počet obyvatel (7.408.374.000) i katolíků (1.313.278.000), zatímco počet kněží klesá (414.582), na jednoho kněze připadá 3.168 katolíků. Stoupající tendenci má v posledních letech počet trvalých jáhnů (46.894), a to především Americe a Evropě, naopak počet řeholníků (51.535) a řeholnic (648.910) klesá.
23.10.2019