Narovnání, finanční náhrada a příspěvek na podporu činnosti

V současné době se opět rozběhla debata věnující se zákonu o majetkovém narovnání vztahů mezi státem, církvemi a náboženskými společnostmi. Tentokrát jde především o finanční náhradu (a její výši) za majetek, který církvím dříve patřil, ale nemůže být vydán, protože není ve vlastnictví státu, a příspěvek na podporu registrovaných církví či náboženských společností. Proč nelze vrátit jen zabavený majetek a církve se nemohou začít hned od roku 2014 financovat zcela samy? To vysvětlíme v následujícím článku.
Publikováno: 24. 8. 2013 1:06

8. listopadu 2012 byl PSP ČR schválen zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále NS). Zákon počítá s navrácením 56% tzv. původního majetku, o který církve a náboženské společnosti přišly mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990.

I. Finanční náhrada

V průběhu 30 let má být církvím vyplacena částka 59 miliard korun v rámci finančních náhrad za jejich původní majetek, který není možné vrátit (protože není v majetku státu). Tato finanční část narovnání tak v žádném případě nemůže destabilizovat státní rozpočet, protože tyto výdaje ve výši 1,97 mld. Kč ročně představují pouze 0,17% plánovaných rozpočtových výdajů letošního roku a jedná se přibližně o částku ve výši např. 2 rozpočtů Národního divadla.

Navíc hodnota majetku, který zůstane v rukách obcí, je mnohem vyšší než finanční náhrada, která z něj bude postupně vyplácena. Náhrada 44 Kč za metr čtvereční je při dnešních cenách pozemků spíše příliš malá. Navíc se značná část pozemků, které zůstávají obcím, nachází v intravilánu.

Na ocenění původního církevního majetku spolupracovalo ministerstvo kultury s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství. Metodika ocenění byla kontrolována renomovanou mezinárodní poradenskou firmou Ernst & Young.

II. Příspěvek na podporu činnosti

Dále bude postupně snižován státní příspěvek na činnost církví, až po 17 letech přestane být vyplácen úplně. Církvím a NS toto opatření umožní plynule přejít na samofinancování (ekonomická nezávislost na státu a daňových poplatnících), což je jedním z hlavních cílů zákona. Daňoví poplatníci již chod církví nebudou platit. Aby ale církve mohly fungovat bez takovéto státní podpory a výnosy z navráceného majetku nahradily státní příspěvek, je ještě třeba zachovat určité přechodné období. Oněch 17 let. Tento ekonomicky nezbytný krok je v zákoně mj. proto, že ne všechen majetek bude hned přirozeně generovat zisk; je  třeba do něj mnohdy nejdříve investovat. Navíc nelze přesně odhadnout, jaké množství majetku bude kdy v průběhu stanovené lhůty vydáno, takže by se hned obtížně tvořily detailnější ekonomické strategie atp.

Okamžité škrtnutí příspěvku bez náhrady by církve značně znevýhodnilo a nedostálo by se tímto naplnění smyslu zákona o narovnání (viz odluka církví od státu). Paradoxně by se totiž v oblasti fungování zhoršila situace oproti stavu daného donedávna zákonem z doby před rokem 1989. Tedy: nedošlo by k naplnění jednoho hlavního zákonodárci vytyčeného a respondenty v průzkumech vyžadovaného cíle (církve mají žít ze svého).

Výše popsané vyplácení finanční náhrady potom navíc v této souvislosti musí ve sém modelu zohledňovat možnosti státních rozpočtů.

Přestože vyplácení státního příspěvku církvím  v rámci církevního vyrovnání skončí za 17 let, tak už v 15. roce vydá státní rozpočet na církve méně než by musel vydat, pokud by k církevnímu vyrovnání nedošlo. Po 30 letech, v roce 2043 zmizí položka církve z výdajů státního rozpočtu. V roce 2055 se vyrovnají celkové náklady na církve a církevní vyrovnání od roku 2013 s rozpočtovými výdaji na církve, pokud by k vyrovnání nedošlo. V roce 2062, 50 let od církevního vyrovnání, by měla být kumulovaná rozpočtová úspora díky jeho přijetí 28,63 mld. Kč v cenách roku 2011 ve srovnání se stavem, když by k vyrovnání nedošlo. Po ukončení splátek finančního vyrovnání v roce 2043 bude rozpočtová úspora následujícího roku zvýšená o daně z církevního majetku, resp. daně z jeho výnosů mají činit 3,8 mld. Kč a s rostoucími výnosy z církevního majetku by se měly v následujících letech zvyšovat. Občané tak na nový model financování církví nedoplatí. A to ještě pomíjíme nové pracovní příležitosti, související možnosti pro rozvoj apod.

III. Odluka od státu a blokace

Po dvou letech od nabytí účinnosti zákona bude rovněž zrušena veškerá blokace původního majetku, stanovená zákonem 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Díky tomu s ním budou moci jeho vlastníci volně nakládat.

Po provedení těchto opatření dojde k definitivní odluce církví a náboženských společností od státu.

Jak se financovala katolická církev do roku 2013 ?

Je třeba si ještě závěrem připomenout, jak byla katolická církev financována v době před přijetím zmiňovaného zákona. Vlastní zdroje (dary, sbírky, výnosy z vlastní hospodářské činnosti) již tvořily téměř polovinu (47%) peněz, se kterými církev hospodařila. Z veřejných rozpočtů se pak financovala více jak polovina provozu církve (příspěvek státu na činnost církví, spolufinancování škol, nemocnic a sociálně prospěšných zařízení – to vše jako u jiných soukromých subjektů).

(za přispění J. Prinze a A. Pištory)

Autor článku:
František Jemelka

Související články

Další aktuality

Národní synodní setkání na Velehradě živě na kanále YT

6. července se na Velehradě koná celodenní Národní synodální setkání, které završí národní fázi Synody o synodalitě: Společenství, spoluúčast, poslání. Jednání můžete sledovat díky streamu na kanále YouTube. Mši svatou z vatikánské baziliky bude přenášet živě od 17.00 hodin Televize Noe.
06.07.2022

Biskupové na Velehradě ocenili významné osobnosti

Po slavnostní poutní mši svaté 5. července na Velehradě ocenila Česká biskupská konference několik významných osobností z různých oblastí veřejného života. Představujeme oceněné pro rok 2022.
05.07.2022

Cyrilometodějská pouť s modlitbami za Ukrajinu

Namísto horkem rozpáleného nádvoří vítaly letos tisíce poutníků na Velehradě mraky a déšť. Ani ten je ale neodradil od účasti na mši svaté z Národní cyrilometodějské pouti, po dvou letech opět bez protiepidemických omezení. Hlavním celebrantem byl kardinál Michael Czerny, prefekt Dikasteria pro podporu integrálního lidského rozvoje a blízký spolupracovník papeže Františka.
05.07.2022

Arcidiecéze olomoucká má nového administrátora, zvolen byl biskup Josef Nuzík

V Olomouci se dnes, v pondělí 4. července 2022, sešel tzv. sbor poradců, aby po odchodu arcibiskupa Jana Graubnera, který se v sobotu ujal vedení pražské arcidiecéze, zvolil podle předpisů církevního práva nového administrátora olomoucké arcidiecéze. Stal se jím dosavadní pomocný biskup a generální vikář Josef Nuzík.
04.07.2022

Fotogalerie: Uvedení arcibiskupa Graubnera na svatovojtěšský stolec

V sobotu 2. července 2022 předal dosavadní pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka pražskou arcidiecézi svému nástupci v úřadu, dosavadnímu olomouckému arcibiskupovi Janu Graubnerovi. Prohlédněte si fotografie od členů spolku Člověk a Víra.
02.07.2022